Článek
Premiér se v úterý sejde s ministry nad rozpočtem pro příští rok. Těžko může dál napínat daňové poplatníky a nezveřejnit základní východisko, kterým je vždy velikost deficitu. Schodek přes 250 miliard korun ve volebním roce 2021 by znamenal, že jeho tvůrci v čele s Andrejem Babišem (ANO) sledují také krátkodobé politické cíle.
Čtvrt bilionu je nepředstavitelná částka, v časech koronavirové krize však takový schodek znamená pro vládu úspěch. Po červencové schůzi sněmovny, která připustila pro rok 2020 deficit půl bilionu, dokonce takový plán vypadá, že je mimo realitu. Aktuální rozpočtová data však ukazují, že ještě koncem letošního roku může být lépe. Pokud ve zbývajících měsících porostou příjmy i výdaje stejně jako dosud, vyroste deficit 2020 ze současných dvou set miliard na konečnou částku 350 miliard. Důvodem je fakt, že výpadek daní není tak dramatický a například příjmy na dani z přidané hodnoty se přiblížily k předkrizové úrovni.
Na druhé straně už končí jednorázové intervence na podporu rodin, zdravotníků, pracovníků v sociálních ústavech a obecně zaměstnanců v soukromém sektoru, živnostníků i podnikatelů. Na mimořádnou podporu se mohou těšit už jenom příjemci programu Antivirus, jehož prodloužení do konce roku vláda projedná před koncem srpna.
Schodek rozpočtu hluboko pod úrovní půl bilionu předpověděla v srpnové prognóze také Česká národní banka, která očekává, že se vláda, zdravotní pojišťovny, kraje a obce dohromady zadluží částkou 320 miliard.
Proto jde v příštím roce plánovat lepší bilanci. Zhruba 100 miliard korun stát letos vynaloží na mimořádnou pomoc proti dopadům koronaviru včetně programů Antivirus, „Pětadvacítka“, ošetřovného, nákupu zdravotnického materiálu a oddlužení nemocnic. Vláda může použít čtvrtbilionový schodek jako základ pro další jednání.
Ruleta za 120 miliard
S dílčím zotavením ekonomiky se napřesrok vylepší daňové příjmy. Pokud vyrostou o padesát miliard, bude mít Babišův kabinet na zvýšení průměrných penzí o 840 korun měsíčně podle penzijního zákona i na zvýšení příspěvku zdravotním pojišťovnám o tři miliardy měsíčně. Pokud bude vláda chtít investovat ještě nad letošní úrovní 170 miliard, může využít evropské dotace, které se v příštím rozpočtovém období 2021–2027 proti současné úrovni téměř zdvojnásobí.
Neoblíbené „škrty“ v dotačních a sociálních programech typu zlevněného jízdného pro studenty a důchodce nebo investic do nových potravinářských provozů nejsou nezbytné. Zmíněné sporné projekty však představují dobrou finanční zálohu pro případ, když bude chtít vláda i v krizových časech zvyšovat platy státních zaměstnanců, zvláště učitelů. Udržet čtvrtbilionovou hranici schodku v příštím roce považuje za realistickou možnost také předpověď centrální banky.
Rozumný rozpočet pouze nenabízí dost peněz na předvolební projekty, jakým může být zvýšení průměrného důchodu o dalších 400–500 korun měsíčně, o kterém mluví vedle premiéra Babiše i jeho sociálnědemokratický zástupce Jan Hamáček, případně prudké snížení sazby daně z příjmu na patnáct procent z hrubé mzdy. Na tom se může premiér naopak domluvit s opoziční ODS.
Jen tyto dvě položky prohloubí schodek státního rozpočtu o 120 miliard, přesto je politici mohou myslet vážně v časech, kdy je čekají volby a kdy se parametry rozpočtu operativně mění po stovkách miliard. Ekonomičtí analytici se shodují, že návrhy představují pro státní finance vážné riziko. „Takovýto zásah je udržitelný maximálně po dobu jednoho roku,“ uvedla Národní rozpočtová rada s tím, že pak by bylo nezbytné zvýšit jiné daně.
