Článek
Do čtyř bodů lze shrnout hlavní výtky, které zaznívají z vedení krajů na adresu očkovací strategie, na kterou během Vánoc upozornily Seznam Zprávy. Krajským hejtmanům se dostala do rukou až den před Štědrým dnem.
Dokument z dílny ministerstva zdravotnictví – konkrétně koordinátora pro očkování Zdeňka Blahuty – ale pochvalu nedostal. Podle hejtmanů v dokumentu chybí podrobnosti ohledně vakcinačních center, informace o logistice nebo o tom, kdo očkování milionů lidí zajistí.
Někteří hejtmani se proto částečně chtějí řídit německou očkovací strategií a koncepcí, kterou jednotlivé spolkové země zhotovily. Někteří si kvůli tomu i vyžádali Strategii očkování v krajích, v níž autor projektu Hlídač státu Michal Bláha obě strategie – českou a německou – spojil do jedné.
V úterý v pravé poledne řešili hejtmani své pochybnosti s premiérem a ministrem zdravotnictví. Jaké jsou čtyři hlavní obavy, které z úst hejtmanů v rozhovorech pro Seznam Zprávy nejčastěji zaznívaly?
První problém: Málo vakcinačních center
Současná očkovací strategie pouze zmiňuje, že v Česku vznikne třicet vakcinačních center. „Očkování bude probíhat v předem určených centrech – cca 30 napříč Českou republikou, která budou zavážena přímo společností Pfizer/BioNTech,“ stojí v dokumentu.
Počet center je však jediná informace, kterou kraje a veřejnost dostaly. V materiálu není ani specifikováno, kde centra budou, kdo v nich bude očkovat a jaké vybavení v zařízeních bude muset být. Německá koncepce oproti tomu tyto náležitosti řeší, a proto ji využije například Jihočeský nebo Středočeský kraj.
„V první fázi se zdravotníci budou testovat v jedenácti nemocnicích, pro veřejnost ale v každém okrese vznikne velkokapacitní očkovací centrum,“ plánuje už středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Jen Dolní Sasko, druhá největší spolková země Německa, jež má téměř 8 milionů obyvatel, počítá s vybudováním 60 očkovacích center, což by pro Česko v přepočtu znamenalo udělat 80 center – tedy asi tolik, kolik je okresů v Česku. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) však navrhuje udělat až 200 center.
„V Česku máme 205 obcí s rozšířenou působností a právě stejný počet vakcinačních center by mohl stačit. Pokud ale stát počítá s třiceti centry, tak se to nezvládne,“ řekl Seznam Zprávám Netolický, který přemýšlí, že by jedno centrum pro veřejnost udělal i na krajském úřadu.
Královéhradecký kraj potom plánuje pro veřejnost na jaře udělat vakcinační centra například v halách nebo na stadionech ve vlastnictví kraje.
Druhý problém: Kdo bude očkovat?
První fáze očkování, která má trvat podle dokumentu do konce února, počítá především s očkováním zdravotnického personálu a hospitalizovaných seniorů. Od druhé fáze – od začátku března do konce dubna – by se měli očkovat nadále zdravotníci, ale už i senioři nad 65 let, policisté, pracovníci v sociálních službách, hasiči nebo příslušníci armády a nově přibudou také učitelé.
Už v tuto dobu ale kraje počítají s tím, že se bude očkovat v jejich vakcinačních centrech, nemají však jasno, kdo lidi v této fázi naočkuje.
„Vytvoříme očkovací centra, což budou manufaktury. Na očkování ale budeme přesvědčovat praktiky, aby nám tam v omezeném čase šli pomoci, protože to nemohou stihnout jenom zdravotníci,“ řekl Seznam Zprávám Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Podle něj jsou už teď nemocnice přetížené, proto se musí praktici zapojit mnohem dříve, než doporučuje dokument z dílny ministerstva. Ten předpokládá, že praktičtí lékaři začnou očkovat až na začátku května.
I Martin Netolický vyzývá praktické lékaře, aby se do očkování zapojili dříve. „Nemáme v nemocnicích pracovníky, kteří by to mohli dělat, pokud se nezapojí praktici, tak se očkování protáhne,“ uvádí.
Předseda praktických lékařů Petr Šonka však oponuje, že praktických lékařů je v Česku pět tisíc a mohly by se naopak využít kapacity ambulantních specialistů, kterých je v Česko zhruba deset tisíc. „Bude ale na dobrovolné bázi, že praktický lékař se může zapojit i dříve, ale zatím není jasné, jak to bude,“ řekl Šonka Seznam Zprávám.
Třetí problém: Distribuce a logistika
Zhruba do druhé fáze očkování se počítá s tím, že do Česka poputují především vakcíny od společnosti Pfizer, které se musí skladovat při minus 70 stupních Celsia. A společnost je bude sama rozvážet po krajských nemocnicích.
Další distribuci si však kraje do vakcinačních center nebo dalších zdravotnických zařízení musí zajistit samy.
„Další distribuce v krajích, tj. do zdravotnických zařízení, jež není možné z kapacitních důvodů zavážet napřímo společností Pfizer/BioNTech. Distribuce v rámci krajů bude zcela v gesci krajů. Odpověděnou osobou bude krajský koordinátor,“ stojí v dokumentu.
Problém však podle hejtmanů je, jak a kde látku uchovat, pokud bude mít kraj více vakcinačních center. Pokud se totiž látka vyndá z mrazáku, musí se co nejdříve spotřebovat, což mají zajistit podle německé strategie především mobilní týmy.
„Distribuci si tedy děláme svou vlastní, ale vše je v běhu. Také jsme si museli objednat mrazáky pro uchování vakcín,“ doplnil Netolický. Například hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák si vše zařídil dopředu, což komentoval slovy: Kdo není připraven, není překvapen. „Distribuci si děláme pomocí hasičů, kteří rozváží látky do dvaceti center,“ řekl Seznam Zprávám Vondrák.
Čtvrtý problém: Máme dostatek vakcín?
Ministerstvo počítá podle tabulky, kterou rozeslalo hejtmanům a kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, že během ledna do Česka dorazí přes 326 tisíc vakcín, které budou rozděleny zhruba do třiceti nemocnic po celé republice.
Podle hejtmana Martina Půty je však vakcín málo, což považuje za jeden z největších nedostatků očkovací strategie. „Největší problém je dle mého názoru malý počet zajištěných vakcín,“ uvedl Půta. Například jenom Liberecký kraj má podle něj zhruba deset tisíc učitelů, kteří by měli být naočkováni také co nejdříve, podle tabulky jim ale přijde v lednu jen dvacet tisíc vakcín, kterými se otestuje pouze část zdravotníků a seniorů.
Ministerstvo během jara počítá, že ve druhé fázi – od března do dubna – by mělo dorazit přes tři miliony vakcín opět od společnosti Pfizer a také Moderna. Těmi se však budou podle dokumentu očkovat stále lidé z první fáze – tedy především zdravotníci a občané z rizikové skupiny. Třetí fáze, která se plánuje na začátek května, počítá s tím, že se začne očkovat široká veřejnost.
„Je ale otázkou, zda se do té doby stihnou naočkovat lidé z první fáze, všichni senioři nad 65 let, zdravotníci, učitelé a další profese,“ uvedla Pecková. Ve třetí fázi by měly být v Česku dostupné vakcíny společností AstraZeneca, Johnson & Johnson a CureVac a možná také vakcína od výrobce Sanofi.