Článek
„Co se týče prevence nadbytečného stresu, je pro každého důležité si uvědomit, jestli stres, který prožívá, je nutný a nevyhnutelný. Pokud jsme ve stresu ze svých dětí, se kterými se musíme doma učit, tak to můžeme považovat za nutný stres a budeme se snažit si tyto okamžiky nějak zpříjemnit. Například nastolením systému, který vyhovuje nám i dětem, zpříjemněním prostředí, odměnami. Dále je potřeba snažit se na nově vzniklou situaci zadaptovat – říct si, že jinak to nejde, a snažit se vhodným způsobem si zpříjemnit povinnosti,“ radí primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v obsáhlém rozhovoru, který vyšel na nemocničním portálu.
Zuzana Spurná současně připomíná, že často zapomínáme na fakt, že jsme proti katastrofám, jimž lidé čelili v minulosti, dnes mnohem lépe vybavení. „V současné době jsme sice v situaci, kdy se může zdát, že pro nás všechny hladina stresu stoupá. Měli bychom si ale uvědomit, že k tomu, abychom situaci zvládli, máme k dispozici mnohem více prostředků, než bylo v minulosti. Máme k dispozici vyspělé zdravotnictví a služby, máme dostatek pitné vody, máme dostatek informací téměř k jakémukoliv tématu od médií po odborné knihy, můžeme mluvit a vidět se s někým, kdo je stovky kilometrů daleko,“ uvádí. „Lidé mohou mít tendenci se zaměřovat na věci, které nefungují nebo které aktuálně nemohou dělat, a zapomínají na tu převážnou většinu toho, co dělat mohou. Proto je důležité uvědomovat si v každé době, byť je jakkoliv těžká, co všechno je mi k dispozici, a vytvořit si adaptační plán, jakým způsobem vše zvládnout do té doby, než se situace zase uklidní.“
U lidí trpících dlouhodobým stresem se podle Spurné mohou projevovat psychosomatické obtíže nejrůznějšího druhu. Nejprve to mohou být jednotlivé nespecifické symptomy, jako je zvýšená teplota, padání vlasů, žaludeční nevolnost, migrény, svalové bolesti, bolesti v krku, únava nebo poruchy spánku, které se mohou časem rozvinout do komplexnějších a závažnějších onemocnění systémového charakteru, jako je například astma, lupus, onemocnění gastrointestinálního traktu, neurologická onemocnění, onkologická onemocnění či závažná kožní onemocnění.
„Každý člověk má takzvané vulnerabilní místo, tedy slabé místo našeho organismu. Když zažíváme stres, tak se naše zdravotní potíže nejčastěji projevují právě na tomto vulnerabilním místě. Znamená to tedy, že lidé se od sebe liší subjektivním vnímáním stresu – co je pro jednoho zábava a příjemné vzrušení, může být pro jiného silně zatěžující – a také druhem onemocnění, které se následkem stresu rozvine,“ upozorňuje. Dlouhodobý stres také výrazně škodí imunitě.
Pokud člověk zjistí, že se ocitl ve stresovém kruhu, z něhož ani při veškeré snaze a nejlepší vůli neodkáže vystoupit, neměl by váhat s vyhledáním odborné pomoci. „Pokud zjistíme, že ač se snažíme se stresem bojovat svépomocí všemi možnými prostředky, například změnou životního stylu, a přesto se situace nelepší – naše obtíže se nezlepšují, případně se opakují či zhoršují – tak je nutné vyhledat odborníka – lékaře, fyzioterapeuta, klinického psychologa. Pouze odborné a funkční řešení situace může zabránit tomu, aby se potíže nestaly chronickými či nebyly příčinou pro vznik závažnějšího systémového onemocnění,“ vysvětluje v rozhovoru primářka Oddělení klinické psychologie.
