Článek
Rozhovor redaktorky Seznam Zpráv s končícím předsedou Senátu proběhl v Paříži, kde byl Milan Štěch na dlouho plánovaném setkání se svým francouzským protějškem Gérardem Larcherem. Na Pražském hradě se v tu chvíli konala po roce a půl první koordinační schůzka ústavních činitelů k zahraniční politice, na které zástupce Senátu chyběl.
Vnímáte to jako naschvál, že prezident schůzku naplánoval zrovna na dobu vaší zahraniční cesty a navíc na ní odmítl jako vaši zástupkyni první místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou?
Že pan prezident nemá Senát příliš v oblibě a že se naše vzájemné vztahy poslední dobou zhoršily, je všeobecně známé. Pokud by skutečně stáli o účast Senátu, aby koordinace fungovala v celém rozsahu ústavních institucí, tak by přijali v zastoupení první místopředsedkyni Senátu. Je to v souladu se zákonem. Ale my víme, že na Pražském hradě jsou snahy zákony posouvat - a toto je jeden z těch případů. Nechci říct, že to byla přímo schválnost, my se bez toho také obejdeme, máme jako Senát vlastní agendu. Přečteme si závěry schůzky, ten počáteční návrh se nám zdál docela přijatelný.
A co to tedy bylo, když ne schválnost?
Myslím si, že to je vážná chyba Hradu, protože jestli chtějí mluvit o zájmu o koordinaci, a pak tam zástupce jedné komory parlamentu odmítnou, tak to vypovídá o tom, že se tato schůzka spíše zneužívá k nějakému vymezování proti horní komoře a možná i mojí osobě. Myslím si, že Hrad mohl bez problémů vyhovět mé žádosti, aby se schůzka konala nikoliv ve dvě hodiny, ale v pět odpoledne. Koho si prezident pozve, je jeho věc. Ale zpochybňovat, že ten zástupce není pravá osoba, je naprosto v rozporu s duchem Ústavy.
Co říkáte na komentář prezidenta Zemana, který na úvod schůzky zdůvodnil odmítnutí paní Horské tak, že na schůzce má být jen první liga?
Nevím, jestli ten, kdo tu schůzku zapisuje, pan Mynář, je první liga. To ať si zodpoví pan prezident.
Senát zůstal po prohraných sněmovních a krajských volbách poslední „baštou” ČSSD, ve které dominuje. Jenže to se může už za měsíc změnit, po volbách budete mít jistých pouze 12 křesel, zatímco lidovci 13. Ti navíc ve svém klubu dlouhodobě vítají i nestranické senátory, kterých bývá tradičně hodně. Hodláte jít stejnou cestou?
Ano, jsme připraveni náš klub rozšířit právě i o nezávislé senátory. Mluvil jsem o tom už i s naším předsedou Petrem Víchou, že pokud budou mít zájem, jsme připravení jim k tomu udělat podmínky. Nikde nemáme žádné usnesení o závaznosti hlasování našich senátorů a Senát stále více působí jako regionální komora, zejména v otázkách komunální politiky se shodujeme napříč politickým spektrem.
Takže hodláte aktivně oslovit úspěšné nezávislé nové senátory s nabídkou, aby vstoupili do klubu ČSSD?
Ti, kteří nekandidují za politickou stranu, pokud budou mít zájem, budou mít vstup do klubu sociální demokracie otevřený. Nebude to asi nějaké velké množství, ale jednotlivce oslovíme. My jsme kdysi výrazně vyhrávali a každý ví, že to nebude věčné. Do senátních voleb máme opravdu silné kandidáty, ale atmosféra vůči ČSSD není příliš příznivá. Jestli obhájíme pozici nejsilnější strany, se uvidí, ale myslím si, že už nebude žádný tak majoritní senátní klub, jako jsme mívali v minulosti my.
