Článek
Když loni v prosinci startoval prodej elektronických dálničních známek, vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (ve vládě za ANO) se chlubil stamiliony, které se podařilo ušetřit tím, že stát původní zakázku zadanou firmě Asseco zrušil a svěřil ji státnímu podniku Cendis. Už po desíti měsících provozu se ale ukazuje, že úspora na straně státu nebude tak vysoká, jak byla slibována.
Z informací Seznam Zpráv vyplývá, že Cendis nyní požaduje původní čtyřletý kontrakt v hodnotě 309 milionů o dalších 50 milionů navýšit. A to formou dodatku ke smlouvě se Státním fondem dopravní infrastruktury.
Příslušný materiál by se možná už příští týden měl dostat na jednání vlády.
Vicepremiér Karel Havlíček žádný problém v nečekaném zdražení nevidí. „Polovina z těch peněz půjde na rozvoj, polovina na provoz. U takto robustního systému je to odpovídající,“ prohlásil na dotaz redakce.
Loni přitom Havlíček mluvil o tom, že se jeho resortu podařilo původní cenu zakázky na vytvoření a provoz systému srazit ze 602 na 309 milionů korun. Tato čísla teď už neplatí a nemusí jít o poslední zdražení.
Aby nebylo tolik chyb
Podle šéfa firmy Cendis Jana Paroubka je zvýšení ceny nutné mimo jiné proto, aby byl elektronický systém lépe připraven na chyby ze strany majitelů aut a dokázal je například dopředu upozornit na překlepy při zadávání SPZ.
„Nečekali jsme, že ty chyby uživatelů budou až tak časté. Jedná se zhruba o dvě procenta ze všech prodejů dálničních známek. A jde o to, aby lidé byli při nákupu známky dopředu systémem varováni a předešlo se pozdějším nepříjemným situacím, kdy řidiči jezdí v dobré víře po dálnicích a policie je zastaví s tím, že platnou známku nemají,“ uvedl Paroubek.
Vyšší cena prý odráží i pokračující rozvoj dálniční sítě. Návrh dodatku počítá s rozšířením mobilní a stacionární kontroly elektronických známek, změny mají umožnit i vytvoření nových distribučních kanálů, kde se známky budou prodávat. Systém má už také nově umět potvrdit uživatelům zaplacení formou takzvaného časového razítka.
Ředitel Paroubek přitom nevylučuje, že i v dalších letech může k navýšení ceny ještě dojít (firmě Cendis vyprší smlouva na konci roku 2024). „Další zvýšení ceny nelze nikdy vyloučit. Bude záležet na tom, zda v této oblasti nedojde k nějaké legislativní úpravě, zda nebude nutné nějaké nové zabezpečení platební brány a samozřejmě bude záležet i na tom, jak rychle se budou stavět nové dálnice,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv.
Deset tisíc za „člověkoden“
Navýšení o 50 milionů korun je prý zatím jen orientační a nemusí být využito v plné míře. Státní podnik Cendis prý bude fakturovat jen skutečně odvedenou práci svých lidí, a to se sazbou deset tisíc korun za každý „člověkoden“.
Z celkové hodnoty dodatku má přitom jít zhruba 18 milionů na investiční rozvoj systému, necelých 6 milionů na rozšíření mobilní a stacionární kontroly známek a dokoupení ještě jednoho prodejního kiosku na dálnici D8. Zbytek – téměř 25 milionů korun – představuje nárůst provozních nákladů.
Právě poslední položka s nárůstem provozních nákladů vrtá hlavou Michalu Bláhovi, expertovi na digitalizaci a zakladateli neziskové organizace Hlídač státu.
„Dodatečné výdaje na rozvoj systému mi přijdou celkem logické, ale to navýšení provozních nákladů značí nabírání nových lidí. A to bych chtěl vysvětlit. Zajímá mě, co ti lidé budou vlastně dělat. S panem ředitelem Paroubkem jsem si na toto téma už domluvil schůzku,“ říká Bláha, který původní státní zakázku na elektronické dálniční známky velmi tvrdě kritizoval. Podobně jako řada dalších expertů, kteří mimo jiné zorganizovali víkendový „hackathon“, aby státu demonstrovali, jak rychle lze funkční systém vyvinout.
Ředitel Paroubek přitom uvádí, že navýšení provozních nákladů se nebude týkat jen nových lidí, ale i dodatečných provozních nákladů na technické vybavení. „Nejde určitě jen o nové lidi,“ ubezpečuje.
