Čekání na dálnici nula. Našli jsme parcelu u Prahy, která to ještě prodlouží

Zatím přes pole na jihovýchodním okraji Prahy jezdí jen kombajny a traktory. Za dva roky by ale na něj měly vyjet bagry, a po nich i auta a kamiony. Mezi Uhříněvsí a Hájkem u Uhříněvsi má podle plánů vést další část Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1.

To pomůže nejen pražským řidičům, ale hlavně všem, kteří přijíždějí z D10 od Mladé Boleslavi a D11 z Hradce Králové. Pokud se chtějí dostat třeba na D1 využijí k tomu Pražský okruh jen na pár kilometrech, pak musí sjet na Štěrboholskou a pokračovat po Jižní spojce. Podle premiéra Andreje Babiše to ale musí vydržet už jen pět let.

„Tenhle úsek Pražského okruhu, podle příslibu ŘSD, začneme stavět v roce 2021 a dokončen bude 2024,“ napsal po jeho návštěvě v půli července Babiš na Twitter. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přitom počítá s dokončením až v roce 2025, podle premiéra si ale mají pospíšit.

Územní řízení běží na tomto úseku od června. Stát chce získat územní rozhodnutí ještě v letošním roce, a následně začít vykupovat pozemky. Minimálně s jednou parcelou ale problém bude.

Má 1,5 hektaru a vlní se rovnoběžně kolem navrší Jankov. Vede přes pole a pár stromořadí. Vlastní ji Státní pozemkový úřad – je tedy v majetku státu, o pozemek se ale s Českem soudí Nadace knížete z Lichtenštejna. V katastru nemovitostí je proto u něj poznámka o spornosti vlastnictví.

„Územní řízení pro veřejně prospěšnou stavbu, kterou stavba obchvatu je, může probíhat bez výslovného souhlasu vlastníka pozemku. Souhlas bude potřeba až v případě stavebního řízení,“ říká mluvčí Státního pozemkového úřadu Lenka Růžková.

Tenhle spor tak zatím leží ladem. A ŘSD o něm ani neví. Přitom podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) už stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic všech 499 vlastníků, které chystaná stavba Pražského okruhu zasáhne, oslovil.

„Na této stavbě zatím nebyla zahájena majetkoprávní příprava, tedy lidově řečeno výkupy pozemků a vypořádání majetků. A že by se připravoval soud s nějakou nadací, o tom informace nemáme,“ upřesnil za ŘSD Jan Rýdl.

Nadaci knížete Lichtenštejna tak zatím nikdo nekontaktoval. Potvrdil to i její mluvčí Michal Růžička. Celou situaci nechce nijak komentovat, obecně ale podle něj platí, že Lichtenštejnové nemají zájem blokovat veřejně prospěšné stavby.

Spor mezi Českem a Lichtenštejny se vede o nemovitosti, které knížecímu rodu po druhé světové válce zkonfiskovaly tehdejší soudy na základě Benešových dekretů. Trvá už desítky let, naplno se ale opět rozběhl loni v prosinci. Lichtenštejnové totiž těsně před koncem roku podali na Česko žaloby u 26 okresních soudů.

V soudní při ale nejde o prolomení dekretů. Knížecí rod argumentuje tím, že se na něj ustanovení vůbec nemělo vztahovat. Podle jejich výkladu neměli být jako občané neutrálního Lichtenštejnska označení za Němce.

Chtějí proto vrátit nemovitosti, které zůstaly ve vlastnictví státu – třeba Lednicko-valtický areál, zámek Bučovice a Velké Losiny nebo největší lužní prales v Česku – Moravskou Amazonii.

U žalovaných parcel a pozemků je tak v katastru nemovitostí uvedena poznámka o spornosti vlastnictví. Ta sama o sobě ale ještě nebrání tomu, aby s nimi stát nebo obecně majitel mohl nakládat podle libosti – třeba je jako v případě Pražského okruhu zastavěl silnicemi.

„Stavební úřad bude vycházet z toho, co mu jako důkaz vlastnictví předloží vlastník pozemku. Vyžádá si pravděpodobně další podklady, aby získal informace, jaký je charakter toho sporu. V závislosti na konkrétních okolnostech budou pro něj buď informace od vlastníka dostačující nebo nikoliv. Pak by mohlo dojít k odvolacímu řízení nebo eventuálně soudnímu přezkumu,“ vysvětluje možný postup během stavebního řízení právník Jiří Fiala.

Záležet tak bude nejen na paralelně běžíčím soudním řízení, ale i na pohledu úředníků.

„Rozhodnutí stavebního úřadu by mohlo být jiné v situaci, kdyby osoba, v jejíž prospěch svědčí poznámka spornosti, byla schopná se nějakým dalším způsobem domoct svého práva. Například kdyby podala a byla úspěšná v získání předběžného opatření,“ dodává Fiala.

To by státu zabránilo s pozemkem jakkoliv nakládat. Státní pozemkový úřad by tak nemohl vydat souhlas s jeho zastavěním.

Jihovýchodní část Pražského okruhu povede od Běchovic kolem Dubče a Uhříněvse. Mezi Kolovraty a Říčany se stočí k dálnici D1. Čtyřproudová silnice bude přes 12,5 kilometru dlouhá a dpolní ji čtyři mimoúrovňové křižovatky.