Článek
Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl návrhu na vyslovení protizákonnosti části mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví. Podala jej rodina jménem žákyně druhé třídy z Brna. Pro plošné omezení činnosti středisek a družin nemělo ministerstvo zdravotnictví oporu v pandemickém zákoně ani v zákoně o ochraně veřejného zdraví. NSS rozhodl minulý týden bez veřejného jednání, verdikt je dostupný na úřední desce.
Správní soud argumentačně navázal na sérii dřívějších rozhodnutí, jimiž rušil nebo konstatoval protizákonnost různých opatření přijímaných v uplynulých měsících v boji proti šíření koronaviru.
Pandemický zákon podle NSS umožňuje regulovat jen vysoké školy. Zákon o ochraně veřejného zdraví zase slouží k potlačování ohnisek, nikoliv k plošným preventivním zásahům - umožňuje totiž zákaz nebo omezení „styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami“, přičemž jen ve výjimečných situacích lze jako podezřelého vnímat prakticky kohokoliv v celé zemi.
Ministerstvo zdravotnictví se podle NSS chovalo tak, jako by mezi jeho pravomoci při epidemii patřilo obecně a bez dalších podmínek omezit svobodu pohybu všem lidem, uzavřít všechny školy, restaurace a podobně. „Takové úvahy však nejen že jsou obtížně přijatelné z ústavněprávního hlediska, ale ani nemají žádný podklad ve znění zákona,“ stojí v rozhodnutí NSS.
V rozhodnutí se soud konkrétně zabýval dvěma články mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví platného začátkem května. Jeden článek zakazoval osobní přítomnost dětí ve střediscích volného času s výjimkou individuálních konzultací a individuální prezenční výuky. Druhý článek upravoval provoz klubů a družin, kam mohli chodit jen žáci, jimž mimořádné opatření zároveň umožňovalo účast na prezenční výuce ve škole. Další podmínkou bylo to, že se stýkají jen žáci ze stejných tříd.
