Článek
Co by nastalo, kdyby se na jaře pouze omezily kontakty vládními opatřeními, ale lidé by nedělali žádná další individuální opatření typu mytí rukou, distancování a nošení roušek? A nebo obráceně - co by bylo, kdyby se neomezily kontakty - čili by se nezavřely školy, neposlali by se lidé na home office, nezavřely by se hospody - a vše by se nechalo jen na individuálních opatřeních, která lidé provádí?
„Kdyby se neomezily kontakty, tak nám z modelu vychází, že by byl průběh horší, a to poměrně dramaticky. Nicméně kdyby se pouze omezily kontakty a nedošlo k individuálním opatřením typu distancování, mytí rukou a nošení roušek, byl by průběh ještě daleko horší,“ odpovídá Jan Smyčka, který se zabývá matematickými modely v biologii.
Co hrálo na jaře roli? Individuální opatrnost Čechů, nebo restrikce? Podle dat obojí.
Vliv podle něj tedy mělo obojí – upozorňuje ale zvlášť na vliv individuálních opatření, který je podle něj výrazný.
„Je to vlastně dobrá i špatná zpráva zároveň. Dobrá v obecném kontextu – je dost možné, že je epidemii možné kontrolovat i bez dramatických omezení kontaktů, pokud máme spolupracující populaci, která si dává pozor a je zodpovědná na individuální bázi. Nicméně je to špatná zpráva pro současnou situaci - nyní tu spolupracující populaci, která by byla stejně zodpovědná jako na jaře, už nemáme. A je velkou otázkou, jak ji získat,“ dodává Jan Smyčka.
Pouhé čtyři dny
Epidemiologové se shodují, že Česko na jaře prošlo situací relativně poklidně i z toho důvodu, že opatření byla zavedena poměrně rychle. Právě vhodná doba přijetí restrikcí je přitom jedním z dalších témat, které model umí nasimulovat.
První nakažení se v Česku objevili na konci února a začátkem března. Následně došlo k omezení kontaktů v týdnu mezi 11. a 19. březnem, kdy se postupně zavřely školy a zavedla se různá další opatření pro omezení kontaktů.
Takzvaná jarní vlna epidemie koronaviru.
Jaký vliv mělo na jaře právě načasování opatření a individuálních reakcí na vývoj?
„Kdyby přišly o čtyři dny dříve, tak by celkový počet detekovaných nakažených v jarní vlně byl přibližně poloviční. A naopak – čtyři dny zpoždění na jaře by znamenaly přibližně dvakrát více nakažených,“ shrnuje výsledky propočtů Jan Smyčka. Podle něj se prokázalo, že právě vliv načasování opatření je při postupu proti epidemii zásadní.
Několik dnů, velký rozdíl pro vývoj epidemie.
„Pouhé čtyři dny by znamenaly pravděpodobně výrazně jiný průběh, co se týče počtu detekovaných nakažených - a tím pádem pravděpodobně i jiný počet hospitalizací a riziko zahlcení zdravotnického systému. To je poměrně důležitá zpráva k nynější situaci - k úspěšnému zvládnutí nástupu vlny epidemie potřebujeme reagovat rychle. Myslím, že přesně to se ukázalo v září a v říjnu, kdy reakce rychlá nebyla a vedlo to k problémům, které máme v současné době,“ říká Smyčka.
„Postup z jara můžeme považovat za ukázkové zvládnutí epidemické situace, ke kterému bychom se chtěli blížit v případě nějakých dalších vln, které mohou nastat,“ dodává výzkumník.
Načasování bude řídit PES
Včasnou reakci na potenciální zhoršení vývoje okolo koronaviru má nově zajistit protiepidemický systém PES, který potřebu opatření váže na pět stupňů rizika. Nyní by Česko podle tohoto systému bylo se 70 body ze sta na čtvrtém stupni, tedy druhém nejvyšším označeným červenou barvou.
Číslo od nuly do sta se bude od pondělí vypočítávat denně. Systém podle ministra Jana Blatného (za ANO) není jediným nástrojem proti případné třetí vlně epidemie. Postupovat by se podle něj nicméně mělo nejméně do konce roku. Pro přechod do vyššího stupně rizika a zpřísnění opatření bude třeba číslo vyšší úrovně po dobu tří dnů, pro pokles do nižšího pak týden. Vyhodnocení situace a nastavení opatření budou vždy provádět experti.
Výše popsané modely byly prezentované při páteční konferenci Covid v modelech a datech, kde je představil Jan Smyčka z Centra teoretických studií UK a Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). Právě tato organizace akci pořádala společně s Ústavem teorie informace a automatizace a Ústavem informatiky.
„Důležité je, že jsou do modelu integrované výsledky ze sociologických průzkumů kontaktů a chování, které na jaře probíhaly,“ popsal Jan Smyčka. Tato data poskytly sociologická výzkumná organizace PAQ založená Danielem Prokopem a agentura Median.
Model podle Smyčky pracuje s věkově rozdělenými skupinami, prostorovou strukturou na úrovni obcí s rozšířenou působností a daty o mobilitě obyvatelstva od operátorů.
