Článek
Pro některé děti představuje letní tábor jedinou dovolenou, v niž mohou doufat. Pro jejich rodiče je to ovšem zároveň finanční výdaj, na který nejsou schopni našetřit. Do zoufalé finanční situace se podle sociálních pracovníků dostávají nově kvůli pandemii i rodiny, které problémy s penězi zažívají poprvé. A nevědí si s tím rady.
Článek si můžete poslechnout i v audioverzi.
„Tábor vychází na 3790 korun. Jsou to peníze, které jsou těžko sehnatelné,“ přiznává paní Lucie, která se obrátila s žádostí o pomoc na charitativní projekt Patron dětí spadající pod Nadaci Sirius. Podobně mluví i další žadatelky o pomoc.
„Tábor je už nad mé finanční možnosti, i když chodím do práce a pracuji přesčas, tak toto nedám,“ líčí další oslovená matka. Zejména z obavy, aby se její dítě nestalo terčem posměchu ostatních, nechce, aby bylo zveřejněno ani její křestní jméno, redakce ho ovšem zná. Jde o samoživitelku, která žije se čtyřmi dětmi v pronajatém bytě. Vedle nájmu a jídla se ženě daří zaplatit dětem i kroužky, na tom podle svých slov trvá, aby nedělaly „lotroviny“.
I další oslovená matka, která se musela obrátit o pomoc na Patrona dětí, potvrzuje, že částka (tentokrát 3 500 korun) za tábor je pro ni nereálná. „I kdybych to sbírala po stovkách, tak bych na to šetřila strašně dlouho,“ podotýká žena, která má aktuálně příjem pouze z rodičovské dovolené. „Dcera má hodně zdravotních potíží, takže jí to pomůže hlavně psychicky,“ dodává.
Ovšem i ostatní ženy zdůrazňují, že tábor pro jejich děti představuje mnohem více než jen výlet do přírody. Zejména proto se rozhodly žádat o pomoc.
Epidemie ustupuje, potíže zůstávají
Právě poslední citovaná žena na rodičovské dovolené si stěžuje, že situace se jí zhoršila i kvůli ekonomickým dopadům pandemie. „Je problém si najít práci na částečný úvazek,“ říká matka s tím, že buď jsou školy a školky zavřené, nebo není žádná pracovní příležitost.
A jak dosvědčují i pracovníci, kteří se snaží rodičům v tísni pomáhat, žádosti o pomoc s financováním letních táborů jsou letos jedním z ukazatelů, jak tvrdě ekonomicky dopadla pandemii na část obyvatel.
Výkonná ředitelka Patrona dětí Edita Mrkousová podotýká, že za tříletou existenci dostala v posledních týdnech nejvíce zoufalých proseb o pomoc.
„Nikdo nedokáže mávnout kouzelným proutkem a vymazat spolu se zlepšující se epidemiologickou situací finanční problémy. Ty se dotkly i těch rodin, které je před pandemií v takové míře neměly,“ líčí Mrkousová. Dodává, že se často setkává s rodiči, kterým došly veškeré úspory a ani státní podpora neumí situaci zvrátit. Někteří rodiče navíc stále čekají na proplacení ošetřovného za duben.
Zaměstnavatelé odsoudili více otce
O tom, že se do finančních problémů noří rodiny, které před pandemií netrpěly nedostatkem peněz, mluví i Pavel Šimon, vedoucí Šance pro rodinu a Centra náhradní rodinné péče v Charita ČR.
„Rozdíl je v tom, že do toho spadli lidé, kteří nejsou zvyklí žádat o pomoc. Nevědí, že existují nadace a sociální služby, které jim mohou pomoci. A je to pro ně větší beznaděj,“ vysvětluje.
Nejedná se jen o problém matek samoživitelek. Pavel Šimon upozorňuje, že dopady pandemie významně postihly i otce. „U mužů samoživitelů pracujících třeba v nějaké technické firmě to odsouzení bylo ještě větší. Když všichni chlapi chodili do práce a samoživitel jeden týden přišel a druhý ne, podle toho, kde měl děti, byl to problém,“ říká vedoucí Šance pro rodinu. Takoví otcové pak přicházeli o práci.