Článek
Pro pomoc pojišťovnám je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Naproti tomu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neskrývá pochybnosti. Pojišťovny už podle ní dostaly dost a další náklady na testy a vakcíny by měly uhradit z rezerv.
Pandemie vyšla zdravotnický systém draho a účty teprve začnou chodit. „Rok 2021 bude extrémní,“ oznámila ve Zdravotnickém deníku náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová. Proti očekávání z konce minulého roku se za testování zaplatí o 17 miliard navíc a za očkování 10 miliard.
Článek si můžete poslechnout taky v audioverzi.
Odměny ve výši 16 miliard zdravotníkům ze státních zařízení sice hradí státní pokladna, pojišťovny však musí poslat 12 miliard pro pracovníky soukromých firem.
Výkony nemocnic a ordinací se loni proti úrovni roku 2019 snížily o patnáct procent, přinejmenším podle informací z pražských fakultních nemocnic. Vláda se však zavázala, že je doplatí, jako kdyby se péče nesnížila, včetně každoroční valorizace. To podle náměstkyně Rögnerové znamená poslat nemocnicím během léta doplatek 7 miliard.
Babišův kabinet sice loni zvýšil roční platby za státní pojištěnce o 25 miliard a letos přihodí dalších 32 miliard. Tyto peníze však podle ministra Vojtěcha nestačí. „Ztrátu systému zdravotního pojištění očekáváme v roce 2021 na úrovni bezmála 55 miliard,“ napsal vládě. Proto „nezbývá než doplnit příjmy systému o 14 miliard.“ Tuto částku lze získat dalším zvýšením příspěvku za státní pojištěnce od ledna 2022.
Žádost zatím nepodpořila ministryně financí. Čtrnáct miliard pro zdravotníky by totiž znamenalo dál zvýšit schodek, už dnes plánovaný na 390 miliard.
Požadavky pojišťoven a ministra Vojtěcha podporují rovněž experti ze skupiny IDEA při Akademii věd. Podle hlavní autorky varovné studie Lucie Bryndové se bez pomoci státu bude opakovat situace z let 2005 a 2012, kdy se zdravotní pojišťovny propadly do hlubokého deficitu, platily pozdě za provedené výkony a zdravotníci i jejich dodavatelé „se stali nedobrovolnými věřiteli systému zdravotního pojištění.“
Ministryně Schillerová však má i věcný důvod váhat, protože dosud se varovné prognózy nepotvrzují. Zaměstnanci a podnikatelé odvádějí od počátku roku o půl miliardy měsíčně víc než loni, stát měsíčně dává o čtyři miliardy navíc. Příliv miliard stačil nejen k uhrazení nákladů na boj s pandemií do konce dubna, zároveň se rezervy pojišťoven zvýšily na historických 75 miliard a jsou o deset miliard vyšší než koncem minulého roku.
„Samotný fakt krátkodobě deficitního hospodaření nepředstavuje velké riziko, neboť zůstatky na účtech pojišťoven jsou doposud značné,“ shrnuje mluvčí ministryně Michal Žurovec.
Samozřejmě bude záležet na tom, jak vysoké účty zdravotníci, farmaceuti a laboratoře předloží. Teoreticky je dosud možné, že se po ukončení programu Antivirus zvýší nezaměstnanost a tím sníží výběr pojistného od zaměstnanců. V této chvíli přesto ministryně se sliby zdravotníkům nespěchá. „Aktuálně expedujeme své připomínky směrem k Ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl její mluvčí.
