Článek
Brnu se díky textilním fabrikám přezdívalo moravský Manchester. Kvůli tristní památkové ochraně a sérii chyb, které se nedaří napravit, však nenávratně přichází o historický ráz. Teď to vypadá, že ztratí další z ceněných relikvií. K zemi nejspíš půjde areál bývalé textilky Mosilana.
Památkáři z brněnského magistrátu dali v závazném stanovisku zelenou demolici továrního areálu. A to navzdory ministerstvu kultury a Národnímu památkovému ústavu, který zahájil proces zpamátnění části bývalé fabriky. Jenže razítko brněnského odboru zpamátnění stopnulo. „V této situaci nelze zahájit relevantní řízení o prohlášení areálu za kulturní památku, a vlastník tak má otevřenou cestu k demolici,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová.
Brněnští politici z vedení radnice od rozhodnutí úředníků dávají ruce pryč. „Vnímám nešťastně, pokud by se měl celý areál zbourat. Představuje milníky toho, co město v historii zažilo. Ale na rozhodnutí odboru památkové péče nemáme vliv. Ten se vyjadřuje z pozice státní správy, nikoli samosprávy,“ sdělil brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti).
„Vůbec tomu nerozumím. Odbor má být metodicky v souladu s Národním památkovým ústavem,“ řekl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Areál bývalé textilky Mosilana patří k posledním připomínkám tovární historie Brna.
Mosilana vznikla po druhé světové válce spojením tří dřívějších fabrik židovských a německých vlastníků.
Developer nedávno požádal magistrátní památkáře o stanovisko k zamýšlené demolici. Ti dali takzvanou „fikcí“ záměru zelenou.
Památkáři z brněnského magistrátu dali v závazném stanovisku zelenou demolici továrního areálu. A to navzdory ministerstvu kultury a Národnímu památkovému ústavu, který zahájil proces zpamátnění části bývalé fabriky.
Spolek Za Brno, který chce ničení ceněných objektů bránit, v případě Mosilany usiluje o zachování sedmi budov.
Spolek Za Brno, který chce ničení ceněných objektů bránit, v případě Mosilany usiluje o zachování sedmi budov.
Areálem protéká takzvaný Svitavský náhon.
V areálu nyní sídlí několik různých firem.
Spolek Za Brno, který chce ničení ceněných objektů bránit, v případě Mosilany usiluje o zachování sedmi budov.
Mosilana vznikla po druhé světové válce spojením tří dřívějších fabrik židovských a německých vlastníků.
Příklady třeba z Nizozemska či Velké Británie ukazují, že lze podobné areály funkčně přebudovat k bydlení a dalším účelům, pro developery je to však v první fázi dražší.
Vedení brněnské radnice chce alespoň část areálu zachránit.
Mimo jiné v úředním procesu „zafungovala“ takzvaná fikce souhlasu jako součást novely stavebního zákona z dílny ANO. Magistrátní památkáři totiž prošvihli zákonnou lhůtu na odborné vyjádření. A „mlčení“ úřadu podle nové legislativy znamená souhlas.
O demoličním záměru na svém Facebooku informoval krajský zastupitel Michal Doležel (Spolu pro Moravu). Na problém devastace památek v Brně dlouhodobě upozorňuje. „Kdyby měl jít celý ten areál dolů, tak je to naprosto skandální macešské chování vůči své minulosti a odkazu moravského Manchesteru,“ zdůraznil.
Mosilana poblíž historického jádra Brna patří k posledním připomínkám továrního rázu města. Ještě v minulém století tam fungovaly desítky textilek a dalších fabrik. „Na konci 20. století začaly být v Brně demolovány celé areály, jakýsi prstenec na východních předměstích, který se projevil třeba v demolici klíčového areálu Vlněny nebo pokračující demolici areálu Zbrojovky,“ uvedl historik Robert Janás z Muzea města Brna.
S Doleželem nedávno založili spolek Za Brno, který chce ničení ceněných objektů bránit. V případě Mosilany usilují o zachování sedmi budov. „Nejlépe dokumentují architektonickou a funkční hodnotu tohoto továrního areálu. Jsou vybrané tak, aby každá reprezentovala nějaký vzorek. Takže mezi nimi máme například barvírnu Hechtovy továrny, která má velice nápadné řešení jehlanovitých stříšek nad jednotlivými barvičskými káděmi. Jsou tady také rozlehlé objekty přádelen a tkalcoven,“ doplnil Janás.
Jenže developer Financial Consortium, majetkově propojený se společností podnikatele Davida Hubáčka, se díky kladnému stanovisku památkářů zbavil důležité překážky pro demolici.
Podle Doležela jsou nyní politici jediní, kteří ještě mohou investora přesvědčit, aby areál nezboural. „Důrazně apeluji na vedení města, aby s investorem jednalo a pokusilo se zamezit úplné demolici a zachránilo ty nejhodnotnější budovy, na kterých jsme se jako odborná veřejnost shodli, že je potřeba je konvertovat,“ uvedl Doležel.
