Článek
„Cvrčky na obal nekreslíme, aby to neodrazovalo,” říká Radek Hušek, který se před pár lety rozhodl, že bude chovat cvrčky a dělat z nich mouku. Z té vyrábí proteinové tyčinky. Momentálně nejoblíbenější jsou prý ty s příchutí třešní. Chuť hmyzu nemají.
Jeho firma Sense je britská. Na ostrovy totiž bylo dřív než v Česku možné dovážet hmyzí produkty z Thajska, kde má obří farmu.
„Šli jsme na Ministerstvo zemědělství a dozvěděli jsme se, že zkrátka v České republice nic s hmyzem prodávat nelze. Takže kvůli tomu jsme založili naši firmu ve Velké Británii,” popisuje prvotní problémy. Mouku tak dováželi napřed tam.
„Řekl bych, že regulace Evropské unie nestíhaly dobu. V roce 2015 se už vědělo, že hmyz je bílkovina budoucnosti, ale stále nebyl klasifikován jako zvíře, takže se nemohl ani označit za potravinu nového typu, a tím pádem nešel protlačit ani na trh," pokračuje.
Dlouho tak byli trochu v šedé zóně. Hmyzí produkty se v EU definitivně zlegalizovaly až loni. Teď uvažují, že farmu z Thajska přestěhují k nám, i když jihovýchodní Asie má pro chov to správné klima.
„Chceme být blíž tomu místu, kde se hmyzí mouka spotřebovává,” dodává Radek Hušek.
Červi pro začátečníky, kobylky pro zkušené
Ekologičnost potvrzuje i Anežka Jonášová. Její Crickeaters z Holandska do Česka dováží usušené červy, cvrčky nebo kobylky. Na chuť jim ale Češi prý přichází jen pozvolna. Začínají moučnými a stájovými červy. Jsou totiž malí a lidé tak nemají psychický problém s tím, aby je jedli.
„Češi nejsou určitě průkopníci nových trendů. Nicméně postupně se na ně učí a zapracovávají je do stravy. Není to o tom úplně nahradit třeba maso, ale doplnit si jídelníček a obohatit ho,” vysvětluje Anežka Jonášová. Kobylky v misce před ní se prý paradoxně prodávají víc, někteří k nim ale mají odpor.
Novelu veterinárního zákona, která chování hmyzu na jídlo usnadňuje, teď vláda posílá do Sněmovny. Kdy se na její projednání dostane, není tak úplně jasné. Její hlavní téma – potírání týrání zvířat a zákaz množíren – si ale řada stran vzala za své.
