Článek
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil blokaci pěti rozsáhlých oblastí ve vodách Černého moře, a to od konce července až do druhé poloviny srpna. Informaci přinesla ukrajinská agentura Unian s odkazem na militaristický web Ukrainian Military Portal. Ten uvádí, že jedním z důvodů záboru jsou rozsáhlá vojenská cvičení.
Podle agentury Unian ale Ruská federace nemá dostatek ozbrojených sil, aby uskutečnila cvičení v takto rozsáhlém měřítku. Údajně ani nemá dostatek námořnictva na kontrolu vytyčených zón.
Odpověď na Sea Breeze 2019
„Podobná vojenská cvičení v Černém moři uskutečnuje i NATO, tedy i Západ, a to myslím, že byl pro Ruskou federaci hlavní strartovač, takový driver. Z mého pohledu se Ruská federace snaží ukázat: ‚My jsme tady dominantní, my jsme v tomto regionu nejsilnější‘,“ řekl Seznamu Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra AMO.
Krok ze strany Ruské federace přišel poté, co se v ukrajinském přístavu Oděsa, tedy v severozápadní části Černého moře, uskutečnilo tradiční ukrajinsko-americké vojenské cvičení Sea Breeze. Tak jako každý rok se na něm podíleli vojáci, lodě a letadla z desítek zemí, včetně Spojených států i Velké Británie.
Minulý týden navíc Ukrajina v dunajském přístavu Izmajil, zhruba 80 kilometrů od černomořského pobřeží, zabavila ruský tanker Nika Spirit. Ten se pod názvem Neyma před půlrokem podílel na incidentu v Kerčském průlivu, kde Rusové ostřelovali a pak zadrželi tři ukrajinské lodě i s jejich posádkami.
„Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem jsou velmi napjaté. Víme, že od roku 2014 je Ukrajina s Ruskou v nikým nevyhlášeném válečném střetu,“ popisuje Havlíček. V roce 2014 došlo k ruské anexi poloostrova Krym a města Sevastopol. Kreml to dodnes popírá. „Každý den na východě Ukrajiny vlivem tohoto nevyhlášeného konfliktu umírají lidé,“ říká Havlíček. „Jde o naprosté selhání vzájemných vztahů, naprostou ztrátu důvěry na bilaterální úrovni, velmi obtížnou komunikaci a spory ve všech oblastech, které si dokážeme představit,“ dodává.
Může Rusko jen tak zabrat mezinárodní vody?
Černé moře je jednou z oblastí, které pokrývá mezinárodní konvence OSN o námořním právu – podle té má každý stát, kterému náleží část černomořského pobřeží, právo na vytyčení svých vlastních teritoriálních vod. „Ty standardně sahají do 12 námořních mil od pobřeží. Poté následuje takzvaná exkluzivní ekonomická zóna, která může sahat až do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží,“ vysvětlil Seznamu politický geograf a publicista Michael Romancov.
Vše za touto zónou je ale prostorem mezinárodním. „Všechny lodě, které se tam pohybují – pokud plují pod vlajkou členského státu OSN či státu, který se za normálních okolností pohybuje v mezinárodních vodách – mají právo tam plout a nikdo jim v tom nemůže bránit,“ říká Romancov.
Ruská federace se podle ukrajinské agentury Unian rozhodla zablokovat celkem pět zón v prostoru Černého moře. Dohromady zabírají plochu o rozloze 120 tisíc kilometrů čtverečních. Tedy zhruba čtvrtinu vodní plochy Černého moře.
„Rusko tak, pokud vím, učinilo v souladu s mezinárodními předpisy, protože tvrdí, že v těch oblastech bude provádět vojenská cvičení, která by mohla pokojnou plavbu lodí, ať už civilních či vojenských, narušit. A mezinárodní právo na takovéto situace pamatuje, ale samozřejmě se očekává, že ta země, která toto cvičení iniciuje, tím nijak nezablokuje frekventované obchodní cesty,“ popisuje Romancov.
Rusko by zároveň ostatní země mělo o svém kroku včas informovat, jinak by šlo o nevyřčenou námořní blokádu. Vlády ostatních zemí, stejně jako OSN nebo NATO, ale zatím mlčí. A Ukrajinci mluví o další ukázce hybridní, nepřiznané agrese ze strany Ruska.
Strategický bod
Černé moře má důležitou funkci pro řadu států. „Pro Ukrajinu je Černé moře naprosto fundamentální, celá její jižní hranice je tímto mořem lemována. Z hlediska obchodu, námořní dopravy i bezpečnostního prostoru je pro Ukrajinu toto moře naprosto zásadní,“ tvrdí Havlíček. Černé moře je pro Ukrajince jedinou vodní cestou, která je spojuje se zbytkem světa.
„Pokud jde o Ruskou federaci, ta má přístup ke světovému oceánu daleko lepší než Rumuni, Bulhaři nebo Ukrajinci,“ vysvětluje Romancov. „Pro Rusko je ale Černé moře důležité hlavně proto, že zatím nikdy ve svých dějinách nezvládlo na všech svých přístupech k mořím světového oceánu vybudovat infrastrukturu. A v akvatoriu Černého moře jsou na tom Rusové relativně nejlépe,“ dodává. Význam Černého moře pro Rusko je tak podle něj mnohem větší, než se může zdát z pohledu na mapu.
Zóny, které Rusové údajné chtějí blokovat, zasahují do nejfrekventovaněji užívaných obchodních tras v Černém moři. Neuškodí tam pouze Ukrajině, ale i řadě dalších zemí – Bulharsku, Gruzii, Turecko nebo Rumunsku.