Článek
Stovky tisíc Čechů, kteří ani letos nevynechali cestu do Chorvatska a zvolili cestu přes Brno, si na jihu Moravy připomněli smutnou realitu. Ne, dálnice D52 do Vídně stále není. Co hůř, stále se ani nezačala stavět.
Jen pro připomenutí: naposledy se tu koplo do země v roce 1996.
Srovnání pohledů z obou stran hranice působí až groteskně. Zatímco Rakušané mají hotovo, v českém éteru jen tu a tam zazní slova o dalším kole nepřehledných soudních tahanic. Dokončení dvaceti kilometrů na moravské straně je v nedohlednu. Řidiče místo toho trápí kolony a objížďky kvůli uzavírce novomlýnského mostu.
Nic na tom nezměnilo ani hejtmanství pod taktovkou hnutí ANO. Politický nováček Bohumil Šimek (za ANO) před čtyřmi lety vystřídal celebritu Michala Haška (ČSSD), který dostal stopku kvůli lhaní o lánském puči. A ani Šimkovu koalici - podobně jako generace politických předchůdců - neminula velká slova o dostavbě dálnice D52 na Vídeň. Zahrnula je také do programového prohlášení vedení kraje.
Teď ale jen hejtman kárá brněnský závod Ředitelství silnic a dálnic za laxnost. „To jsem hodně diplomatický. Zájem o to, aby se dálnice stavěla, není velký. Je doložitelné, že přípravy se za uplynulé období výrazně neposunuly,“ kritizuje hejtman. Obchvat Mikulova, který je v přípravách nejdál, se začne stavět nejdřív za dva roky.
Už radši nic neslibovat
Tristní situaci dobře ilustruje fakt, že letos se politici před krajskými volbami už ani nesnaží dostavbu dálnice slibovat.
I hejtman Šimek přiznává, že se v tomto ohledu poučil. Kraj podle něj stavbu dálnic příliš ovlivnit nemůže. „Asi bych byl po čtyřech letech s dálničními sliby opatrnější. Když jdete do politiky, myslíte, že spasíte svět. Realita je často jiná. Opravili jsme spoustu krajských silnic, i když to možná občanům tolik nepřipadá. Bohužel kamiony kvůli objížďkám dálnic zničily i některé opravené silnice. Chci věřit, že to ŘSD opraví,“ říká.
Ostatně také jeho vyzyvatelé jsou letos od velkých dopravních slibů daleko. „Narážíme na legislativní bariéry. Chybí zákon o liniových stavbách. Proto není dostavěná dálnice na Vídeň. Brání jí pouze aktivisté, kteří svou pozici úspěšně hájí u soudu. Pokud chybí zákonná opora, kraj nic udělat nemůže,“ hájí koalici hejtmanův náměstek a lídr sociálních demokratů v kraji Marek Šlapal.
Podobně hovoří také jednička opoziční ODS Jiří Nantl, když připomíná nekonečné spory o rychlostní silnici R43 z Brna na Svitavy. Také tento projekt, který částečně kopíruje trasu nedokončené německé dálnice, má k bagrům daleko. „Je tu ve zvyku, že vždy vedeme nějakou válku o velký projekt a mezitím desítky let neděláme drobné posuny. Postavme se k tomu realisticky. Tahle silnice ani za dvacet až třicet let stát nebude. Je někde na chvostu státních priorit, tak to občanům řekněme. A zaměřme se třeba na lepší průjezdnost menších měst. To jako kraj ovlivnit můžeme,“ hlásí šéf Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity CEITEC.
Velkolepými výhledy šetří také lidovecký lídr Jan Grolich. Kraj brázdí jeho předvolební auto s nápisem Grolich na hejtmana. „Dálnici na Vídeň a na Svitavy ale nikomu neslibuji. Nejsou v kompetenci kraje. Měli bychom se soustředit na uskutečnění vlastních projektů, třeba obchvatů obcí,“ zdůrazňuje.
