Článek
První dávku vakcíny proti covidu-19 už v Česku dostalo přes 300 tisíc lidí. Podle exkluzivního průzkumu Českého národního panelu pro Televizi Seznam už ale zhruba čtvrtina dotázaných nedoufá, že by na ně přišla řada ještě letos.
„Já nevím, jestli je to pesimismus. Mně spíš přijde, že je to realismus,“ říká Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK zapojené do projektu Českého národního panelu.
Ochota lidí nechat se naočkovat pomalu roste. Podle výzkumů národního panelu se za poslední měsíce zvýšila z třetiny na zhruba polovinu. Třetina lidí přitom uvádí, že o očkování nemá dostatečné informace.
„Já nevím, jestli je to pesimismus. Mně spíš přijde, že je to realismus,“ říká Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK zapojené do projektu Českého národního panelu.
Ochota lidí nechat se naočkovat pomalu roste. Podle výzkumů národního panelu se za poslední měsíce zvýšila z třetiny na zhruba polovinu. Třetina lidí přitom uvádí, že o očkování nemá dostatečné informace.
To je podle Tučka vzhledem k okolnostem relativně dobrý výsledek. „Půl roku se mluví o vývoji vakcín ve světě a je jasné, že nějaké vakcíny budou, ale žádná oficiální informační kampaň není připravena a všechny pokusy byly amatérské a nepovedené,“ tvrdí.
Vláda Andreje Babiše zatím žádnou oficiální informační kampaň k očkování zatím nespustila. Nejvíc lidí tak čerpá informace z televize, zpravodajských serverů a sociálních médií. „Odtud nejvíc čerpají mladí a nevzdělaní, to znamená nejrizikovější skupiny z pohledu zasažení fake news nebo propagandou,“ tvrdí Tuček.
Zhruba deset procent lidí nemá o tyto informace zájem. „Typově bych tyto lidi popsal jako moravské vinaře. Jsou to obvykle méně vzdělaní muži z Moravy ve středním věku,“ popisuje šéf agentury STEM/MARK.
Systém distribuce vakcín považuje za málo funkční polovina dotázaných. Naprostá většina pak problémy klade za vinu vládě, případně Ministerstvu zdravotnictví. Někteří viní přímo Andreje Babiše, pro další dotazované je za ně zodpovědná Evropská unie.
Lidem vadí i přednostní očkování prominentů - celebrit, politiků nebo vysokých úředníků. Nesouhlasí s ním téměř dvě třetiny lidí, kteří se do průzkumu zapojili. Za problém je považují spíše muži než ženy, a vadí to také více starším lidem. Podle Tučka si podobné praktiky pamatují z minulého režimu. „My už jsme trochu zapomněli na to papalášství. Lidé, kteří se narodili po roce 1989, si to nepamatují, ale my starší jsme s tím vyrůstali,“ říká.
