Další rána pro polskou vládu, evropský soud otevřel cestu ke zpochybnění reforem soudnictví

Rozsudek může v konečných důsledcích znamenat pro velkou část polského soudnictví obrovský otřes, píše ve svém aktuálním komentáři deník Rzeczpospolita.

Lucemburský soud v úterý odpověděl na předběžné dotazy polského nejvyššího soudu z loňského podzimu. Zjednodušeně řečeno, když si národní soud není jistý, zda předpisy neodporují unijním, obrátí se s dotazem právě na Soudní dvůr EU.

Otázky polského soudu se týkaly nově ustavené disciplinární komory nejvyššího soudu a Národní soudcovské rady, která vybírá a posuzuje kandidáty na nové soudce.

Hlavní háček má být v tom, že patnáctičlennou soudcovskou radu, která dříve fungovala jako soudcovská profesní komora, podle novely z prosince 2017 tvoří nově členové volení parlamentem. Podle kritiků „novou radu” ovládla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) a její složení je v rozporu s evropskými standardy.

Státní rada přitom už v novém složení posoudila a nominovala přes 500 kandidátů na soudce. Konečné slovo má při jejich jmenování prezident. Ten na základě názoru soudcovské rady jmenoval i deset členů nově ustavené disciplinární komory nejvyššího soudu.

A na to mířila i otázka polského nejvyššího soudu, který se vládním reformám postavil: Je nová disciplinární komora nezávislým soudem, když ji napomohla obsadit zpolitizovaná soudcovská rada?

Lucemburský soud rozhodl, že nezávislost komory, která má hlídat pochybení soudců, má posoudit polský nejvyšší soud. „Soud, který nám otázky poslal, musí posoudit nezávislost disciplinární komory a rozhodnout, zda takový orgán může řešit spory, nebo zda musí takové případy řešit jiný soud odpovídající požadavkům na nezávislost,” napsal Soudní dvůr EU.

Přezkoumat se mají okolnosti volby členů nové státní rady i to, jestli reformovaná instituce skutečné dohlíží na nezávislost soudů.

Podle některých právních expertů úterní rozhodnutí zlikvidovalo jakýkoli mandát soudní rady. Pokud ji polský nejvyšší soud neposoudí jako nezávislou, může to znamenat, že všichni radou posuzovaní a navržení soudci mohli být vybráni v rozporu s evropským právem. Přijdou ale o talár?

Zatím není jisté, jestli polská vláda bude rozhodnutí evropského soudu respektovat. Podle vlády PiS totiž lucemburskému soudu nepřísluší, aby se věcí zabýval. Unijní státy mají podle vlády právo organizovat si své soudnictví podle svého. „Polsko vykoná každý rozsudek, který bude v souladu s dohodami a ústavou,” prohlásil už v pondělí premiér Mateusz Morawiecki.

Podle ministra bez portfeje Michała Dworczyka by věc mohl řešit ústavní soud. Ten sám přitom čelí kritice kvůli zpolitizovaným rozhodnutím a personálnímu složení podle vůle vládnoucí strany.

„Disciplinární komoru Poláci oceňují. Má všechny záruky nezávislosti. Záruky nezávislosti soudců jsou tak velké, že o nich soudci z jiných států mohou jenom snít,” uvedl zástupce polské prokuratury, který v Lucemburku hájil stanovisko polské vlády. „Nemohu říct, že je to čekání v klidu, protože ta záležitost není jednoduchá,” komentoval šéf nové soudcovské rady Leszek Mazur úterní rozhodnutí pro server Onet.pl.

Jednu ze soudních bitev o část svých reforem prohrála vláda už na začátku listopadu. Novela, která snížila důchodový věk soudců obecných soudů, prokurátorů a soudců nejvyššího soudu z 67 let na 60 let pro ženy a 65 let pro muže, porušila podle unijního soudu evropské právo.

Stav polského soudnictví okomentovala pro Seznam minulý týden česká eurokomisařka Věra Jourová.

Úterní rozsudek přišel před důležitým parlamentním vystoupením Morawieckého. Premiér představil poslancům programové prohlášení své nově jmenované vlády: „Naším vrcholným cílem je udělat z Polska nejlepší místo k životu v Evropě,“ prohlásil.

O důvěře kabinetu se má hlasovat ještě v úterý. Očekává se, že vláda projde, pravicová koalice si totiž v říjnových parlamentních volbách udržela v dolní komoře většinu 235 hlasů ze 460.