Článek
Členský stát EU je povinen udělit humanitární vízum, jsou-li vážné a prokazatelné důvody se domnívat, že v případě neudělení hrozí žadateli mučení či nelidské a ponižující zacházení. Ve svém stanovisku pro Evropský soudní dvůr (ESD) to uvedl jeho generální advokát Paolo Mengozzi. Soud se zabývá případem syrské rodiny z Aleppa, jejíž žádost o udělení takového víza zamítly belgické úřady.
Rodina se třemi dětmi se loni v říjnu obrátila na belgickou ambasádu v Libanonu, kde zažádala o humanitární víza. Chtěla se na jejich základě dostat do Belgie a tam požádat o azyl.
Belgické úřady ale žádost zamítly právě kvůli plánované žádosti o azyl - pokud rodina chtěla žádat o azyl, měla podle úředníků zjevně v úmyslu zůstat v zemi déle než devadesát dní, tedy po dobu platnosti humanitárního víza.
Uprchlická krize v Evropě
Syřané se proti rozhodnutí odvolali a kauza se tak přes belgickou Radu pro spornou cizineckou agendu dostala až na stůl Evropského soudního dvora. Ten Rada požádala o pomoc s výkladem vízových pravidel v kontextu Listiny základních práv EU.
Nebezpečný precedens?
Stanoviskem generálního advokáta ESD se soudní dvůr nakonec nemusí řídit. Paolo Mengozzi ale ve svém postoji zdůraznil, že listinou zakotvená základní práva, která musejí dodržovat všechny orgány členských států, jsou zaručena všem bez ohledu na to, odkud pochází.
Členský stát tedy musí udělit humanitární vízum za situace, kdy prokazatelně hrozí porušení článku listiny o zákazu mučení a nelidského zacházení. Věc je podle něj nezávislá na tom, zda mezi danou osobou a členským státem, jemuž je žádost podána, existují vazby, nebo ne.
V Belgii se kolem případu rychle strhla hlasitá debata, věc se stala hlavně tématem pro politiky. Vláda totiž raději zaplatila pokutu, než aby humanitární vízum vydala.
I aktuální Mengozziho stanovisko se dočkalo bouřilivého ohlasu - politici se obávají precedensu, který může vést až k další masivní uprchlické vlně. Evropský soudní dvůr bude o oficiálním přijetí stanoviska teprve hlasovat.
