Článek
Zaměstnanci české digitální agentury Sherpas nebo skupiny Citfin chodí do práce jen čtyři dny v týdnu. Přechod na zkrácený pracovní týden oznámila také Trinity Bank.
I české firmy postupně zkoušejí zahraniční trend zkracování pracovního týdne. Jinde se ke krácení pracovní doby blíží postupně – například zaměstnanci České spořitelny si mohou od letoška vybrat 42 dnů volna ročně.
Odborníci ale brzdí nadšení, které by podobné zprávy mohly vzbudit: že by měli kratší pracovní týden všichni čeští zaměstnanci, je v dohledné době nepravděpodobné.
„Zavést čtyřdenní pracovní týden si Česko teď určitě dovolit nemůže. Jediná možnost je ta, že by zkrácenou pracovní dobu měly jenom určité podniky,“ řekl Seznamu tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš.
Podle Kristýny Králové z poradenské společnosti Hays je problémem produktivita práce Čechů. „Český pracovní trh zatím není na čtyřdenní pracovní týden připravený. Jedním z důvodů je nižší produktivita, tedy celková hodnota výstupů práce v ČR v porovnání se zeměmi, kde již tento systém funguje, jako je například Francie. Myslím si tedy, že v nejbližší době k nám tento trend plošně nedorazí,“ řekla Králová Seznamu.
Ať je to dobrovolné
Podle Tomáše Dombrovského ze společnosti LMC by povinné omezení pracovní doby negativně dopadlo na firmy, které v tuto chvíli nejsou na takovou změnu připravené. „Se zkrácenou pracovní dobou by to mělo být stejně jako s pátým týdnem dovolené. Ten v Česku není uzákoněný, ale téměř polovina zaměstnanců ho využívá, protože jim tu možnost dává zaměstnavatel,“ vysvětlil Dombrovský.
Ve vyspělých severských státech jako je Finsko a Švédsko je běžné, že některé firmy nabízí flexibilní pracovní dobu. Nově zvolená finská premiérka Sanna Marin se navíc v loňském roce nechala slyšet, že by ráda celostátně zavedla čtyřdenní pracovní týden nebo šestihodinové pracovní dny. Tento „nový krok v pracovním životě“ by podle ní mohl především umožnit lidem trávit více času s rodinou. Kratší pracovní týden však není oficiální součástí plánu finské vlády.
Kromě severských zemí s myšlenkou kratší pracovní doby koketovalo i Spojené království. Britští labouristé před prosincovými volbami slibovali, že v případě svého zvolení zavedou 32hodinový pracovní týden do deseti let. Labouristé ve volbách sice nezvítězili, nicméně hned několik britských firem zkouší přecházet na čtyřdenní pracovní týden. Například Radioactive PR, Elektra lighting či Think Productive.
Novozélandská firma Perpetual Guardian pak přešla v roce 2018 na stálý dvoudenní pracovní týden po dvouměsíční zkoušce, která zaznamenala nárůst produktivity o 20 procent. A ani v Česku už kratší pracovní doba není výjimkou.
Pozitivní zkušenost se čtyřdenním pracovním týdnem měla také japonská odnož společnosti Microsoft. Ta měsíc testovala, jak pracovníci reagují na zkrácenou pracovní dobu a výsledky mluvily jasně, u 2300 zaměstnanců se povedlo zvýšit produktivitu o 39,9 procenta.
Aktualizováno: Text jsme upravili. Nepřesně jsme citovali, respektive interpetovali, slova paní Králové z poradenské společnosti Hays a zaměnili pracovní produktivitu za morálku. Čtenářům, paní Králové i společnosti Hays se omlouváme.