Oslovené obyvatele kraje nejvíc trápí problémy spojené s dopravou. „Stěhování nádraží mě hodně trápí. To je věc, kterou bych nechtěla. Jsem z Bílovic nad Svitavou a v současné době to mám dvě zastávky na hlavní nádraží. Na to nové bych to měla dál. Chápu, že Brňákům je to jedno. Nejvíce se přesun dotkne těch, co do Brna dojíždějí z okolí, třeba do práce. Ti chtějí dojet ideálně do centra. Pokud je někdo odveze na periferii, musejí pak přesednout na další dopravu. Ideální by bylo, kdyby byla dvě nádraží, což nevím, jestli je možné. Jedno pro okolní spoje a druhé pro spoje třeba mezinárodní,“ říká pětapadesátiletá Iva Marečková.
„Žije se mi tady moc dobře a nemám pocit, že by mi něco chybělo. Ohledně stěhování nádraží rozumím oběma táborům. Chápu, že kapacita toho stávajícího není dostatečná, ale jeho poloha je pro lidi výhodnější. Nebyla by špatná nějaká kombinace. Využívat současné, ale mít někde i další prostory. Městská hromadná doprava se mi zdá dobrá, myslím, že občasné výluky kvůli opravám jsou nutné a nevidím na tom nic špatného,“ říká devětadvacetiletá Vladimíra Derková.
„Jsem spokojená. Všechno co potřebuji, tu mám. Nádraží mi vyhovuje tam, kde je, ale mělo by se zmodernizovat, ale ani nápad s přesunem mi nevadí. Hlavně když budou lepší spojení. Jsem ze Křtin a ocenila bych přímé spojení z Brna na jih do okolních vesnic. Třeba do Boleradic a podobně. Jezdím tam za dcerou. Teď se tam musí přestupovat a jezdit složitě,“ říká šestapadesátiletá Karla Říhová.
Pětapadesátiletého Jaroslava Mošatě nejvíce trápí doprava. „Myslím si, že by měli dodělat tu dálnici do Rakouska. To je velká katastrofa. I tím mostem v Nových Mlýnech se začali zabývat jenom proto, že spadl most v Itálii. Dopravní infrastruktura je špatná. Třeba brněnský dopravní uzel a zácpy na dálnici. O třech pruzích na D1 se mluví už hodně dlouho, ale vzhledem k tomu, že tam postavili protihlukové stěny, tak asi nic nebude. A stav silnic, třeba na Brněnsku, to je hodně tristní. Co se jim ale zase povedlo, je integrovaná doprava, ta je dobrá. Třeba možnost platby kartou, to je povedené.“
„Je to tady krásné. Líbí se mi, že se tady renovuje, staré budovy se opravují, investuje se. Jsem třeba i pro to nové nádraží, je to výborné. Líbí se mi nově vybudované části v Lesné a Líšni. Mrzí mě, že třeba náměstí Svobody je šedivé, betonové, je tu málo zeleně a dlažba je na některých místech křivá. Nepřijde mi, že je to dobře udělaná práce. Obzvlášť ta zeleň mi tu opravdu chybí. Žil jsem dlouho v Singapuru a to je město v zeleni. Ale cítím se tady velice dobře. Lidé zkrášlují i okolí a celý Jihomoravský kraj. Jsem rád, že tu lidé mají zájem. I mladí, kteří mají cit a snahu o integritu. Celkově jsem v Jihomoravském kraji moc spokojený,“ říká Vojtěch Horkel. Ten je povoláním zahradní architekt a dlouhá léta pracoval v zahraničí. Teď se ale vrátil domů, do Brna.
„Největší problém v kraji je podle mě stále nedokončená dálnice na Vídeň a celkově doprava. Pokud jde o nové hlavní nádraží, tak jsem rád, že bude v nové poloze. To je podle mě dobře. Je ale otázka, jak bude nové nádraží udělané architektonicky,“ říká překladatel Pavel Mašarák.
