Článek
V roce 2010 po analýze historických cyklů nestability zveřejnil Peter Turchin, odborník na kulturní evoluci univerzity v Connecticutu, v časopise Nature předpověď pro Spojené státy pro rok 2020. V článku Turchin uvádí, že následující dekáda bude pro USA a západní Evropu ve znamení „rostoucí nestability“. „Veřejnost měla důvod se domnívat, že jsem blázen,“ cituje 63letého vědce časopis Time.
Většina lidí byla v době zveřejnění ke studii skeptická, protože podle Turchina nechápala, že „jde o vědeckou předpověď, nikoli proroctví“. Jenže přišel rok 2020, kdy Spojené státy zasáhla pandemie koronaviru, která má v zemi na svědomí téměř 120 tisíc obětí, bez práce je navíc rekordní počet lidí. Na konci května pak během celonárodních protestů vyšly do ulic tisíce lidí. Demonstrace vyvolala smrt Afroameričana George Floyda během policejního zákroku v Minneapolisu, kdy mu bělošský policista téměř devět minut klečel na krku.
„Jako vědec teď cítím zadostiučinění, jako Američan ale musím žít v těchto nelehkých časech,“ komentuje Turchin aktuální situaci pro časopis Time. Po dvacetiletém zkoumání společenských krizí v Americe přišel vědec s tvrzením, že se nepokoje, které právě probíhají, cyklicky opakují, a dají se tak předpovědět, což se mu v roce 2010 povedlo. Americký národ podle Turchina zažívá období zvýšeného napětí ve společnosti každých padesát let, konkrétně ve své studii v časopise Nature uvádí období okolo let 1870 (rekonstrukce Jihu), 1920 (velká hospodářská krize) a 1970 (nepokoje vyvolané smrtí Martina Luthera Kinga jr. a konfliktem ve Vietnamu).
Kromě společenských nepokojů se Turchin věnoval také otázce ekonomiky, kdy se opírá o práci sovětského ekonoma Nikolajeva Kondratěva. Ten na základě svého zkoumání tvrdil, že každých 50 let dosáhne vrcholu jedna technologická vlna, tedy i ekonomický růst. Právě okolo roku 2020 má dosáhnout vrcholu takzvaná šestá Kondratěvova vlna. Předchozích pět vln sovětský vědec spojuje s průmyslovou revolucí, věkem železnice a páry, věkem těžkého strojírenství a oceli, věkem automobilismu, elektřiny a hromadné výroby a věkem informací a telekomunikace.
Ve své studii Turchin analyzoval data z mírových i násilných protivládních protestů mezi lety 1780 a 2010, kterých se zúčastnila alespoň stovka lidí. Pomocí počítačového modelu do výzkumu zahrnul také ekonomické faktory, jakými jsou výše mezd nebo národní dluh. Společenské krize mohou podle studie obvykle trvat pět až patnáct let, zásadní je ale zabývat se jejich příčinami, aby se tak neopakovaly v dřívějším horizontu nebo nadále nepokračovaly. Jako odstrašující případ Turchin uvádí Jihoafrickou republiku, kde jsou podle agentury AP i 26 let po konci apartheidu protesty na denním pořádku.
Od smrti George Floyda se ve Spojených státech snad o ničem nediskutuje více než o systémovém rasismu a policejní brutalitě. Úřady začínají hovořit o změnách v policejních rozpočtech, zákonodárci pak usilují o reformu policie včetně úpravy pravomocí nebo vytvoření národního registru přestupků. Existenci systémového rasismu u donucovacích orgánů ale vláda Donalda Trumpa odmítá. Podle Turchina ale právě ekonomické problémy spolu s klesající důvěrou ve státní instituce a nezaměstnaností mohou současné napětí ještě více eskalovat, „a to až do občanské války“.
