Článek
Vezmete tyčinku, otočíte s ní pětkrát v každé nosní dírce a podle návodu ověříte, jestli je vzorek pozitivní, nebo negativní. Tohle čeká všechny žáky, kteří se budou vracet zpátky do lavic.
Testovat se budou testy od čínských výrobců Lepu Medical nebo Singclean. Oba dva ale ve studii laboratoře Bioinova dopadly velmi špatně. I při vysoké koncentraci viru ve vzorku dávaly málo prokazatelné výsledky. U nižších koncentrací pak byly negativní.
Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Naopak i dvacetkrát nižší virovou nálož zvládly detekovat testy od společností Humasis, ACON Biotech a Abbott. Test Flowflex od společnosti ACON Biotech ukázal nejvyšší citlivost i ve studii Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. V ní obstály i testy Humasis a Abbott.
„Obraceli se na nás jednotlivci i firmy, které testy bychom doporučili. Naše studie by měla sloužit k vyvolání diskuze o tom, které testy jsou použitelnější a které méně,“ vysvětluje autor studie a ředitel Bioinovy Peter Bauer.
Na rozdíl od studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie, kteří místo biologického vzorku použili jako standard roztok nukleoproteinu nového koronaviru, laboratoř Bioinova ve svém šetření použila přímo inaktivovaný kmen covidu-19, a to jeho takzvanou britskou mutaci, která je momentálně v Česku nejrozšířenější.
Roztok viru byl rozředěn na tři různé koncentrace odpovídající 10 000, 1000 a 500 virových partikulí ve vzorku, tedy jednotlivých částic viru. Následně byly odběrové štětičky ponořeny do roztoku s virem a použity pro vyhodnocení přesně podle návodu daného testu. Pro každou koncentraci byly provedeny dva testy, jejichž výsledky hodnotilo pět pracovníků.
Do studie byly zapojeny testy od těchto výrobců: Abbott, ACON Biotech, Ecotest, Humasis, Nal von minden, Lepu Medical, Realy Tech, SD Biosensor a Singclean.
„Chtěli jsme testy vyzkoušet přímo na virových partikulích, protože tak lze velmi dobře mimikovat stav, který zachytíte u konkrétních pacientů. Citlivost na úrovni 500 patogenů v mililitru odebraného vzorku lze pokládat za dobrou hranici záchytnosti,“ popisuje Bauer.
V této nejnižší testované koncentraci vykázaly pozitivitu testy Abbottu, ACON Biotechu a Humasisu. Střední koncentraci viru odhalil ještě SD Biosensor. U nejvyšší koncentrace dávaly jasně prokazatelné výsledky Nal von minden a Realy Tech, méně vypovídající pak Singclean, Ecotest a Lepu Medical.
Proč poslední dva testy vyšly v tomto šetření výrazně hůře než v případě studie Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (Singclean hodnocen nebyl)? Mohlo by jít například o to, že testy nemusí být tak citlivé na takzvanou britskou mutaci viru.
„Zkoušeli jsme testy i na variantu koronaviru z března 2020 a některé z nich dosahovaly lepších výsledků než na takzvanou britskou variantu,“ dodává Bauer.
Studie Bioinovy má samozřejmě své limity. Nejde o vědeckou práci, která by prošla recenzním řízením, spíše o srovnání za simulovaných podmínek. Laboratoř se snažila co nejblíže přiblížit aktuální situaci s testováním na pracovištích a ve školách. Použity byly vždy jen dva testy pro každou koncentraci, navíc ze stejné šarže.
Stejně jako studie Ústavu organické chemie a biochemie ale ukazuje, že mezi antigenními testy, které Ministerstvo zdravotnictví povolilo pro samotestování ve firmách a školách, jsou významné rozdíly. Přitom státní úřady jejich kvalitu nezávisle nekontrolují.
Vlastní studii si stát nenechal zpracovat ani před vyhlášením tendru na antigenní testy pro školáky. Oba výherci ve studii Bioinovy přitom propadli.