Článek
Do každého dne s novým návrhem, dala by se s trochou nadsázky shrnout vládní snaha pomoci zaměstnancům i zaměstnavatelům. Naposledy vláda schválila odložení nájemného pro občany i podnikatele. Stejně jako v případě jednorázové podpory 25 tisíc korun pro OSVČ má ale opatření celou řadu zádrhelů.
Odložení nájemného do 30. června pro obchody, které se musely kvůli mimořádnému opatření vlády uzavřít, představil ve středu ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Na uhrazení splátek zpětně budou mít podnikatelé dva roky.
„Snažíme se, stejně jako u bank, vybalancovat náklady podniků,“ okomentoval návrh v rozhovoru pro Hospodářské noviny Havlíček. „Pokud nemá vzniknout platební neschopnost, musí se rozložit mezi banky, dodavatele služeb a poskytovatele nájmů,“ dodal ministr průmyslu.
To pronajímatelé ani nerozporují. Jenže vláda tímto návrhem podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) a Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) neúměrně zatížila pronajímatele a ani příliš nepomohla nájemcům.
Příklady vládních slibů a přehmatů
Otevírací doba pro seniory
Nejznámější příklad váhání kolem vládních opatření. Senioři nejprve dostali přednost v obchodech od 10 do 12 hodin, pak od 7 do 9 hodin, nyní platí od 8 do 10 hodin.
Hypotéky a peníze navíc
Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci po zasedání vlády 1. dubna: Co se týče hypoték, všech hypoték, ať už je čerpají občané nebo firmy, tak splatnost jednotlivých splátek hypoték se odkládá o dobu moratoria… odkládají se stejně i úroky, banka nemůže splátky navýšit, deklaruje klientovi, že splátky zůstávají ve stejné výši a jen se prodlouží doba splácení.
A o několik hodin později v ČT: Když klient požádá banku o odklad splátek hypoték a úvěrů, jak to ve středu navrhla vláda, nebude platit po dobu tří či šesti měsíců ani jistinu, ani úroky. Nicméně úroky mu v čase narostou a doplatí je až po splacení jistiny.
OSVČ s podmínkou a pak bez
V pomoci pro OSVČ jako původní podmínku uvedla ministryně financí pokles tržeb za tři měsíce oproti době před koronavirem o 10 %. Když se ukázalo, že by řada živnostníků na peníze nedosáhla, v pátek Alena Schillerová prohlásila, že 25 tisíc dostanou plošně všechny OSVČ, byť i tak na ni nedosáhnou všichni.
Upravené bankovní moratorium
Opět Alena Schillerová. V TV Prima v neděli oznámila, že navrhne vládě plošné moratorium na splácení téměř všech splátek. Nakonec po tlaku bank ustoupila a moratorium nebude automatické, ale bude třeba o něj žádat.
„Když se na to podíváte pohledem komerčních nájemců, tak jak jim pomůžete tím, že jim platby odložíte o 24 měsíců, když je nakonec budou muset stejně zaplatit, a ještě zúročené. Jestli chcete skutečně pomoct ekonomice, nenecháte nájemcům dluh a nezatížíte ještě pronajímatele, kteří jim mohou pomoct, ale poskytnete jim nějaké dotace, stejně jako to udělaly všechny skandinávské země,“ uvádí příklad Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu a zároveň generální ředitel jednoho z největších pronajímatelů v Česku, společnosti Residomo.
Místo garance a DPH nic
Například Český výbor Asociace nákupních center podle informací Seznam Zpráv s návrhem Ministerstva průmyslu souhlasil pod podmínkou, že stát bude garantovat polovinu případných neuhrazených splátek nájemců a odklad pro DPH na neuhrazené faktury. V konečném návrhu se ale ani jedna podmínka neobjevila. Pronajímatelům se podařilo pouze dojednat, že odklad nájmů bude platit zatím pouze do 30. června a ne 30. září, jak to Havlíček původně navrhoval.
„Vy jako pronajímatel jste totiž povinen udělat pardon na 24 měsíců, ale odvést DPH za to musíte okamžitě,“ popisuje jeden z problémů pro pronajímatele Rafaj.
SOCR, Svaz průmyslu i Český výbor Asociace nákupních center proto vládu ve čtvrtek vyzvaly, aby dvě projednávané podmínky do opatření dodala a navíc poskytla také dotaci ve výši nejméně 50 procent z čistého nájemného za dobu, kdy byly opatřením vlády uzavřeny provozovny.
Řada pronajímatelů přitom vyšla nájemcům vstříc už před vládním návrhem. Například už zmíněná společnost Residomo nabídla v nebytových prostorách podnikatelům až poloviční slevu z nájmu. Vládní návrh ale jednání mezi pronajímateli a nájemci zastavil, protože postiženými najednou nejsou nájemci, ale právě pronajímatelé.
Skandinávie, Německo nebo Polsko?
Havlíček přitom pronajímatele varoval, že vláda mohla také přistoupit k polskému modelu, tedy odpuštění nájmů až do konce roku, nakonec se ale nechala inspirovat německým návrhem.
„Vycházeli jsme z německého modelu, který do určité míry toto umožňuje,“ řekl na tiskové konferenci při představování opatření Havlíček.
Na rozdíl od českého návrhu nemá ale ten německý takový dopad na pronajímatele. Ti se totiž mohou zároveň spolehnout na stát, že je nenechá padnout.
„Pokud by výpadek příjmů v důsledku uplatňování německé verze zákona byl natolik značný, že by mohl uvrhnout pronajímatele do insolvence, tak má právo pozastavit platby, které z důvodu odkladu nájemného nemůže uhradit,“ vysvětluje německý princip místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Milan Krček.
Doplatí na to pronajímatelé bez IČO
Český návrh se dotkne hlavně pronajímatelů z řad fyzických osob. Na ně totiž stát zapomněl. Nemají šanci dosáhnout na jednorázovou podporu 25 tisíc korun, nevztahuje se na ně odpuštění odvodů, bezúročnou půjčku si vzít nemohou a ještě jim stát vezme příjem z nájmu.
„Takoví lidé mají příjmy z pronájmů, které legálně daní. Pro tuto skupinu osob ale vláda dosud nenabídla vůbec žádnou úlevu,“ říká Krček.
Havlíčkův návrh se sice vztahuje pouze na firmy v nájmu, vláda ale přijala podobný návrh Ministerstva pro místní rozvoj i pro nájemníky v bytech. Ti nesmí dostat výpověď, pokud nebudou moct kvůli epidemii koronaviru platit nájemné. Dluh pak musí splatit do konce května 2021.
„Odložení splátek nájemného je v podstatě úvěrem. Zatímco bankám je ale stát garantuje, pronajímatelé je musí nájemcům poskytnou bez jakéhokoliv krytí,“ nelíbí se Krčkovi.
Zatím navíc není vůbec jasné, jakým způsobem se bude hodnotit situace nájemce. V návrhu zákona se píše, že pronajímatel nesmí dát nájemci výpověď, pokud prodlení nastalo „převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného“.
Do této definice se přitom podle pronajímatelů může schovat velký počet nájemců, kteří ani nemuseli být opatřeními postiženi. Varují také před tím, že nájemci do budoucna nebudou muset mít prostředky na placení v podstatě dvojnásobného nájmu.
„Stát místo toho mohl využít již existujících zákonných nástrojů, třeba navýšit alokaci a rozšířit vyplácení příspěvků na bydlení,“ dodává Krček.
