Splátky můžete znovu odložit. Čeká vás ale zápis mezi „hříšníky“

Dvakrát kvůli pandemii přišla paní Pavla o zaměstnání. Na jaře musela po šestnácti letech práce jako účetní opustit skupinu firem, která se zaměřuje na gastronomii a cestovní ruch. V říjnu si našla místo v restauraci, ještě ten samý měsíc došlo k opětovnému zavírání podniků kvůli vládním opatřením a přišla o práci znovu.

Zatímco na jaře s odkladem splátek uspěla, a to i díky zákonem nastaveným podmínkám takzvaného moratoria na splácení úvěrů a hypoték, v říjnu se svou složitou situací narazila. A to i přesto, že tvrdí, že do pandemie nikdy problémy s platbami neměla.

Stavební spořitelna, u které čerpala úvěr, jí nabídla odklad za dvou podmínek: poplatek tři tisíce korun a zápis do bankovního registru s „příznakem negativní informace“. Redakce má elektronickou korespondenci, kde je dlužnice na podmínky odkladu upozorňovaná, k dispozici.

V praxi takový zápis znamená, že klient řádně nesplácí své závazky a v budoucnu to může způsobit zamítnutí úvěru nebo zpřísnění jeho podmínek.

Moratorium skončilo na konci října. Zástupci věřitelů tehdy veřejně deklarovali, že se budou snažit být maximálně vstřícní.

„Na základě jejich příslibu sice v tuto chvíli nebudeme přistupovat k dalšímu plošnému moratoriu, situaci ale budeme bedlivě sledovat,“ zdůvodňovala na konci října ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), proč v podzimní koronavirové vlně nepřistoupila vláda k dalšímu moratoriu.

Podle oslovených expertů na dluhové poradenství přechod ze státem daných plošných podmínek odkladů na úroveň hledání individuálního řešení u každého jednotlivce zatím spíše funguje, i když příběhy podobné tomu, co zažila paní Pavla, se také objevují.

„Přestože deklarace těch firem byly vstřícné, tak se nám v praxi začaly objevovat případy, kdy chtěly administrativní poplatek a tak dále,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.

„Velice často se setkávám s klienty, již jsou na nás odkazováni přímo poskytovateli úvěrů. Jde o klienty, kteří dostali informaci, že se na nás mají obrátit ve chvíli, kdy jim věřitel nevyšel vstříc buď s žádostí o odklad, nebo restrukturalizaci,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

Podle něj zatím systém funguje a neznamenal u klientů fatální problém.

Paní Pavle z úvodu článku více než jednorázový poplatek vadil negativní zápis do bankovních registrů. I proto se nakonec rozhodla o další odklad nežádat.

„Nabídli mi jen nesmyslně vysoký poplatek a zápis do evidence registru nespolehlivých klientů napříč všemi bankami,“ hodnotí individuální řešení účetní Pavla s tím, že takové podmínky neakceptovala, přestože bude mít velký problém se splácením, protože je opět kvůli pandemii v evidenci pracovního úřadu.

Raiffeisen stavební spořitelna, u které se paní Pavla pokoušela už v říjnu vyjednávat další odklad, podle ředitele marketingu a PR Lukáše Kopeckého takové podmínky pro oddlužení už nenabízí.

„Poplatky u žádosti o odklad splátek skutečně nemáme. Je ale možné, že si klientka zažádala zrovna ve velmi krátkém období, kdy se u nás interně ještě doschvalovávala nová metodika a podmínky právě pro nové odklady. V danou chvíli se podobné případy řešily formou dodatku ke smlouvě, což by teoreticky mohl být případ právě vámi uváděné klientky,“ reaguje na dotaz Kopecký z Raiffeisen stavební spořitelny.

Samotný zápis do bankovních registrů i poplatek za odklad přitom podle Davida Šmejkala z Poraden při finanční tísni má své zdůvodnění.

„Tři tisíce bych považoval za přiměřenou částku, ale bylo by proklientské a hlavně uživatelsky příjemné, kdyby věřitel poplatek rozložil do splátek, které člověka ještě čekají, anebo přičetl jako poslední splátku,“ říká Šmejkal s tím, že věřitel má ohledně odkladu splácení své vlastní náklady.

Daniel Hůle pak dodává, že informace o odkladu v bankovních registrech má svůj smysl.

„Dlouhodobě prosazujeme to, aby věřitelé sdíleli informace, aby je zadávali a čerpali z nich, aby mohli relevantně posoudit úvěryschopnost dlužníka,“ říká Hůle.

Zápis do bankovních registrů je při odkladu splátek po konci státního moratoria běžnou praxí, přestože ne všichni věřitelé na to dopředu upozorňují.

Například Komerční banka ovšem ve svém internetovém průvodci pro odklad nebo snížení splátek otevřeně varuje, že zápis musí provést.

„Záznam o odkladu splátek se vždy objeví v úvěrovém registru, jak u vás jakožto dlužníka, tak i případných spoludlužníků. Záznamy v registrech mohou mít vliv na posouzení případných budoucích půjček,“ vysvětluje bankovní portál s tím, že po skončení státního moratoria lze žádat o odklad jen standardní cestou.

Banky i další věřitelé také začali v listopadu nabízet různé formy „platebních prázdnin“. Například Air Bank nabízí splátkové prázdniny, které fakticky znamenají odklad splátek o dva měsíce. Volkswagen Financial Services pro změnu nabízejí „platební prázdniny“ v podobě odkladu splátek o tři měsíce. Podmínkou je zaplacení jedné řádné splátky a po uplynutí odkladu zaplacení všech odložených splátek najednou.

Data o odkladech splátek po státním moratorium aktuálně zpracovává Česká bankovní asociace. Moratorium a další možnosti odkladů využilo podle České národní banky ke konci října přes 340 tisíc domácností. Podle dřívějších odhadů bank by mělo mít se splácením problémy zhruba 10 až 15 procent klientů, kteří využili moratorium, tedy zhruba 34 až 50 tisíc domácností.