Článek
Zatímco o setkání s kamarády během covidu řada dospívajících přišla, času na sociálních sítích začali trávit mnohem víc. A i to je jeden z důvodů, který v této věkové skupině vedl k nárůstu nemocných s poruchami příjmu potravy.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Řešili jsme třeba případ slečny v deváté třídě na online výuce. Byla z toho hodně psychicky špatná, nesetkávala se s vrstevníky a trávila hodně času doma s rodiči, se kterými si nerozuměla. Upnula se na sociální sítě, kde začala sledovat různé profily o zdravém životním stylu, jídelníčky. Dospělo to k tomu, že jedla jedno jídlo denně,“ popsala odborná poradkyně linky centra Anabell Marika Mejzlíková. Denně jim zavolá třeba i osm lidí, před pár měsíci to bylo kolem dvou.
Více nemocných potvrzuje i vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Hana Papežová z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„I když statistická data, která máme k dispozici z veřejného zdravotního pojištění, nesvědčí pro výrazný nárůst nových případů poruch příjmu potravy v době covidových epidemických opatření, v každodenní klinické praxi tento nárůst je alarmující zvláště u dětí a adolescentů, kteří vyhledávají intervence u nestátních zdravotnických zařízení a neziskových organizací i alternativní přístupy,“ uvedla Papežová pro ČTK.
Spojitost mezi pandemií a nárůstem lidí s poruchami příjmu potravy vidí také psychoterapeut Jan Kulhánek. Zvýšený počet nemocných zaznamenává hlavně od konce tvrdých protiepidemických opatření přibližně od května a června. Lidé se léčí například s anorexií, kdy si vyhublý pacient stále připadá silný, nebo s bulimií, pro kterou je typické přejídání a následné zvracení. Ortorexií trpící lidé jsou pak posedlí zdravou výživou.
„Mladí lidé jsou daleko více citliví, srovnávají se s jinými. A v momentě, když se žáci vrátili do školy, znova začali řešit, jak vypadají, jak budou přijímaní ostatními. Začaly se vracet pochybnosti, zda jsou takoví, jací jsou, v pořádku, a řada dospívajících to řešila dietou. Navíc přišlo léto, nosí se míň oblečení, což může být pro některé znejisťující,“ popsal Kulhánek, který v Praze vede centrum Psychoterapie Anděl a dlouhodobě mají plno.
Opačný extrém
Už před vypuknutím pandemie a omezeními statistiky ukazovaly, že nadváhou trpí každé čtvrté dítě v Česku a každé sedmé dokonce obezitou. Nyní se situace ještě zhoršuje. Nad doporučenou váhu přibrali někteří školáci během pandemie koronaviru až 15 kilogramů. Ale nejedná se jen o problém u dětí, podle nedávného průzkumu přibrala během pandemie třetina dospělých. Více ZDE.
Zvýšený počet pacientů s poruchami příjmu potravy zaznamenala také psycholožka a rodinná terapeutka Jana Černá Tomanová z Liberce. Projevovat se to podle ní začalo už pár měsíců po nástupu pandemie loni v březnu, a to hlavně u dívek od čtrnácti do sedmnácti let.
„Byly samy doma, učení bylo poměrně málo, kontakt s kamarády víceméně žádný. Měly více času a sledovaly influencery, kteří radí, jak žít život bez cukru, bez mouky, postupně to došlo až k nějakému minimalistickému stylu stravování,“ přiblížila psycholožka. Zarazilo ji, že poruchy příjmu potravy se dost projevovaly i u dívek s dobrým rodinným zázemím, což není tak úplně obvyklé. „Vysvětluju si to tím, že začátek pandemie byl pro ty holky velký šok, neuměly si s tím poradit, zničehonic trávily čas samy,“ upřesnila s tím, že momentálně řeší asi dvacet případů poruchy příjmu potravy.
Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky poukazují na to, že loni se s poruchami příjmu potravy léčilo v ambulancích a hospitalizacích 5167 lidí, za deset let jejich počet vzrostl přibližně o patnáct procent.
Nejvíc přibylo pacientů ve věku 15 až 17 let, a to o 89 procent.
Nárůst pacientů s anorexií nebo bulimií se ale netýká jen dospívajících dívek. „U dospělých často souvisí s osobními nebo partnerskými krizemi. Jsou to třeba ženy středního věku, jejichž děti opustí hnízdo, ony jsou osamělé. Začnou se třeba o sebe více starat a jdou na to přes extrémní diety a vznikne z toho porucha příjmu potravy,“ upřesnil psychoterapeut Kulhánek. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky loni pacienty z 87 procent tvořily právě dívky a ženy.
Kromě poruch příjmů potravy přibývají i počty jinak psychicky nemocných. Odborníci řešili v koronavirové době například více případů dětí s úzkostmi a duševní problémy se výrazněji projevily také u vysokoškoláků.
