Další letiště u Prahy nebude, noví vlastníci s vazbou na Orbána mění plány

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejspíše ještě do konce prázdnin, případně krátce po nich, bude mít známý český podnik na výrobu cvičných vojenských letounů Aero Vodochody nové majitele. A stejná změna čeká i přilehlé letiště. Od česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments, která do Aera vstoupila po privatizaci v roce 2007, obě firmy kupuje podnikatelské uskupení, v němž má hrát prim maďarský finančník blízký premiéru Viktoru Orbánovi Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Ten se pro tento účel spojil s domácí firmou Omnipol, ovládanou rodinou Richarda Hávy.

Přestože se obchod ještě nepodařilo dotáhnout do konce – spojení od začátku července posuzuje český antimonopolní úřad –, noví vlastníci se už definitivně rozhodli, že ukončí sporný projekt, který více než deset let dráždil obyvatele v okolí vodochodského letiště.

Jde o záměr tlačený skupinou Penta vybudovat na sever od metropole druhý veřejný mezinárodní vzdušný přístav, který by zčásti konkuroval státnímu letišti v Ruzyni.

Cílem bylo původní podnikové letiště rozšířit a zmodernizovat tak, aby mohlo sloužit pro nízkonákladové a charterové létání s kapacitou kolem 3,5 milionu cestujících ročně. A k tomu už zjevně nedojde. Maximálně mohou infrastrukturu okrajově využívat neveřejné „business jety“ soukromých osob.

„Ano, můžeme potvrdit, že po případném převzetí společnosti Aero Vodochody a přiléhajícího letiště nebudeme mít nadále zájem rozvíjet projekt mezinárodního civilního letiště,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Omnipolu Marika Přinosilová.

Noví akcionáři sice chtějí airport zachovat, nicméně měl by do budoucna sloužit jen pro firemní účely, k vývoji a testování letounů.

„Letiště považujeme za zásadní pro další fungování a rozvoj společnosti Aero Vodochody jako předního výrobce proudových letounů a v tomto smyslu vidíme i budoucí hlavní využití,“ doplnila Přinosilová. Noví majitelé se prý budou snažit „o co nejotevřenější komunikaci“ s okolními obcemi.

Právě okolní města a obce v čele s Kralupy nad Vltavou, Odolenou Vodou či Panenskými Břežany měly s projektem zásadní problém. Místní obyvatelé nechtěli být vystaveni hluku z leteckého provozu.

Už v roce 2009 vznikla iniciativa obcí a občanských sdružení „Stop Letišti Vodochody“ s cílem zabránit výstavbě mezinárodního letiště. Následovalo několik let přetahování s úřady při povolovacích procesech. Celý projekt z oblasti dopravní infrastruktury patrně nahlodala i pandemie covidu-19, během níž je z větší části nevyužité i ruzyňské Letiště Václava Havla, byť noví majitelé tvrdí, že jejich rozhodnutí s nynější epidemickou situací nesouvisí.

Co bude dál, až doposud nevěděl ani dlouholetý generální ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur.

„Nic zatím od nových vlastníků nevím, nemám zprávy, kterým směrem se to bude ubírat. Všichni čekáme, kdy a jak dopadne předávání firmy,“ uvedl Kačur v minulých dnech na dotaz Seznam Zpráv. Nicméně i samotný fakt, že se i on nedávno ucházel (neúspěšně) o post šéfa letiště v Ruzyni, naznačuje, že v realizaci původního záměru už také přestal věřit.

První drobná zmínka o tom, že projekt s vodochodským letištěm, nalajnovaný a léta financovaný Pentou, byl pohřben, se už na začátku letošního roku objevila na webu města Odolena Voda.

Právě tam se psalo o únorovém jednání zastupitelů města a zástupců Středočeského kraje s reprezentantem nového vlastníka továrny a letiště Aero. Už tam mělo zaznít, že nový akcionář se chce primárně zaměřit na sériovou výrobu a vývoj nových letadel a leteckých komponentů. O nové mezinárodní letiště pro civilní či nákladní dopravu nemá zájem. Přitom se jednání odehrálo v době, kdy zdaleka ještě nebylo jasné, jak to s prodejem továrny a letiště dopadne.

Tím, kdo měl za nové vlastníky na zmíněné schůzce mluvit, byl Dan Podpěra, který je místopředsedou dozorčí rady Omnipolu a jednatelem Hávovy firmy Aero International.

Na jednání s ním si dobře vzpomíná i místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka, který se jej také zúčastnil. A to z titulu náměstka hejtmana Středočeského kraje a také starosty obce Líbeznice, jehož se problém vodochodského letiště rovněž bezprostředně dotýká.

„Noví majitelé tam dali jasně najevo, že v původním záměru nechtějí pokračovat. A dokonce jsou schopni to deklarovat písemně. Myslím, že je to pro celý region velmi dobrá zpráva,“ soudí Kupka, který se po boku dalších starostů řadu let angažoval v již zmíněné iniciativě Stop Letiště Vodochody.

Možnost dodatečných záruk obcím teď oficiálně potvrzuje i mluvčí spoluinvestorů z Omnipolu. „Nebráníme se samozřejmě ani diskusi o dalších zárukách, že projekt mezinárodního letiště nebude realizován,“ sdělila Marika Přinosilová.

Pro nové majitele Aera bude klíčová výroba a prodej teprve nedávno vyvinutého cvičného podzvukového letounu nové generace L-39NG.

Předpokládá se, že by se majoritní akcionář z Maďarska chtěl dokončenou českou akvizicí pochlubit na velké mezinárodní letecké show s přehlídkou vojenské techniky, která se má uskutečnit na konci srpna v Kecskemétu.

V úvodu zmíněný investor Kristóf Szalay-Bobrovniczky, muž se zkušenostmi z finančního sektoru či telekomunikací, patří do okruhu podnikatelů bezprostředně navázaných na premiéra Viktora Orbána a jeho Fidesz.

Jde o člověka, který v minulosti byl mimo jiné vydavatelem a šéfredaktorem maďarského politického týdeníku, stojí v pozadí provládního think-tanku Századvég Foundation.

V letech 2016 až 2020 byl Szalay-Bobrovniczky maďarským velvyslancem ve Spojeném království. Jeho manželka Alexandra Szentkirályi byla pět let náměstkyní budapešťského primátora a nyní je mluvčí Orbánova kabinetu.

V pozadí celého kontraktu ve Vodochodech jsou tak od počátku cítit hlavně Orbánovy zájmy na vytvoření silného středoevropského výrobce vojenské techniky. Ostatně původně se majoritním akcionářem Aera měl stát jiný oligarcha a lobbista z Orbánova okruhu, totiž András Tombor.

Tomborův pokus o ovládnutí Aera, antimonopolním úřadem loni už schválený, ovšem nakonec selhal. Údajně měl maďarský byznysmen potíže se zabezpečením finančních zdrojů, uvedly k tomu na konci května Hospodářské noviny, které první na nečekanou změnu investorů upozornily. Druhý pokus s maďarskými podnikatelem je teď ale patrně už těsně před cílem.

„Celý proces akvizice je ve finální fázi, ale žádné konkrétní termíny z pochopitelných důvodů nemůžeme komentovat,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí partnerského Omnipolu Marika Přinosilová.