Článek
„Zavedení cut-off score rozhodně situaci ve středním školství nezlepší, naopak ztratíme a demotivujeme žáky některých oborů. Za Plzeňský kraj jednoznačně odmítáme tvrzení, že bychom na naše střední školy přijímali studenty, kteří na maturitní studium nemají dostatečnou kvalitu,“ vysvětluje hejtman Josef Bernard (ČSSD).
Tomu podle něj napovídá i procento těch, kteří maturitní zkoušku nesloží. Do pěti let od ukončení středoškolského studia jich nemá zkoušku dospělosti pouze 5 procent.
Plzeňský kraj je výjimečný svým vyváženým poměrem maturitních a učebních oborů. V kraji se podařilo zvýšit zájem o učňovské obory, dnes na ně nastupuje každoročně 38 procent žáků devátých tříd. Oproti zbytku republiky je to výrazně více. Zájem je zejména o technické obory, které kraj dlouhodobě a intenzivně podporuje. Stanovení cut-off score pak omezuje volbu těchto uchazečů.
Na gymnáziích studuje 9 procent mladých, 53 procent je na středních odborných školách.
Stanovení cut-off score podle představitelů kraje neovlivní žádným způsobem přijímání uchazečů na gymnázia ani na střední průmyslové školy. Kde se ale stanovení bodové hranice úspěšnosti projeví, je nástavbové studium. Zároveň by mohlo dojít k omezení přístupu uchazečům na zemědělské obory a obory se sociálním zaměřením.
Kromě toho uchazeči, kteří nesplní hranici cut-off score, nemusí mít vždy předpoklady ke studiu učňovských oborů. „V případě těchto uchazečů na zemědělské a sociální obory hrozí riziko, že pokud nepřekročí stanovenou hranici k přijetí na střední školu, nepůjdou dále studovat a zůstanou se základním vzděláním,“ varuje náměstkyně hejtmana Ivana Bartošová (KDU-ČSL). Druhou variantou podle ní je, že uchazeči budou tlačeni si vybrat učební obor, který není jejich cílem a nehodlají se mu po skončení studia věnovat.
Letos z devátých tříd vyjde v kraji víc než 4200 žáků, v krajských školách je pro ně připraveno téměř 6500 míst. Na střední školy se ale postupně přesouvají populačně silnější ročníky, ke kulminaci dojde v roce 2024.
Kraj upozorňuje i na to, že jednotná přijímací zkouška je legislativně ukotvena pouze dva roky. V roce 2015 a 2016 proběhlo pilotní ověřování a takto přijatí žáci jsou nyní ve čtvrtém ročníku střední školy. Neexistuje studie, zda zavedení jednotné přijímací zkoušky mělo nebo nemělo vliv na výsledky maturitní zkoušky.
