Článek
Už 15 let má Ministerstvo školství ze zákona povinnost vypracovat strategický dokument Národní program vzdělávání. Mezitím se v úřadu vystřídalo 14 ministrů. Ani jeden se ale do jeho přípravy nikdy nepustil.
Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) kvůli tomu před rokem interpeloval ministra školství Roberta Plagu i premiéra Andreje Babiše (oba ANO).
„Vážený pane premiére, rád bych se vás zeptal, zda je dle vlády v pořádku to, že ministerstvo ani vláda dlouhodobě neplní své povinnosti dané zákonem,“ ptal se Bartoň Babiše s odkazem na školský zákon, podle kterého Ministerstvo školství zpracovává Národní program vzdělávání a předkládá jej vládě a posléze Sněmovně a Senátu.
Co říká školský zákon
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Babišova SMS Plagovi
A premiér slíbil, že ho nechá vypracovat.
„Já vás jenom poprosím o trpělivost. My určitě takový strategický dokument předložíme,“ potvrdil Babiš na dotaz Bartoně.
Premiér si i sám stanovil termín, a to 31. prosince 2019.
„Kdybychom to dali příští rok, bylo by to skvělé. Ten končí 31. 12. 2019. Všichni to slyšeli, i Plaga doufejme, ale já mu teď napíšu SMS,“ dal se do psaní zprávy svému ministrovi premiér.
Jestli SMS Plaga četl, to neřekl. Dokument ale nepřipravil a ani to nechystá.
„Z mého pohledu se ten způsob přípravy strategických dokumentů od doby, kdy to bylo dáno do zákona, změnil. Tato část zákona nebyla ani nikdy naplněna a myslím si, že je v tuto chvíli v zákoně nadbytečná,“ řekl Seznamu Plaga.
Ministerstvo školství místo národního programu připravuje Strategii vzdělávací politiky 2030. Její hlavní cíle představila osmičlenná expertní skupina letos v listopadu. Nyní probíhá diskuze a další úprava základního dokumentu.
Jeho dva nejdůležitější směry jsou ale jasné, a to zaprvé zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí a dovedností než konkrétních znalostí a zadruhé snížit nerovnost ve školství tak, aby každé dítě mělo stejné šance dosáhnout kvalitního vzdělání.
Na jaře 2020 by mělo Ministerstvo školství představit kompletní strategický dokument a v létě ho podle plánu bude schvalovat vláda.
Mrtvý dokument
„Já si uvědomuji, že ty dokumenty nemají vznikat izolovaně. Pokud bude ale dobře vydefinovaná Strategie 2030, není potřeba žádného dokumentu, který je již 15 let mrtvý ve školském zákoně. Protože jsme se vydali jinou cestou, tak ten dokument je nenaplněný, je to prázdná schránka,“ řekl na konferenci ke Strategii 2030 Plaga.
Jenže strategie není to samé jako Národní vzdělávací program. Alespoň do té míry, že strategii předloží Ministerstvo školství pouze vládě, zatímco národní program měli podle zákona schvalovat poslanci a následně i senátoři.
„Já si myslím, že naprosto racionální by bylo tuto část ze zákona vyškrtnout, ale teď ji v žádném návrhu zatím nemám,“ přiznává Plaga, že zákonnou úpravu ministerstvo dlouhodobě ignoruje a bylo by vhodné ji změnit.
Prvním a základním strategickým dokumentem vzdělávací politiky v Česku se v roce 2001 stala Bílá kniha. Na ni měly navázat další národní programy rozvoje vzdělávání. O tři roky později tuto povinnost zakotvil pro Ministerstvo školství zákon. Místo zmíněného programu ale vznikla v roce 2014 Strategie vzdělávací politiky 2020, kterou přijala pouze vláda, nikoliv Parlament. Na ni stejným způsobem příští rok naváže Strategie 2030.
