Čína umravňuje dalšího „zámořského Číňana“. Tentokrát superhrdinu z aktuálního hitu

Překvapivý superhrdinský hit studia Marvel Shang-Chi a legenda o deseti prstenech sbírá po celém světě pozitivní recenze - až na jednu výjimku. A tou je Čína, rodiště představitele hlavní role, kterou ztvárňuje kanadský herec Simu Liu. Důvodem má byt rozhovor, který Liu před lety poskytl kanadským médiím.

Ve středu 8. září zveřejnil čínský nacionalistický účet Diba na platformě Weibo devět snímků obrazovky z rozhovoru původem čínského herce z roku 2017. V příspěvku Liu říká, že se spolu s rodiči přestěhoval z města Charbin v čínské provincii Chej-lung-ťiang do Kanady, když mu bylo pět let, a nyní se považuje za Kanaďana.

„Když jsem byl mladý, rodiče mi vyprávěli příběhy o dospívání v komunistické Číně. Žili v zemi třetího světa, kde lidé umírali hladem,“ měl říct podle sociálních sítí Liu v rozhovoru. Dále Liu podle serveru The Straits Times dodal, že jeho rodiče cítili, že Kanada je místem, které by mu mělo poskytnout lepší budoucnost.

Na herce se ihned na čínských sociálních sítích snesla kritika, podle mnoha uživatelů se Liu dopustil „znevažování Číny“ a množily se dotazy, proč tedy hraje čínského superhrdinu. Podle deníku The Straits Time ale také hned několik uživatelů poukázalo na značně nepřesný překlad rozhovoru, který Liuovy výroky posunul do mnohem kritičtější polohy vůči rodné zemi. Rozhovor, který zveřejnila kanadská veřejnoprávní stanice CBC, už ale na webových stránkách nenajdete, informuje CNN.

Liu je zatím poslední celebritou čínského původu, která čelí kritice a výhrůžkám bojkotem kvůli komentářům vnímaným jako kritický postoj vůči pevninské Číně. Seznam se podle CNN stále rozrůstá, což je podle stanice důkaz toho, jak tlak čínské vlády na své občany v zámoří roste.

Pojem „zámořští Číňané“ v posledních letech hojně používají představitelé komunistické strany a státní média. Označují tak cizince nebo obyvatele čínského původu bez ohledu na jejich aktuální národnost nebo na to, kolik generací jejich rodiny žije nebo žilo v zahraničí, uvádí CNN. Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci pak opakovaně země tvrdí, že součástí čínského národa jsou i zámořští Číňané.

V projevu z roku 2017 čínský prezident slíbil „sjednotit zámořské Číňany“ se svými příbuznými v Číně, „aby se mohli připojit k našemu úsilí o oživení čínského národa“. Čína oficiálně neuznává dvojí občanství, v předchozích dekádách ale bylo držení dvou pasů většinou tolerováno. Za vlády prezidenta Si ale vláda začala vyzývat veřejnost, aby nahlašovala držitele více pasů úřadům.Větší pozornosti tak čelí i celebrity, po kterých veřejnost a vláda požaduje prokázání loajality k pevninské Číně a vzdání se cizího občanství.

Například hongkongský herec a držitel kanadského pasu Nicholas Tse v rozhovoru, který minulý týden odvysílala státní čínská televize CCTV, řekl, že se zřekne kanadského občanství. „Tse řekl, že má zodpovědnost za šíření čínské kultury a ducha do světa,“ uvedl státní deník The Global Times.

Čínsko-americký herec narozený v USA Arthur Čchen Fej-jü se pak letos v červenci vzdal amerického občanství. Ve svém oznámení na sociální síti Weibo jeho studio uvedlo, že Chen „vždy horlivě miloval svou velkou vlast“.

Když letos na jaře v Pekingu narozená americká filmařka Chloé Zhao získala Oscara za film Země nomádů, o jejím úspěchu jste se na čínských sociálních sítích nedočetli. Vítězství režisérky pak ignorovala také státní média.

Důvodem byl podle serveru The Variety rozhovor z roku 2013 pro americký časopis Filmmaker Magazine o jejím snímku Songs My Brothers Taught Me. Tehdy Zhao na otázku, proč natočila film o životě náctileté původní obyvatelky Ameriky žijící v rezervaci v Severní Dakotě, odpověděla: „Vracím se do doby, kdy jsem byla teenager v Číně, na místě, kde jsou všude kolem vás lži. Měla jsem pocit, že se odtamtud nikdy nedostanu. Mnoho informací, které jsem dostávala, když jsem byla mladší, nebylo pravdivých, a začala jsem být velmi vzpurná vůči své rodině a svému původu.“

Zmíněný rozhovor stejně jako ten pro australský web news.com.au, ve kterém Zhao uvedla, že „Spojené státy jsou nyní jejím domovem“, následně z webových stránek magazínu zmizel. Zatímco tak Zhao na slavnostním ceremoniálu hrdě hovořila o svých čínských kořenech, v online prostoru čelila útokům čínských nacionalistů. Podle CNN jde o důkaz klesající tolerance vůči celebritám na světové scéně, které se dopouštějí kritiky Číny.

To se dotýká i zahraniční produkce, která se v Číně objevuje v kinech nebo na streamovacích platformách. Z letos zveřejněné speciální epizody sitcomu Přátelé tak zmizeli někteří hosté. Například zpěvačku Lady Gaga na čínských streamovacích službách v epizodě neuvidíte, v roce 2016 se totiž setkala s Dalajlámou. Stejně tak čínští návštěvníci kin zpravidla přicházejí o snímky s Bradem Pittem, který se objevil ve snímku Sedm let v Tibetu.