Další primárky v USA. Do voleb půjde najisto Biden, před Trumpem drží náskok

Oba státy se přizpůsobily koronavirovým opatřením, většina lidí má tedy odvolit korespondenčně. Třeba v Kentucky budou mít lidé možnost odevzdat svůj lístek fyzicky jen na jednom místě v daném okrese.

Ve státě New York se pak budou v některých oblastech konat i doplňující volby do amerického Kongresu. Podle amerického listu The New York Times čelilo největší město USA, tedy kosmopolitní New York, přetlaku přihlášek ke korespondenčnímu hlasování.

Demokratické primárky se v obou státech měly konat už v minulých měsících, kvůli koronavirové nákaze je ale úřady přesunuly na pozdější, červnový termín. Do úterního klání tak nastoupí bývalý viceprezident Joe Biden jako jasný favorit a ostatně i jediný kandidát, který je stále ve hře. Za poslední měsíce primárek v různých koutech Spojených států Biden nasbíral 2 144 delegátů, čímž zatím o 153 delegátů překročil hranici potřebnou k tomu, aby mohl získat nominaci za demokraty.

Zatímco v Kentucky se bude hrát o 60 delegátů, v New Yorku jich může Biden získat až 320. Právě druhý zmíněný stát je historicky nakloněný spíše demokratům a předvolební průzkumy z konce května toto pravidlo zatím potvrzují – Bidenovi přisoudily sedmapadesátiprocentní podporu, zatímco současný nájemník Oválné pracovny Donald Trump by získal asi 32 procent hlasů.

Naopak Kentucky na jihovýchodě Ameriky platí podle výsledků posledních několika prezidentských voleb za republikánské pole, ačkoliv má podle americké CNN i ryze demokratické oblasti. Joe Biden by získal asi 38,5 procenta hlasů – i letos ale zatím jasně vede republikán Trump, a to skoro o 18 procentních bodů.

Na celonárodní úrovni je ale na koni v tuto chvíli demokrat Biden, který v průzkumech z posledních dnů získal zhruba 50 procentních bodů, zatímco současný prezident za ním pokulhává s 38 procenty hlasů. Podobně vypadají i výsledky v jednotlivých státech, které o příštím prezidentovi na podzim rozhodnou – tedy v těch, kde bude boj o prezidentské křeslo nejzásadnější.

Trumpovi současná situace moc nepřeje. Kvůli koronavirové pandemii se i Spojené státy potýkají s ekonomickým propadem a zvýšilo se americké procento nezaměstnanosti. Do toho se v USA rozhořely protesty proti policejní brutalitě i rasismu, na které prezident reagoval spíše kontroverzním způsobem. Třeba když se šel nechat vyfotit s biblí ke kostelu nedaleko Bílého domu, přičemž policisté mu „umetli“ cestu tak, že rozehnali protestující slzným plynem.

Na druhou stranu se ale Trumpovi přirozeně dostalo více mediálního prostoru než jeho demokratickému protivníkovi, který se zavřel ve svém domě v Delaware a se svými příznivci se setkával pouze v online prostoru.

Po koronavirové odmlce se teď oba kandidáti rozjeli po předvolebních shromážděních, která obvykle tvoří významnou část prezidentské kampaně. Každý se k tomu postavil po svém. Zatímco Biden zvolil umírněné setkání s pár voliči, Trump mířil vysoko a rozhodl se pro velkolepou show v Tulse v Oklahomě. To vzhledem ke stále stoupajícímu počtu nakažených nemocí covid-19 vzbudilo kontroverze.

V aréně pro 19 tisíc lidí se jich ale nakonec v sobotu ukázalo podle britského deníku The Guardian necelých šest a půl tisíce. Takové číslo alespoň uvedli hasiči z Tulsy, tým Trumpovy kampaně mluví o účasti 12 tisíc prezidentových příznivců. Šéf Bílého domu se pak podle The Guardian naštval na vedení týmu, konkrétně na Brada Parscalea, který sliboval milionový zájem o lístky na předvolební shromáždění – modré sedačky arény byly ale z velké části prázdné. A venku před budovou protestovali demonstranti proti rasismu.

Neděle pak možná odhalila alespoň částečného původce nízké účasti. Podle listu The New York Times se stovky uživatelů platformy TikTok a fanoušků hudebního žánru K-pop přihlásily k tomu, že si o lístek na Trumpovu show ve velkém zažádaly, čímž chtěly prezidenta napálit. A nejspíš se jim to minimálně z nějaké části i podařilo.

A k samotnému prvnímu pokoronavirovému vystoupení prezidenta v rámci své kampaně? Mluvilo se i o tom, že Trump umí pít ze sklenice za použití pouze jedné ruky. Předvedl tak svým kritikům, že je s ním všechno v naprostém pořádku – naznačovali totiž, že má možná (mimo jiné kvůli tomu, že k pití používá obě ruce) nějaké zdravotní potíže.

Bidenovo setkání s voliči před několika dny bylo o poznání komornější. Konalo se ve Filadelfii a podle reportérky The New York Times se tam sešlo asi 20 lidí – několik místních a novinářů. Ti byli rozsazeni v souladu s koronavirovými opatřeními a skoro všichni přišli v roušce.

Oproti Trumpovu shromáždění v Tulse nešlo o nijak okázalou akci ani co do provedení, hlasitá hudba se sálem nerozléhala a reportéři se nemuseli prát o zásuvky ani nejlepší místo. „Potom se objevil Biden. Při jeho příchodu hrály fanfáry tak málo, že jsem si ani nevšimla, že vstoupil do místnosti,“ popsala reportérka The New York Times Lisa Lerer.

Tyto dvě události možná trochu dovolily Američanům i světové veřejnosti nakouknout pod pokličku uvažování obou kandidátů. Zatímco Biden se řídil doporučeními americké vlády, prezident Trump se mu za nošení roušky už dříve vysmál. A sám uspořádal akci, která s vládními opatřeními příliš nekorespondovala.