Článek
ČSSD se pustila do předvolebního slibování, na tiskové konferenci zveřejnila svůj nejvýraznější závazek pro nadcházející parlamentní volby. V případě výhry chtějí sociální demokraté po říjnových volbách do Sněmovny zavést čtyři daňová pásma pro zaměstnance a tři daňová pásma pro firmy.
V praxi to má znamenat, že lidé s hrubým příjmem nižším než necelých 49 tisíc korun si polepší.
ČSSD slibuje, že například lidem s platem kolem 20 tisíc zůstane asi o 800 korun více, lidem s příjmem kolem 30 tisíc zůstane zhruba tisícikoruna. Lidé s platem nad 49 tisíc budou brát méně. Například při hrubé mzdě 55 tisíc korun přijdou lidé na dani oproti současnému stavu ještě o téměř třináct set korun.
„Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD, premiér Bohuslav Sobotka.
Čtyři plánovaná daňová pásma.
(Jedná se o superhrubou mzdu.)
Pro firmy plánuje sociální demokracie tři daňová pásma odvíjející se od výše zisku. Platily by daně ve výši 14, 19 nebo 24 procent.
S podobným slibem přišla strana už před volbami v roce 2013, ale ve vládě se jim ho nepodařilo prosadit.
Aktuálně v Česku platí pro zaměstnance rovná daň 15 procent ze superhrubé mzdy a 19 procent pro firmy z jejich zisku.
Návrh jen komplikuje systém, shodují se odborníci
Zavedení více daňových pásem pro fyzické osoby a firmy by dále zkomplikovalo současný složitý daňový systém, shodli se analytici oslovení ČTK. Progresivní zdanění slouží ke snížení příjmové nerovnosti, která přitom podle nich v Česku patří k nejnižším na světě.
„Progresivní zdanění se obvykle používá ke snížení příjmové nerovnosti. ČR je přitom zemí, kde jsou jedny z nejnižších rozdílů v příjmech nejen v Evropě, ale na celém světě. Navíc i současný systém je díky slevám na dani mírně progresivní,“ řekl ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
„Návrh sociální demokracie míří mimo terč,“ dodal analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Míra progresivity daně z příjmu v ČR nevybočuje ze standardu zemí EU. Je vyšší než v Německu nebo v zemích, jako je Polsko či Maďarsko. Daňový systém v ČR je podle něj navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti.
