Čtrnáct set kilometrů na reportážních cestách po politických baštách Česka

O čem celá reportážní série je?

Rozhodli jsme se, že se před letošními volbami podíváme do obcí, kde měli ČSSD, ANO, ODS, SPD a Piráti nejlepší procentuální výsledky v minulých parlamentních volbách. Plán byl jednoduchý: Popovídat si s místními lidmi o politice, zeptat se na důvody, proč volili, jak volili a jestli se něco za ty čtyři roky v jejich preferencích změnilo.

Která místa jsi navštívil?

Začal jsem na západu Čech, pokračoval na střední Moravu, odsud na jižní Moravu, pak do jižních Čech a nakonec jsem skončil u Prahy. Dohromady jsem najel skoro 1400 km, což zhruba odpovídá cestě z Prahy do Marseille nebo Stockholmu. V autě jsem odhadem strávil tak 16 hodin.

Kolik času výpravy zabraly a jak jsi vybíral, které lidi oslovit?

Měl jsem stejný modus operandi. Do obce jsem přijel dopoledne a strávil tam celý den do večera. Někdy do rána. Oslovil jsem každého, kdo šel po ulici, nakukoval jsem do zahrad, chodil jsem do obchodů, někdy jsem zvonil i na dveře. Všem jsem zpočátku víceméně pokládal stejnou úvodní otázku, jestli vědí, čím je jejich obec, co se nadcházejících voleb týče, výjimečná. Tam už se většinou projevilo, jestli ten člověk má o politiku a veřejné dění zájem, či nikoliv. Když byli svolní, pokračoval jsem v otázkách, čím to, že u nich vyhrála zrovna ta nebo ta strana a tak dále.

Byli lidé ochotni mluvit o politice a lišil se jejich přístup třeba podle toho, která strana měla v té konkrétní obci nejsilnější podporu?

Velmi mě překvapilo, jak otevření lidé byli. To jsem nečekal. V drtivé většině byli ochotni se o politice bavit. Rozpovídali se, jak moc je politika zajímá nebo naopak odpuzuje, jaké emoce v nich politici vyvolávají, koho volili nebo se chystají volit. Rozdíly mezi obcemi trochu byly. Třeba v Milhostově u Chebu, kde mělo největší zisky ANO, se lidé často zdráhali říkat jména a slýchal jsem větu „ale to tam nedávejte“. Naopak vůbec nejotevřenější, což jsem vůbec nečekal, byli lidé v Mrlínku na Přerovsku, kde se nejvíce volila SPD.

Co se ti podařilo zjistit o důvodech, kvůli kterým masově volili právě tu danou stranu?

Ta motivace byla pestrá. Třeba v Milhostově na Chebsku žije hodně seniorů, proto zřejmě volili převážně ANO, které tu získalo 66 procent. Argumenty místních byly vesměs podobné - Babiš jim zvýšil důchody a zlevnil dopravu. V Mrlínku na Přerovsku zase fandí SPD, protože se pár kilometrů odtud narodila máma Tomio Okamury a on tam vyrůstal. Někteří si ho pamatují jako malého kluka. V obci Lovčice na Hodonínsku zase volili sociální demokracii proto, že mají oblíbeného starostu s dobrými kontakty na špičky ČSSD. Místním se líbilo, že vídali Sobotku, Haška či Škromacha na zabijačkách nebo plesech. Modrava na Klatovsku ovládla ODS zřejmě proto, že tam žije hodně živnostníků navázaných na turistický ruch a služby a průměrný věk voličů je 38 let. Zkrátka co obec, to jiný důvod.

Ještě jsi zapomněl na Piráty. Tam to bylo jak?

To je taková legrační historka. Piráti dosáhli nejlepšího výsledku v Konojedech u Prahy. Jeden pán mi vyprávěl, že před volbami v roce 2017 byli s partou z vesnice v hospodě, bavili se o volbách, politice a začali se přít. Hádka nakonec vyvrcholila tím, že jeden řekl: Víte co? Pojďme toho Babiše nasr…, pojďme volit Piráty! Všichni na něj prý koukali s otevřenou pusou a pak řekli: Tak jo! Takže i tahle dohoda, takříkajíc na truc, nejspíš sehrála roli v tom, že v obci Konojedy o zhruba dvou stech obyvatelích, získali Piráti 28 procent, což byl jejich rekord v celém Česku.

Dozvěděl ses i něco opravdu překvapivého?

To, že bych dostal ve volbách hlas i já. Jak jsem tak obcházel konojedské zahrady, jedna čiperná seniorka mě pozvala na kus řeči na její zahradu. Vyprávěla o tom, jak celý život volila jednu stranu a letos ji vnučky možná ukecají, že dá poprvé hlas někomu jinému. Nu ale asi po dvaceti minutách povídání mi pak mi řekla, že je škoda, že já nekandiduju, že mě by volila. To mě pobavilo. Vlastně nás oba. Přiznávám, odcházel jsem červený jak rak.

A co sis odnesl během výprav za reportážní sérií?

Že se lidé při výběru strany rozhodují převážně na základě emocí, sympatií k jednotlivým politikům, jejich vzhledu nebo dají na doporučení nejčastěji od příbuzných. Žádná hluboká znalost programů. Stejně často jsem ale také slýchal i tak jejich silné znechucení z politiky, že se voleb účastnit vůbec nechtějí.