Vedení kraje pro letošek schválilo dvanáctimiliardový rozpočet, třetina investičních výdajů měla putovat do dopravních projektů. Právě problémy v dopravě si přitom oslovení lidé často spojují s krajskou samosprávou. Lidem vadí uzavírka zchátralého mostu na Novomlýnských nádržích. Kvůli letošní přestavbě často končí auta v kolonách v okolí Brodu nad Dyjí nebo Dolních Dunajovic. A místní trpí. „Že není dálnice do Rakouska dodělaná, je velká katastrofa. A mostem se začali zabývat jen proto, že spadl most v Itálii,“ hlásí Jaroslav Mošať, zatímco odpočívá na lehátku ve středu Brna.
Jak rozlétat Brno
Centrum kraje, stejně jako přírodní či vinařské destinace v okolí, až do koronakrize táhlo turisty. Přesto jim region nedokáže nachystat komfortní příjezd po opravených silnicích či kolejích. Loni přicestovalo na jižní Moravu 2,1 milionu návštěvníků, více než třetina ze zahraničí. Čísla rostla sedm let za sebou. Rekordní prázdniny v roce 2019 zažilo také tuřanské letiště, které kraj vlastní.
Především díky dovolenkovým charterům odbavilo přes čtvrt milionu lidí. Hlavní objekt hejtmanových slibů však „nerozlétal“ pravidelné linky, jak Šimek avizoval jako jednu z hlavních priorit. Rumunský vánoční dárek společnosti Blue Air měl nad jižní Moravu přivábit sedm leteckých linek do Říma, Milána nebo Bruselu. Jenže informace z prosince roku 2017 za pár měsíců vyšuměla. Kontrakt krachl. „Bylo pro mě poučení nic nevyhlašovat, dokud není definitivně hotovo,“ vzpomíná Šimek.
Pandemie koronaviru letos většinu letadel uzemnila, v Brně zůstala jediná pravidelná linka na londýnský Stansted. „Přes léto běžně odlétá dvanáct až patnáct spojů denně, nyní jsou to jeden dva,“ vypráví vedoucí letového provozu Radek Lang.
Společnost Letiště Brno, která dopravní uzel provozuje, ovládají lidé z investiční skupiny Accolade. V areálu ji poutá hlavně okolní logistická zóna. Nově se v ní usídlily například pobočky Zásilkovny.cz nebo Coca-Coly. Právě to drží letiště v provozuschopném stavu. Ani po čtyřech letech však kraj nezrevidoval smlouvu s provozovatelem, která má přesně upravit fungování obou stran v areálu. Část radních kritizuje návrh dokumentu, jenž má zónu se skladovacími halami poskytnout investiční skupině za 100 milionů korun na šedesát let.
Je zřejmé, že radní po sérii neúspěšných jednání - ač měli revizi smluv v programu - nejspíš problém nechají až na nové krajské vedení. Za velký koaliční neúspěch to považuje také náměstek Šlapal. „Vůbec nevíme, jak tu nájemní smlouvu nastavit. Je to velký problém. U brněnského letiště jde zároveň o to, zda bude vůbec někdy mít nějaký větší význam v globalizovaném trhu. Sám jsem k výraznému rozlétání Brna skeptický,“ naznačuje náměstek.
Hejtman trvá na tom, že přilákání pravidelných linek možné je. „Nikdy jsme neříkali, že budeme obrovský hub. Měli jsme i trochu účelově přichystané nějaké novinky před volbami. Bohužel nám do toho vstoupil koronavirus, který vše zhatil. Jsme ale na stejné startovací ploše jako jiná letiště. Pro mě nové linky dál dávají smysl a některé nízkonákladovky pořád o Brno projevují zájem,“ dodává Šimek.
