Článek
Když má unavené oči, všechno kolem je rozmazané. A taky se mu do neostrého obrazu pletou různé stíny. Ale sedmnáctiletý Kamil vidí. A to je hlavní, protože ještě před několika lety mu hrozilo, že oslepne. Kvůli nebezpečné nemoci rohovky, která se jmenuje keratokonus.
Kamilův případ je dalším, kdy zdravotní pojišťovna odmítla platit operaci očí postižených touto chorobou.
Seznam už tento týden přinesl příběh rodiny Moniky Hutníkové, která dohnala spor o operaci svého syna až k soudu – a ten nařídil Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), že musí zpětně uhradit zákrok v ceně 13 tisíc.
Případ Kamila ze severu Čech je vlastně totožný. Jen s tím rozdílem, že operaci před pěti lety odmítla proplatit Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra. Přestože chlapcův stav se rychle zhoršoval a podle ošetřujících lékařů by nastala ztráta zraku.
„Nezbylo nám, než taky podat na pojišťovnu žalobu,“ říká Kamilova matka Jana Bémová.
Zaplatili ze svého 26 tisíc
Kamil začal mít problémy ve 13 letech. Už na první prohlídce lékařka varovala, že může jít o keratokonus. Doporučila nějaký čas počkat, jak se bude nemoc vyvíjet. Po čtyřech měsících se Kamilův zrak zhoršil o 5,5 dioptrie a specialisté ve Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze nařídili okamžitou operaci obou očí.
Ovšem s tím, že zákrok nehradí pojišťovna, takže je potřeba nejdřív složit 26 tisíc korun. „A s pokladním dokladem přijít do ordinace. Teprve pak byl syn odveden k zákroku,“ vzpomíná paní Bémová.
Rodině v tu chvíli nezbylo, než sáhnout do svého. Podle zákona se platí ze zdravotního pojištění zákroky, které vyjmenovává vyhláška Ministerstva zdravotnictví a v ní keratokonus není. Ale zároveň zákon říká, že když je operace jedinou možností, jak pacientovi pomoci, a jde o akutní stav, tak pojišťovna zákrok zaplatí.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra však neuznala, že taková situace nastala. A navrhla, ať operaci keratokonu jako jedinou možnost léčby posoudí nějaký nezávislý odborník.
„Kdybychom čekali, syn oslepne na jedno a za chvíli na druhé oko,“ říká však paní Bémová, která také zpochybňuje požadavek pojišťovny na další odborné stanovisko.
„Když vám na specializované oční klinice řeknou, že nemoc jde zastavit jen operací, proč ještě něco řešit?“ nechápe.
Rodina proto žádala zákrok aspoň zpětně proplatit.
Verdikt soudu? Pro nás nezávazné
Zdravotní pojišťovna nejprve nechtěla paní Bémové umožnit nahlédnout do spisu, ze kterého by se dalo vyčíst, jak žádost o proplacení operace posuzovala. Když se to s pomocí právníka podařilo, jméno očního lékaře, který pojišťovně doporučil operaci nehradit, bylo začerněné.
„Dodnes nevím, kdo to byl,“ konstatuje Jana Bémová.
Mluvčí pojišťovny Hana Kadečková říká, že pojišťovna o tajení spisu nic neví. A trvá na tom, že se operace takzvanou metodou cross linking, jíž chlapec podstoupil, neproplácí. „Výkon cross linking je nehrazený z veřejného zdravotního pojištění. V souladu s platnou legislativou je zdravotní pojišťovna takovou péči oprávněna uhradit pouze v případě, že se jedná o jedinou možnost léčby,“ uvádí mluvčí Kadečková.
Jenže právě na případu už zmíněné rodiny Hutníkových, která svou žalobu na VZP úspěšně dovedla k pravomocnému rozsudku, soud určil, že cross linking skutečně jedinou možnou léčbou je. Soudkyně Viera Horčičová tenhle závěr opřela mimo jiné o články v odborných lékařských časopisech.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra přes mluvčí vzkazuje, že o tomto průlomovém rozsudku ví. Na verdiktu, že Bémovým operaci neproplatí, prý ale výrok soudu nic nemění.
„Závěry rozhodnutí nejsou pro Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra nijak závazné,“ říká mluvčí Kadečková.
