Dálnice poblíž posledního z divů světa. Egypt obnovuje kritizovaný projekt

Jsou posledním ze sedmi divů světa, zapsány jsou i na seznam světového dědictví UNESCO. Teď ale starověké památky může podle odborníků ohrozit znovuobnovený plán na stavbu dopravního spojení. Plánované dálnice jsou součástí infrastruktury, kterou naplánovala vláda v čele s prezidentem Abdal Fattahem Sísím, aby spojila dvacetimilionovou přelidněnou Káhiru s nově budovaným hlavním městem.

Severní dálnice povede v poušti 2,5 km jižně od Velkých pyramid v Gíze. Jižní pak bude procházet mezi Džoserovou pyramidou v Sakkáře, což je nejstarší egyptská pyramida, a oblastí Dáhšúr, která je domovem Lomené a Červené pyramidy. Podle agentury Reuters mají být obě dálnice osmiproudé. Kritici výstavby varují, že infrastruktura by mohla způsobit nenávratné škody na jedné z nejcennějších světových památek.

Úřady nicméně oponují, že stavba bude probíhat s nejvyšší opatrností a bude mít zásadní vliv na zkvalitnění místní dopravy. Pomoci má infrastruktura především hlavnímu městu Káhiře, které se dlouhodobě potýká s přelidněním a s tím spojenými dopravními komplikacemi. „Silnice jsou velmi důležité pro rozvoj země i pro nás Egypťany“ cituje server Middle East Eye Mostafu al-Waziriho, generálního tajemníka egyptského ministerstva turismu a starožitností. „Vězte, že se o naše historické památky po celém Egyptě dobře staráme,“ dodal al-Waziri.

Někteří egyptologové a památkáři ale tvrdí, že dálnice naruší stabilitu podloží u cenných pyramid. Může také podle nich dojít k poškození dosud neprozkoumaných archeologických nalezišť. Dopravní infrastruktura navíc podle kritiků bude významným zdrojem znečištění, které může mít rovněž nepříznivý vliv na místní památky.

Vozovka také podle egyptologů zpřístupní místní oblast vykradačům hrobek a archeologických nalezišť, podle odborníků je v okolí pyramid stále velké množství dosud neobjevených cenných pokladů. Ministerstvo ale argumentuje, že stávající silnice jsou k památkám mnohem blíže, navíc po nich proudí množství turistických autobusů. „To je důvod, proč jsme se rozhodli ke změnám,“ vysvětluje al-Waziri. Vláda chce nově k památkám kvůli obavám ze znečištění pouštět pouze elektrické autobusy.

Kritika se ale ozývá i ze strany UNESCO. Dálnice totiž budou protínat téměř 3000 let starou část starověkého Memfisu, jednoho z největších a nejvlivnějších měst na světě. „To, co jsem viděl, mě ohromilo,“ cituje The Guardian bývalého vysokého úředníka UNESCO Saida Zulficara, který místo navštívil před dvěma měsíci. „Veškerou práci, kterou jsem zde udělal před téměř 25 lety, nyní úřady zpochybňují,“ postěžoval si Zulficar, který v polovině 90. let vedl úspěšnou kampaň za zastavení výstavby této infrastruktury. UNESCO následně podle Reuters uvedlo, že několikrát požadovalo zaslání podrobných informací o novém plánu výstavby a požádalo i o povolení vyslat na místo monitorovací misi.

Stavba začala před více než rokem v pouštních oblastech, které byly z velké části mimo dohled veřejnosti. První zprávy tak začaly přicházet během března, kdy na stavbu začali upozorňovat egyptologové a byla patrná i ze snímků aplikace Google Earth. Podle svědků, kteří stavbu nedávno navštívili, začala výstavba mostů a křižovatek u obou dálnic, dělnici pak vykáceli stovky datlových palem, které stály v cestě plánovaným úsekům.

Jižní úsek dálnice má spojit satelitní město Šestého října na západě Káhiry s novým hlavním městem. Vést má přes šestnáct kilometrů pouště. „Silnice prochází archeologicky neprozkoumanými hřbitovy málo známé 13. dynastie, je to tu kousek k pyramidám Pepiho II., Chendžera a Faraonovy mastaby,“ uvedl pro server Middle East Eye egyptolog, který si nepřál být jmenován ze strachu, že by mu úřady odebraly povolení účastnit se archeologických vykopávek.

Egyptský Mennofer, více možná známý pod svým řeckým jménem Memfis, byl podle historiků založen asi 3000 let před naším letopočtem a sloužil jako hlavní město Egypta v období Staré říše (cca 2686–2181 př. n. l.). Jeho důležitost opadla poté, co Alexandr Veliký přesunul v roce 331 př. n. l. hlavní město do Alexandrie.

Nová dálnice má vyrůst v blízkosti bývalých obchodních čtvrtí tohoto starověkého města, jeho přístavních zdí a také blízko stavby budované ve starověkém Egyptě pro měření výšky nilských záplav, takzvaného Nilometru, upozorňuje podle Guardianu David Jeffreys, britský egyptolog, který od roku 1981 pracuje pro Memphis Egypt Exploration Society. Memfis a okolí je podle egyptologů pro svou složitost stále opomíjen, jde ale o jedno z nejbohatších nalezišť, kde mohou archeologové zkoumat nejen náboženské, ale i administrativní nebo průmyslové budovy.