D1 nemá německou kvalitu. Za 5 let se bude opravovat, říká šéf Svazu průmyslu

Řidiči kamionů strávili v kolonách během oprav dálnice D1 stovky hodin. Rekonstrukce trvala nakonec devět let, o tři roky víc, než se plánovalo. A stála 24 miliard korun. Podle šéfa Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla má mít „dé jednička“ životnost 20 až 30 let.

Prezident Svazu průmyslu Hanák jí ale do prvních oprav dává jen pár let: „Za 5 až 7 let se některé úseky budou muset opravovat. Německá a rakouská kvalita tu bohužel není. Nevím, jestli je to špatným zvládnutím technologií, nebo tím, že to dělají konsorcia.“ První pukliny na stech metrech opravené komunikace už se dokonce opravovaly.

Podle Jaroslava Hanáka navíc modernizace není dotažená: „Není to úplně hotové, nejsou tam některé mosty a přechody pro zvěř a chybí desítky odpočívek pro kamiony. Když je řidič vyjetý, jak se říká, nemá kde zastavit.“

Čtyřproudá spojka Prahy s Brnem už teď podle Hanáka kapacitně nepostačuje: „Bylo by logické otevřít šest pruhů, ale musely by se znovu vykupovat pozemky, a to si u D1 neumím představit. Chtělo to alespoň 75 centimetrů na každé straně navíc, ale tříproudová dálnice po obou stranách je naivní.“

Podle ekonomky Heleny Horské z Raiffeisenbank Česko v kolonách rozestavěné D1 přišlo každý rok o 1,1 miliardu korun. „Tahle ekonomika je postavena na exportu, na automobilovém průmyslu a strojírenství a vše je ‚just in time‘. Když kamion nepřijede s materiálem, součástkami a výrobky včas, tyhle ztráty jsou obrovské,“ souhlasí Hanák.

Páteřní síť dálnic není ani 32 let po revoluci dokončená. Narozdíl třeba od Polska. „Je to smutné. Chybí mi propojení mezi krajskými městy. Chybí to klíčové, obchvat Prahy, dokončená D3 ve středních Čechách, chybí D6, D35 z Hradce do Olomouce. Hanbou je spojení z Brna s Vídní,“ vypočítává Jaroslav Hanák díry v síti.

Česko protíná celkem 1300 kilometrů dálnic. Část z nich si ovšem vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) přikouzlila trikem. 340 kilometrů silnic 1. třídy před pěti lety zničehonic papírově převedla na dálnice.

Už v 90. letech si Česko vytklo, že mezi roky 2010 až 2020 bude dálniční síť o celkové délce 2100 km hotová. Nový termín je podle aktuální strategie rok 2035. Ani ten ale podle Hanáka Česko nestihne: „Zbývá 700 kilometrů, 15 let bychom museli stavět 35 kilometrů ročně. To nedáme.“

Tempo výstavby se ale během dvou vlád ANO s ČSSD přece jen pohnulo. Zatímco v letech 2013 a 2014 se kvůli nepřipraveným projektům postavilo nula kilometrů dálnic a v roce 2018 to byly pouhé 4 kilometry, letos vznikne celkem 46,5 km.

Dálnice byly pro Babišovu vládu prioritou. Vládní prohlášení slibovalo 110 km nových dálnic. Realita zaostává za slibem jen málo, vzniklo celkem 105 kilometrů dálnic. „Slib je splněn. To je chvályhodné, v této zemi to nebývá často. Ale je to málo. Musíme to dělat jako Poláci. Otevírají sto, dvě stě kilometrů ročně,“ hodnotí Hanák.

I u nás by měl být podle něj standard 60-70 kilometrů dálnic za rok. Ani stovka ročně není podle Hanáka sci-fi. Co má nová vláda udělat, aby se výstavba zrychlila? „Prosadit do ústavy v prvním roce veřejný zájem uplatňovat tvrději zákon o veřejných stavbách. Uvidíme, jaký zázrak udělá stavební zákon,“ radí Hanák.

Co se v posledních letech podařilo, je srazit cenu dálnic. Zatímco v roce 2013 stál jeden kilometr dálnice 416 milionů, teď vychází zhruba na 250 až 300 milionů Kč. Záleží samozřejmě na reliéfu krajiny, délce mostů, počtu tunelů a mimoúrovňových křižovatek.

„Cena na kilometr je porovnatelná s Rakouskem a Německem. Konkurence, která se tam dostala před deseti lety, ceny srovnala. I na ŘSD se vystřídali lidé a začali se tomu věnovat,“ hodnotí Jaroslav Hanák.