Článek
Za „nepodloženou hypotézu” označila ruská ambasáda v Praze informace na nové vysvětlující tabuli u pomníku maršála Koněva v Bubenči. Ta mimo jiné odkazuje na Koněvovu roli před srpnovou okupací Československa v roce 1968.
Nový text ve třech jazycích zmiňuje nejen Koněvovu roli při osvobození Prahy v květnu 1945, ale také při potlačení maďarského povstání na podzim 1956, stavbě Berlínské zdi v roce 1963 a potlačení pražského jara.
Radnice šesté městské části novou vysvětlující tabulku slavnostně odhalila v den padesátého výročí srpnových událostí z roku 1968. Cedule nahradila původní znění z doby odhalení pomníku v roce 1981.
Pozván, ale nepřišel
Na slavnostní odhalení nové cedule pozvala radnice i ruského velvyslance Alexandra Vladimiroviče Zmejevského. On ani žádný jiný zástupce ambasády nedorazili. Velvyslanectví ale poté záležitost ostře odsoudilo na svém facebookovém profilu a později i na oficiální webové stránce.
„Odsuzujeme takové nekorektní a politicky motivované kroky, kterými se současné vedení městské části Praha 6 za každou cenu snaží očernit osobnost I. S. Koněva, přičemž používá jednu z nejcitlivějších stránek našich společných dějin,” píše se v prohlášení, které ale není podepsané žádným konkrétním představitelem diplomatického sboru Ruské federace v Česku.
Podle prohlášení může mít krok dokonce „vážné negativní důsledky pro další rozvoj bilaterálních vztahů ve vojensko-memoriální sféře”.
Už nejsme váš satelit, vzkazuje Praha 6
Radnice Prahy 6 tvrzení ruské ambasády o „nepodložených spekulacích” jednoznačně odmítá.
„Rusové zřejmě mají pocit, že když podle jejich pískání skáče prezident Zeman, budou se tak chovat i ostatní. Je ale potřeba, aby si uvědomili, že dávno nejsme jejich satelit a že stanovisko našich odborníků je pro mě určující,“ napsal Seznamu v reakci na zveřejněný status ambasády starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Nové znění doprovodného textu u pomníku podle něj radnice konzultovala s odborníky z Ústavu pro soudobé dějiny a Vojenského historického ústavu. Slova ruské strany považuje Kolář za nepřijatelnou snahu vměšovat se do vnitřních záležitostí suverénního státu.
Obdobně situaci před časem komentoval i tehdejší ministr zahraničních věcí Martin Stropnický (ANO). Loni v listopadu, kdy ambasáda zaslala resortu diplomatickou nótu proti záměru upravit stávající znění komentáře u Koněvova pomníku, vzkázal, že jediným řešením v jeho očích je „ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat”.
Praha 6 také odmítá ruské výhrůžky o zhoršených bilaterálních vztazích. „Rusové asi mají máslo na hlavě, protože jsou to oni, kdo neplní česko-ruskou bilaterální smlouvu o péči o válečné hroby a pomníky, protože většina pomníků československých legionářů na území Ruska je ve velmi žalostném stavu. Oproti tomu naše Ministerstvo obrany a místní samosprávy investovaly do údržby a oprav pomníků sovětským vojákům za poslední roky nemalé sumy,” tvrdí Kolář.
Průzkum před invazí
Podle historiků je Koněvova role v přípravách okupace historicky doložitelná a srozumitelná.
„V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,” píše se na ceduli, která nahradila původní desku z roku 1981. Koněv stanul v čele sovětské delegace, která nečekaně a bez obvyklých předchozích příprav přiletěla do Československa v květnu 1968.
Akce podle historiků souvisela s přípravami na samotnou srpnovou invazi. „Nikdo netvrdí, že on sám aktivně prováděl nějakou činnost zpravodajského charakteru. Podle dostupných informací ale spoluzaštítil svojí osobností počátkem května 1968 delegaci, která měla propagandistický a pravděpodobně zpravodajský charakter,” vysvětluje historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
Nač myslely masy?
Delegace s Koněvem v čele přiletěla do Československa oproti zvyklostem bez předchozího ohlášení a příprav, poté se rozdělila a jednotlivé skupiny navštěvovaly vybrané podniky a vojenské útvary po celé zemi. „Samozřejmě tento výklad stojí na nepřímých důkazech, protože sovětské archivy nebyly k této události dosud otevřeny,” dodává Tomek.
Ruská tvrzení o „nepodložené hypotéze” odmítá i jeho kolega, autor knihy Vojenské řešení pražského jara Daniel Povolný. „Sověti vyžadovali, aby se (účastníci delegace, pozn. red.) dostali do kontaktu s masami pracujících a s armádou. Tam se jejich členové z reakcí lidí snažili usoudit, jaká je situace v Československu, a následně o tom měli sepsat hlášení,” popsal úkol delegace vedené Koněvem Povolný pro server Aktuálně.cz. „Sehrál roli, která by se dala určitě označit jako poměrně vedlejší.”
Konkrétně zhodnotit, jak byla samotná delegace i Koněvova následná zpráva pro přípravu okupace zásadní, je obtížné. Rusko totiž dosud veškeré příslušné dokumenty ukrývá ve svých archivech.
