Čtyřletý dopingový trest pro Rusko? Rozhodne politika, míní expert

Návrhem na čtyřletý zákaz startu se bude 9. prosince zabývat na svém zasedání výkonný výbor WADA, který k celé situaci zaujme konečný postoj. Ten pak přednese Mezinárodnímu olympijskému výboru a právě ten bude mít v rukách konečné rozhodnutí.

„Pokud si chce WADA zachovat tvář a důležitost, tak vlastně ani nijak jinak učinit nemůže. Můj názor je ale takový, že plošný čtyřletý zákaz pro všechny ruské sportovce je nereálný. Není to totiž jen o sportu, ale rozhodují zde různé politické či ekonomické vlivy. Jeden příklad za všechny. Ruské televize například prohlásily, že pokud nebudou na olympiádě startovat ruští sportovci, tak nebudou investovat do žádných přenosů, což by znamenalo velké ztráty v kolonce příjmů za televizní práva. To si Mezinárodní olympijský výbor těžko může dovolit,“ myslí si metodik Antidopingového výboru ČR Michal Polák.

Kromě Mezinárodního olympijského výboru si budou moct při finálním rozhodnutí říct své také jednotlivé sportovní federace. Může se tak stát, že pod ruskou vlajkou budou na velkých akcích startovat jen zástupci určitých sportů.

„Poslední kapkou pro WADA k tomu, aby vydala doporučení na čtyřletý zákaz, byl únik informací z ruských laboratoří. Z nich i přesto, že byly zapečetěny, unikla důležitá data, která měla WADA podrobně zkoumat. Zároveň tam byly i další podivuhodné věci. Například to, že trenéři, kteří figurovali na černé listině WADA, i nadále trénovali ruské sportovce, takže i proto přišel takhle radikální návrh,“ doplňuje Polák.

WADA uvedla, že údaje poskytnuté ruským antidopingovým úřadem z moskevské laboratoře obsahovaly „nesrovnalosti“, které vedly k rozhodnutí zahájit formální postup dodržování předpisů.

Celá kauza je pokračováním procesu státem organizovaného dopingu, kvůli kterému je Rusko pod palbou kritiky od roku 2015 a kvůli kterému zřídila WADA speciální kontrolní komisi, kterou vede Jonathan Taylor. Na poslední olympiádě v Pchjongčchangu tak mohli Rusové startovat pouze pod označením „Olympijští sportovci Ruska“.

To s sebou přineslo celou řadu kontroverzí a například ruská dálkařka Darija Klišinová, která se rozhodla startovat pod zmíněnou neutrální vlajkou, byla ruskými fanoušky označována jako zrádkyně a nepřítel ruského lidu.

V případě potvrzení čtyřletého trestu by navíc Rusové nemohli na svém území pořádat po stejnou dobu vrcholné sportovní akce. To by se teoreticky mohlo týkat i nadcházejícího mistrovství Evropy ve fotbale v příštím roce, na němž má hostit čtyři zápasy Petrohrad. V druhém největším ruském městě se má také hrát finále fotbalové Ligy mistrů v roce 2021.

Možných scénářů, jak se situace kolem účasti ruských sportovců na vrcholných akcích vyvine, je celá řada. A je jasné, že jedním rozhodnutím to zdaleka nemusí končit. Stačí se podívat do minulosti, jak ke stejným kauzám a proviněním přistupovaly různé instituce.

Tak třeba tenisoví fanoušci mají ještě v živé paměti případ Marie Šarapovové. Ta měla v roce 2016 pozitivní test na meldonium, za což vyfasovala od ITF (Mezinárodní tenisová federace) dvouletý zákaz činnosti. Od populární tenistky se odvrátili velcí sponzoři jako například Nike nebo TAG Heuer. Ruska se ale odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu, který jí trest zmírnil na 15 měsíců a v podstatě ji tak zachránil velkou část druhé sezony, kdy měla být ještě v trestu.

Ne všem to ale bylo po chuti. Například kanadská tenistka Eugenie Bouchardová uvedla, že s tím nesouhlasí, protože je Šarapovová podvodnice.

„Vrcholoví sportovci v Rusku to mají momentálně velmi těžké. Už jen to, aby se normálně dostali na vrcholné akce, kvůli kterým se sportu vůbec věnují, je dost složité. Pro ty poctivé jedince to je velmi frustrující a kdo ví, jaké dopady to bude mít na nastupující generaci ruských sportovců,“ dodává Polák.