Další problém AfD. V hledáčku tajné služby je celá braniborská organizace

Antisystémová Alternativa pro Německo (AfD), jejíž poslanci sedí ve Spolkovém sněmu, má další problém. Její braniborská zemská organizace se dostala na seznam subjektů, které sleduje Spolkový úřad na ochranu ústavy, tedy jedna z německých zpravodajských služeb. Oznámilo to zemské ministerstvo vnitra v Postupimi. Podle Rundfunk Berlin-Brandenburg je to poprvé, co se do hledáčku zpravodajské služby dostala kompletní zemská organizace politické strany.

Všechno se točí kolem postavy dosavadního šéfa braniborské odnože AfD Andrease Kalbitze, kterého Spolkový úřad na ochranu ústavy vyhodnotil coby pravicového extremistu. Spolkové předsednictvo Alternativy pro Německo se minulý měsíc poměrem hlasů 7:5 usneslo, že Kalbitzovo členství ve straně je neplatné.

Jenže politik patřící v AfD do mezitím rozpuštěného radikálního křídla kolem Björna Höckeho se v Braniborsku těší nebývalé podpoře. Kvůli Kalbitzovi dokonce spolustraníci změnili partajní pravidla, aby z pohledu zemské frakce zůstal politik členem AfD.

Vedení AfD dalo od Andrease Kalbitze ruce pryč oficiálně proto, že při vstupu do strany neoznámil své dřívější členství v extremistických organizacích - mezitím rozpuštěné Heimattreue Deutsche Jugend (HDJ) a Republikánech. Kalbitz už oznámil, že se proti svému vyloučení bude bránit soudní cestou.

Polská plynárenská firma PGNiG, jejímž většinovým vlastníkem je polský stát, dostane od ruského Gazpromu zpátky v přepočtu 35,5 miliardy korun. Jde o přeplatek na platbách za ruský plyn dovážený do Polska. Rusové ho musí zaplatit na základě prohrané arbitráže, která zpětně uznala změnu ceny plynu z roku 2014. Obě strany v pondělí uzavřely doložku ke smlouvě z roku 1996.

V polských uhelných dolech ve Slezsku dál přibývá případů nákazy koronavirem. Celkový počet nakažených horníků dosáhl čísla 5744. V regionu Slezska tvoří horníci asi polovinu z celkového počtu nakažených. To je také jeden z důvodů, proč české Ministerstvo zdravotnictví omezilo lidem ze Slezského vojvodství vstup do Česka.

„Občané Polské republiky s trvalým bydlištěm ve Slezském vojvodství mohou do ČR vstoupit jako dosud pouze v odůvodněných případech (např. přeshraniční pracovníci atd.) a jako dosud se musí prokázat negativním testem na SARS-CoV-2, eventuálně nastoupit 14denní karanténu,“ uvedla na Facebooku česká ambasáda ve Varšavě.

Česko od pondělí provádí po celé délce hranic se Slezskem namátkové kontroly. „V případě kontroly polských občanů českou policií v rámci namátkových kontrol bude u polských občanů kontrolováno místo trvalého bydliště, které musí být kontrolovaná osoba s to věrohodně prokázat. V případě neoprávněného vstupu na území ČR hrozí vysoká pokuta,“ upozorňuje české velvyslanectví.

Kvůli pokračování omezení na hranicích se bude v pondělí večer protestovat v Českém Těšíně i polském Těšíně, rozhodnutí českých úřadů o uzavřené hranici totiž Slezany podle reakcí na sociálních sítích rozhněvalo, protestoval i Kongres Poláků v ČR.

Polsko zažívá druhou „akci Hyacint“, píše se v komentáři deníku Rzeczpospolita. V roce 1985 komunistický režim rozpoutal sledování, vydírání a zastrašování sexuálních menšin, ke spolupráci s tajnou policií je nutil sháněním kompromitujících materiálů a „růžovými složkami“. „Tehdejší vláda krmila milicionáře zapojené do akce identickými argumenty, které teď používají poslanci Żalek a Czarnek,“ píše se v textu Rzeczpospolity o ostrých víkendových výrocích konzervativních politiků na adresu sexuálních menšin v Polsku.

K tématu kampaně proti sexuálním menšinám se vyjádřili i účastníci Varšavského povstání z roku 1944. „Bez světonázorového hodnocení každému člověku náleží úcta a důstojnost, rovněž tomu, který má jiné odlišné sexuální preference. Mezitím několik dní slyšíme slova, která popírají lidství druhého člověka,“ stojí v prohlášení sdružení varšavských veteránů.

„Bezpečnost na Slovensku máme pod kontrolou. Slovenská republika není v ohrožení, kdy bychom se měli obávat toho, že by nám hrozil výkyv v běžných standardech bezpečnosti,“ řekl v pondělí po jednání bezpečnostní rady státu slovenský premiér Igor Matovič z hnutí OLaNO.

Vyjádřil se tak k informacím z minulého týdne o vyšetřování možného odposlechu vládní sítě Govnet, prostřednictvím které komunikují státní instituce: ministři, prezidentka i prokuratura. V agentuře, jež zajišťuje fungování Govnetu, zasahovala minulý týden policie.

Podle Denníku N zajistila na vládních server podezřelá zařízení a prošetřuje, zda kvůli nim nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu. Čtyři lidi kvůli tomu policie zadržela, později je propustila. Žádné obvinění podle agentury TASR nezaznělo.

„Všichni dobře víte, že v otázce vládní sítě Govnet byly i v minulosti vážné bezpečnostní incidenty, budeme muset pracovat na tom, co minulá vláda zanedbala,“ cituje TASR vicepremiéru Veroniku Remišovou ze strany Za lidi. Předchozí kabinety zkritizoval i Matovič. Podle něj vlády dosazovaly na úřady kyberbezpečnosti lidi bez bezpečnostních prověrek.

Zuzana Čaputová si v pondělí připomíná přesně jeden rok od chvíle, kdy složila slavnostní slib a stala se slovenskou prezidentkou.

„Byl to výjimečný rok a těžký v mnoha situacích, kterým jsme čelili, a v úlohách, jež bylo potřebné zvládnout. Volby, výměna vlády i pandemická hrozba, kterou jsme doteď nezažili, poznamenala mnohé, včetně výkonu mého mandátu,“ napsala už v neděli politička na Facebooku. Sama se prý za první rok hodnotit nechce. „Budu děkovat. Děkuji, že jste byli se mnou a já jsem mohla být s vámi,“ dodala.

Už v pátek jsme se ve Středeníku věnovali bilančnímu rozhovoru, který dala prezidentka deníku SME.

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek hostil na pracovní návštěvě Budapešti svého slovenského kolegu Igora Matoviče. Ten byl už dvakrát v Česku, na další návštěvu se vypravil do Budapešti.

Všem Maďarům Matovič vzkázal, že jeho vláda vytvoří na Slovensku podmínky k tomu, aby mohla početná maďarská menšina používat beze strachu svůj jazyk. „Naším cílem je chránit každého občana bez ohledu na to, jakým jazykem mluví,“ řekl slovenský premiér.

Podle maďarského vládního deníku Magyar Hírlap Matovič udělal během návštěvy nečekanou „odbočku v programu“, kterou mu poradil na setkání v jihomoravské Lednici český premiér Andrej Babiš. Matovič se tak zastavil na štrúdl ve výletním místě Normafa v Budínských horách. Právě tam ho prý Babiš kvůli zákusku nasměroval.