Nantl zdůrazňuje, že hlavní „jihomoravské letiště“ leží ve vídeňském Schwechatu. „Podle mě je představa, že kraj s 1,2 milionu obyvatel bude hráč mezinárodní letecké přepravy, nerealistická. Měli bychom v Brně udržet nákladní lety, možná jednu pravidelnou linku navíc. Víc smysl nemá,“ zdůrazňuje.
Hejtman kraje Bohumil Šimek chce obhájit post i po nadcházejících volbách.
Největší úspěch současné koalice představuje nákup vlaků za 7 miliard. Hotové zatím nejsou, budou vypadat asi takto.
Lídr ODS Jiří Nantl vyčítá vedení kraje nejasnou vizi. Před volbami hlásá šéf CEITECu nutnost restartu.
Lídr Jan Grolich se lidovcům osvědčil jako starosta Velatic na Brněnsku.
Nádražní budova se po letech čekání dočkala oprav. Ty ale dál pokračují...
... a omezují cestující.
Další momentka z vlakového nádraží.
Na volební lídry narazí obyvatelé kraje na každém rohu.
Nantl chce „rozjet“ kraj. Jeho politickým kolegům v Brně se to zatím příliš nepovedlo. Město trpí v náporu dopravních uzavírek.
Piráti si do čela zvolili poměrně neznámého kandidáta Lukáše Dubce.
Komunisté v kampani sází na osvědčené víno.
Lídři nechybějí ani na vlakovém nádraží.
Krajské vlaky za 7 miliard
Krajští zastupitelé, stejně jako jejich brněnští kolegové, před dvěma lety rozetnuli desítky let trvající hádanku o poloze brněnského vlakového nádraží. Má stát v odsunuté poloze, asi sedm set metrů od stávajícího. To má sice po letech opravenou velkou část nádražní budovy, přesto kapacitně nedostačuje. O tom se při svých výjezdech do krajů několikrát osobně přesvědčil premiér Andrej Babiš.
Zaskočila jej suma minimálně 46 miliard korun, kterou má nové monumentální nádraží s osmnácti kolejemi spolknout. Přesto projekt pro místní zatím působí nedosažitelně, někde v mlze budoucna. I s ohledem na jiné, roky slibované a nikdy nesplněné projekty. „Rozumím oběma táborům. Chápu, že kapacita toho stávajícího není dostatečná, ale jeho poloha je pro lidi výhodnější. Nebyla by špatná nějaká kombinace. Využívat současné, ale mít někde i další prostory,“ popisuje obyvatelka Brna Vladimíra Derková.
Právě problémy spojené s dopravou obyvatele milionového kraje trápí nejvíc. Přesto Šimkovo vedení v tomto volebním období jeden unikátní projekt na kolejích dotáhlo. Jižní Morava jako první kraj v Česku bude provozovat vlastní vlakové soupravy. Od Škody Transportation nakoupí 37 vlakových souprav za 7 miliard korun. Téměř 5,5 miliardy korun přiteče z evropských dotačních programů.
Černo-červeno-bílé moderní vlaky budou už za dva roky projíždět krajem na dvou páteřních linkách. Tedy na S2 z Brna do Blanska a Křenovic a na S3 z Brna do Tišnova a Břeclavi. „Ten projekt vidím na jedničku. Ostatní hejtmanství nám jej závidí. Byli jsme nejlíp připravení, když výzva z Unie přišla. Vytáhli jsme 5,5 z celkových osmi miliard pro Česko. Možná to bylo nekolegiální, ale ostatní měli stejnou možnost,“ chlubí se Šimek.