Říkáte, že atmosféra vůči ČSSD není přiznivá. Vidíte objektivní důvody toho, proč tomu tak je? Je to podle vás „zasloužená” situace?
Domnívám se, že ne. Řada informací, podle kterých lidé práci ČSSD hodnotili, byly dezinformacemi. Připomenu hlavní aféru před volbami do Poslanecké sněmovny, kauzu lithium a to, že memorandum má sloužit tomu, aby se někdo zmocnil lithia a Česko na tom bude tratit. Hlavními nositeli této kauzy byli pánové Babiš a šéf KSČM Vojtěch Filip, kteří to chtěli využít pro získání politických bodů.
S hnutím premiéra Andreje Babiše ale nyní ČSSD tvoří vládní koalici, která se opírá o hlasy KSČM.
Všichni vědí, že já jsem byl zásadním a asi nejviditelnějším odpůrcem této koalice. Myslím si, že to byla chyba, ale respektuji výsledek referenda. V Senátu budu podporovat návrhy, které budou v souladu s programem sociální demokracie. Ale nikdo po mně nemůže chtít, abych něco podporoval jen proto, že jde o vládní návrh. Já jsem názor na předsedu vlády nezměnil a stále si myslím, že by trestně stíhaná osoba v kabinetu být neměla.
ČSSD navrhla na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho, který také platí za poměrně kontroverzní osobnost i u velké části samotných sociálních demokratů.
Pokud on je prezentovaný jako problém, tak je to jen procento a zlomeček toho, jaký problém je Andrej Babiš. A chápu jako vážné narušení koaličních vztahů, že premiér nenavrhl Miroslava Pocheho prezidentovi na post ministra zahraničních věcí. A že se také odmítl v případě, že ho prezident nejmenuje, obrátit na Ústavní soud, což premiér má jako jediný možnost to udělat.
Je to natolik vážné porušení koaličních vztahů, že by z toho měla ČSSD vyvodit nějaké důsledky?
Pokud se nepodaří prosadit další věci, které byly domluvené, třeba zrušení karenční doby, zálohované výživné a některé další, tak bych byl ten, který by velmi zvažoval, jestli v takové koalici máme pokračovat. Na tyto otázky myslím dojde, pokud koaliční partneři nebudou plně respektovat ty záležitosti, které sociální demokracie uvedla jako podmínky svého vstupu do koalice.
Do kdy by se měla vyřešit situace kolem ministra zahraničí? A měla by ČSSD podle vás stále trvat na svém původním nominantovi Miroslavu Pochem?
Já osobně bych pana Pocheho nikdy nenavrhl a ani ho nepodporuji. Na druhou stranu by Andrej Babiš, když chtěl ČSSD v koalici, měl respektovat její rozhodnutí a učinit všechny kroky, které mu Ústava umožňuje. To znamená obrátit se na Ústavní soud v případě, že prezident odmítne navrženého ministra jmenovat. Věřím, že se nejpozději koncem října situace vyřeší. Myslím si, že pan Hamáček už se také přesvědčil o tom, že jsme posloužili panu premiérovi, aby mohl říct, že se mu podařilo zformulovat vládní koalici. Ale že by se k němu choval kolegiálně vstřícně, se mi příliš nezdá.
Chápu to správně, že pokud do konce října nejmenuje prezident Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, měla by ČSSD zvážit svou další účast ve vládě?
Myslím, že bychom tedy měli navrhnout jiného kandidáta. Ale alternativou by mělo být i zvážení naší účasti ve vládě. Já vím, že s tím řada lidí nebude souhlasit, chtějí, aby vláda byla stabilní. Jsou dokonce ochotní přehlédnout, že v čele vlády máme takto problematickou osobu. Ale já si myslím, že v politice je nutné neporušovat určité principy. A toto považuji za vážné porušení koaličních dohod. Tento postoj asi nebude mít většinovou podporu, ale vím třeba, že v regionech je s tím, co se děje, docela nespokojenost.