Podle vedení města jsou jednání naplánovaná na tento týden. „Věřím, že se nám podaří domluvit, i když výsledek nedokážu předjímat,“ dodal Fišer. Řekl, že by areálu slušelo kulturní centrum nebo nějaká turistická trasa.
Problém s Mosilanou však pouze zapadá do mozaiky tragické péče o brněnské historické odkazy. Město totiž kvůli třicet let staré chybě úředníků přišlo o 1 400 kulturních památek, potvrdily to také soudy. Jejich vlastníci si tak s nimi fakticky mohou dělat, co chtějí. Historickému znehodnocení už podlehly desítky objektů.
Často jsou to ceněné měšťanské domy nebo vily, které kdysi patřily zámožným židovským či německým rodinám. Brno neoplývá velkým množstvím renesančních pokladů, podobu širšího jádra utvářeli především architekti v posledních dvou stoletích. „Právě z toho vyrostla výjimečná modernistická architektura, která je unikátní i ve světovém měřítku,“ řekl už dříve Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.
Proč tedy Brno o cenné objekty tak masivně přichází? Česko se řídí památkovým zákonem z roku 1988. Ten předešlý nepovažoval domy z devatenáctého století ani meziválečného období za nijak zvlášť hodnotné. Při tvorbě nového zákona se tehdy památkáři po celé zemi dostali pod tlak. V Brně byl problém nejmasovější. „Narychlo v roce 1987 zapisovali stovky domů, aby je zachránili,“ vysvětlil Doležel.
Velké soupisy úředníci ještě stihli odsouhlasit. „Jenže zápisy – kdy to sekretářka fakticky naťukala na psací stroj – se stihly až v roce 1988,“ vysvětlil Homola. Tehdy už platil nový památkový zákon, který počítal s jinými pravidly pro kulturní památky. Úřady i majitelé pak skoro třicet let žili v tom, že se na 1 400 budov váže památková ochrana. Při namátkovém dotazu ohledně přestavby Polikliniky Zahradníkova pak brněnští úředníci na obří problém narazili.
Pět let se Brno marně snaží o nápravu, k níž mohou pomoci širší památkové zóny. Nastavení zón je finálně na ministerstvu kultury, které je ale chce vytvořit v souladu s vedením města. Členové současné koalice ODS, lidovci, Piráti a sociální demokraté se dosud neshodli, jak široce uvažované památkové zóny vymezí.
Piráti a lidovci, jejichž členové mají na radnici na starosti územní plánování, preferovali širší pojetí zón, které by zahrnovalo třeba větší oblast Černých Polí (Vila Tugendhat) nebo právě okolí Mosilany. Návrh vzešel z dvouletých jednání loni v červnu.
Proti němu se ale postavili radnice Brna-středu či Králova Pole, tedy největší městské části. Občanští demokraté, jejichž členové jsou ve vedení tamních radnic, jsou nakloněni užšímu pojetí. „Jsem zastánce ochrany cenných památek, na druhé straně není úplně zájmem města, aby se dále nerozvíjelo,“ sdělila primátora Markéta Vaňková (ODS).
Mezi 1 400 památek, které úředně pozbyly památkovou ochranu, patří vila v Tichého ulici. Majitel si ji přestavuje navzdory protestům památkářů. Historickou hodnotu už pozbyla.
Sami politici ODS přitom nedávno zažádali o demolici objektu, jenž administrativní vadou o status kulturní památky přišel. Na příběh domu na adrese Veveří 11 na sociálních sítích nedávno upozornil také Doležel. Vlastní jej společnost Slide, kterou ovládá dvojice nejvýraznějších brněnských politiků ODS, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek a náměstek primátorky Robert Kerndl. Firma si u památkářů požádala o stanovisko k demolici.
„Vůbec tomu nerozumím,“ divil se už dříve postupu koaličních partnerů náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Politici ODS po kritice zařadili zpátečku. „My primárně chceme vědět, zda ta nemovitost je památkově chráněná, nebo není. A pokud je, tak budeme chtít vědět, které segmenty stavby jsou památkově chráněny. Jestli je to fasáda, krovy nebo například sklepy,“ reagoval pro iRozhlas.cz Kerndl.
Primátorka přitom postup stranických kolegů hájí. „Pokud je mi známo, nikdo z vedení města se žádného přestupku dle zákona o státní památkové péči nedopustil. Kolegové byli připraveni respektovat, co příslušný orgán stanoví,“ řekla pro Seznam Zprávy.
Podobným příběhům mají památkové zóny zabránit. Brněnští radní projednání jejich finální podoby několikrát odložili. „V řádu jednotek týdnů řekneme definitivní stanovisko,“ ujistila Vaňková.
Ministerstvo kultury přitom dlouhodobě upozorňuje, že má Brno nejchatrnější ochranu památek v zemi. A Mosilana se může zařadit k zástupu nenávratně ztracených budov. „Moravská metropole tak patrně ztratí další část své slavné historie,“ dodala Hrušová.