Největší úspěch současné koalice rozjeli ještě lidé kolem bývalého hejtmana. Kritici Šimkovi vyčítají, že kraj po nekonečných Haškových mediálních přehlídkách zapadl do druhého extrému - politické šedi. Hejtmanův hlas prý není dostatečně slyšitelný a vedení prý nedokáže využít spojenectví s Babišovou vládou. „Za čtyři roky se nic výrazného neposunulo. Když se bavím s lidmi, vůbec nevědí, proč mají v říjnu volit. Je třeba vrátit tomu kraji energii. Lidé ztratili pojem, co pro ně kraj dělá. Spojují jej jen se špatnými silnicemi,“ popisuje lídr lidovců Grolich.
Test ANO po kauze Stoka
Hejtman se hájí, že o co se méně producíroval před novináři, o to usilovněji kraj objížděl a řešil místní problémy. „Mám jiný styl práce než hejtman Hašek. Svoje jsem si odpracoval. Jsem rád, když mě vítá starosta obce a chválí, že jsem první hejtman, který tam dorazil,“ ukazuje hejtman nástěnku s připíchnutými špendlíky. Dal si závazek, že objede všech 673 měst a obcí v regionu. „Jsem někde na čtyřech stovkách. I kvůli covidu-19 jsem musel část akcí zrušit,“ doplňuje nestraník za ANO.
Volby na jižní Moravě budou zároveň testem, jak moc jsou voliči apatičtí vůči aférám ANO. Hnutí právě v Brně zažilo svůj doposud největší vnitrostranický skandál. Organizovaná zločinecká skupina v čele s bývalým místostarostou Jiřím Švachulou (dříve za ANO) podle policie nasála desítky milionů úplatků. Kauzu Stoka začne už příští týden rozplétat krajský soud.
Důsledky aféry v létě vedly k razantnímu řešení. Šéf Babiš rozhodl brněnskou buňku ANO zrušit. O stranickou legitimaci šmahem přišlo přes 200 lidí. Ač se to hejtman i jeho kolegové diplomatickým chováním snaží maskovat, z půtek se krajské ANO dál vzpamatovává. „Vzhledem k tomu, čím si prošli, by pro ně možná bylo lepší, kdyby si odpočinuli v opozici. Jako partner nyní moc čitelní nejsou. Jsou spíše sdružením nezávislých kandidátů,“ rýpne si Nantl (ODS) do konkurence.
Babiš doteď nerad vzpomíná na dva roky starý „megapodraz“ v Brně. Strany v čele s ODS tehdy ANO jako vítěze obecních voleb po veletoči obešly. Hnutí ve druhém největším městě skončilo v opozičních lavicích. „Slyšel jsem, že se v některých krajích chystá podobný postup. Nechceme to dopustit,“ nechal se slyšet premiér při zahájení kampaně v Olomouci.
Zástupci lidovců nebo občanských demokratů, kteří chtějí hejtmanský post pro sebe, tvrdí, že karty rozdají až voliči. „Když dají silný mandát stranám, které jsou nyní v krajské opozici, tak budeme schopní složit koalici na podobném půdorysu jako v Brně,“ říká Grolich.
Další články ze seriálu Účet za hejtmanem
Pětileté úmorné sucho změnilo i zažitou předvolební rétoriku. Lidovci obrážejí kraj s ekologickou tematikou. Jejich lídr se chlubí trikem se sloganem „Příroda má číslo na můj mobil“. „Musíme mnohem víc podporovat projekty na zadržování vody v krajině a sami je připravovat. Nejde třeba jen o deset milionů ročně. Měli bychom dát mnohonásobně víc,“ tvrdí Grolich. Občanští demokraté mluví zase o nezbytných opravách Vírského vodovodu, který zajišťuje pitnou vodu pro Brno a okolí.
Jako by se kampaň zalitá babím létem občas odstřihla od reality a koronavirových nejistot. Nové vedení bude zaručeně čelit výpadkům krajského rozpočtu spojeným s pandemií. „Neměla by vzniknout koalice postavená na většině jediného hlasu. Obávám se, že budeme řešit velmi těžká témata, co tady deset, patnáct let nikdo neřešil,“ říká Nantl.
