Článek
Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál napsal v roce 2006 na Institutu mezioborových studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně bakalářskou práci, která se ve značném rozsahu shoduje s prací jiné absolventky školy.
Toto zjištění, které Seznam publikoval v pondělí, ale není vším, co nemusí být v Krčálově práci s názvem „Mládež a volný čas“ v pořádku.
Další ministr má problém
Celé shodné pasáže s prací autorky Marie Doležalové byly nalezeny zejména na prvních 30 stranách Krčálovy práce, i v jejím zbytku (má 84 stran) není zdaleka vše původní.
A to i v celé řadě pasáží, jež autor vydává za své vlastní dílo.
Ministr Petr Krčál, který dosažený titul Bc. používá, v první reakci uvedl, že si opisování není vědom a že neví, jak může být jeho text tak shodný s jinou prací.
Video: Podívejte se, jak reagoval ministr Petr Krčál na zjištění Seznamu
Co nám řekly vyhledavače
Shodu 14 procent s už publikovanými texty odhalil v práci ministra Krčála program na kontrolu plagiátů.
Když však Seznam jeho dílo prověřil v internetových databázích a vyhledavačích, zjistil, že kromě už zmíněné práce Marie Doležalové jsou tu na dalších stránkách uvedeny bez citace také úryvky z příruček pro pedagogy, z koncepčních materiálů Kraje Vysočina nebo článků ve věstnících České rady dětí a mládeže (ČRDM).
Například:
Petr Krčál na 60. straně své práce z roku 2006 píše: „Z mého pohledu jsou mimořádně důležitá tato zjištění: skoro dvě třetiny rodičů pociťují jako velký problém nedostatek času pro výchovu mládeže, rodiče mají velkou obavu z toho, jaká ‚parta‘ nakonec rozhodne o dospívání jejich dítěte, a tím mnohdy i o celém dalším směřování jejich života.“
V květnu 2005 však zpravodaj České rady dětí a mládeže v textu o výsledcích vlastního výzkumu o rodičích napsal: „Z našeho pohledu jsou mimořádně závažné první dvě položky: skoro dvě třetiny rodičů pociťují jako velký problém nedostatek času pro svoje děti, rodiče mají velkou obavu z toho, jaká ‚parta‘ nakonec rozhodne o dospívání jejich dítěte (a tím mnohdy i o celém dalším směřování jejich života).“
Na podobném principu jsou do práce ministra Krčála „překlopeny“ už zmíněné texty dokumentů zveřejněných dříve na webu Kraje Vysočina – jsou přepsány, na několika stranách jen s minimálními změnami.
Doklad o shodnosti práce s dokumenty má Seznam rovněž k dispozici.
Nejde jen o uvozovky
Petr Krčál sice většinu pramenů, z nichž do své práce texty „překlápěl“, uvedl v seznamu použité literatury, je však zřejmé, že nejde o prostě zapomenuté citace.
Postup autora ve zkopírovaných pasážích totiž vykazuje systematičnost. Nejčastěji třeba slovo „člověk“ nebo „dítě“ z původního textu nahrazuje pojmem „mladý člověk“.
Třeba na 37. straně k úloze motivace v práci s mládeží Petr Krčál píše: „U mladých lidí můžeme smysluplně hovořit o obecném rysu motivace, zatímco současně můžeme hovořit o měnících se motivačních stavech.“
Ve skutečnosti je text v plném znění převzatý z příručky pro učitele základních a speciálních škol, jež se zaměřila na výchovu dětí v oblasti požární ochrany. S jedinou výjimkou – místo mladých lidí se v původním textu uvádějí jen lidé.
Podívejte se: Ministrova práce a text ze zpravodaje České rady dětí a mládeže
Častým zdrojem jsou také starší články ze zpravodaje České rady dětí a mládeže. V jednom z nich autor bakalářské práce jen vlastně zaměňuje původní „mladé hasiče“ za předmět svého výzkumu, spolek Mládí Vysočiny.
Například:
Petr Krčál v kapitole s názvem Vzdělávání a výchova dobrovolníků v roce 2006 píše: „Nynější systém přípravy jednotlivých vedoucích a instruktorů základních kolektivů Mládí Vysočiny vychází jednak z historie, jednak reaguje na moderní trendy, jež se ve vzdělávání dobrovolných vychovatelů dětí a mládeže ve volném čase odrážejí.“
Ve článku zpravodaje ČRDM z února 2002 však autorka Monika Homolková-Němečková, zástupkyně Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, uvedla: „Nynější systém přípravy vedoucích a instruktorů kolektivů mladých hasičů vychází jednak z historie, jednak reaguje na moderní trendy dnešní doby, jež se ve vzdělávání dobrovolných ‚vychovatelů‘ dětí mládeže ve volném čase odrážejí.“
Další příklad:
Prameny, z nichž „překlápěl“ texty, sice autor Petr Krčál zmiňuje v seznamu použité literatury, podle odborníků to ale k řádnému oddělení citace od vlastního textu nestačí.
„V zásadě citujeme vždy cizí myšlenky (ve formě přímé citace nebo parafráze), konkrétní data, nové informace. S upozorněním, že jakoukoliv větu, kterou přímo přebíráte do své práce, musíte vždy ocitovat!“ zní například doporučení uvedené pro autory diplomových prací na internetových stránkách Vysoké školy ekonomické.