Covidový premiant v nesnázích. Nový Zéland se bojí plných márnic

Během týdne novozélandský Národní rozhlas informoval, že nemocnice začínají nakupovat nouzové chladicí boxy, aby se tak připravily na možnost rostoucího počtu obětí pandemie. V hlavním městě Wellingtonu se pak před parlamentem shromáždil dav několika tisíc odpůrců očkování, kdy šlo o jednu z prvních takhle velkých akcí.

Ještě nedávno by přitom podobné výjevy pro většinu Novozélanďanů působily jako science fiction. Jenže o víkendu země poprvé od začátku pandemie zaznamenala více než dvě stovky případů nákazy denně a sedmidenní incidence i nervozita odborníků nadále roste.

Ve středu pak novozélandský ministr pověřený reakcí na covid-19 Chris Hipkins varoval, že se virus brzy rozšíří po celé zemi. „Myslím, že existují skupiny lidí, kteří si vytvořili názor, že je covid neovlivní, to se ale mýlí,“ cituje Hipkinse deník The Guardian.

Ministerstvo zdravotnictví později ve čtvrtek stanovilo plnou proočkovanost nutnou pro otevření země na 80 procent (dokončené očkování), přičemž 90 procent populace musí být očkováno alespoň první dávkou. Navzdory pozdějšímu zahájení očkovací kampaně má pětimilionový stát plně naočkovány zhruba dvě třetiny své populace, ukazují data serveru Our World In Data.

Novozélandské úřady ale varují, že proočkovanost není rovnoměrně rozložena mezi jednotlivými etniky, regiony nebo věkovými skupinami. Podle epidemiologů a datových analytiků tak i přes vysokou proočkovanost může v některých regionech hrozit, že neočkovaní zahltí nepřipravené nemocnice a počet obětí prudce vzroste. „Nechte se očkovat, protože covid se blíží,“ vyzval Novozélanďany Hipkins.

Jenže v zemi, která vsadila na přísné uzávěry lokálních ohnisek nákazy, a také má uzavřené hranice většinu času z posledních osmnácti měsíců, roste frustrace z uzávěr i tlaku na očkování. V úterý prošlo centrem Wellingtonu okolo dvou až tří tisíc demonstrantů s transparenty proti očkování a také například vlajkami z prezidentské kampaně amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

Policie kvůli pochodu uzavřela okolí budovy novozélandského parlamentu. „To, čeho jsme dnes byli svědky, není reprezentací velké většiny Novozélanďanů,“ řekla na půdě parlamentu premiérka Jacinda Ardernová.

Právě premiérka Ardernová, která se stala tváří novozélandského úspěchu v boji proti covidu, zaznamenává v posledních dnech a týdnech značný pokles popularity. Zatímco na začátku roku přesáhla podpora novozélandské vlády osmdesátiprocentní hranici, v poslední době zažívá popularita kabinetu prudký pád.

Podle průzkumů agentury Talbot Mills v říjnu hodnotilo vládní zvládání pandemie pozitivně už jen šedesát procent oslovených lidí, v listopadu se pak vláda dočkala podpory pouze od 46 procent respondentů, píše deník The Guardian. Naopak podíl lidí, kteří počínání vlády hodnotí jako špatné, vzrostl za měsíc o deset procentních bodů na celkových 26.

Vládní protipandemická strategie fungovala velmi efektivně až do letošního srpna. Země do té doby zaznamenala pouze 28 úmrtí v souvislosti s covidem-19 a začátkem roku se vrátila téměř do normálu. Šíření vysoce přenosné varianty delta ale přinutilo vládu k znovuzavedení přísných opatření a například uzavření největšího novozélandského města Aucklandu.

Místní nemocnice disponující podle úřadů 1700 klasickými lůžky a přibližně stem lůžek na jednotkách intenzivní péče situaci zatím zvládají. Celková obsazenost nemocnic byla asi 86 procent, obsazenost JIP se vyšplhala na 70 procent a kapacita ventilátorů asi na 15 procent, uvedla pro Radio New Zealand hlavní epidemioložka Caroline McElnayová. Premiérka Ardernová uvedla, že město se znovu otevře do konce listopadu, kdy se proočkovanost v oblasti přiblíží k hranici 90 procent.

Vláda zároveň oznámila nový cíl, podle něhož by všichni lékaři, lékárníci, sestry a další zdravotničtí pracovníci měli být plně naočkovaní do konce prosince. U učitelů a dalších pracovníků ve školství stanovila vláda termín do konce ledna. Kabinet také zavedl nový systém takzvaných „semaforů“, které mají sledovat proočkovanost v jednotlivých oblastech a dát zelenou ke zrušení všech opatření ve chvíli, kdy míra proočkovanosti dosáhne devadesáti procent, uvádí stanice Voice of America.

Podle odborníků mohl předchozí přístup a úspěch vlády u lidí vypěstovat určitou formu lhostejnosti a pocitu, že covid už není hrozbou. „Z naší reakce na pandemii jsme masivně těžili, ale také je to částečně to, co nás dostalo do aktuální pozice. Lhostejnost některým lidem může bránit v tom, aby se nechali očkovat,“ cituje Guardian mikrobioložku Siouxisie Wilesovou.

„Mám pocit, že jsme teď v opravdu těžké fázi… Budeme sledovat dvě trajektorie, trajektorii nemocnosti u očkovaných a trajektorii nemocnosti u neočkovaných. A vyvstává tak otázka, zda bude nemocnost neočkovaných dostatečně velká na to, aby zahltila naše nemocnice,“ dodává Wilesová.

„Všechno je relativní. Velmi děsivá pandemická vlna, ta která zabije deset nebo patnáct lidí denně, to by byl opravdu šok. Ale byl by to jen zlomek toho, co zažívají nebo zažily zahraniční státy,“ řekl Guardianu epidemiolog Michael Baker. „Je opravdu důležité zachovat si nadhled. Nechceme ze situace dělat katastrofu, ale ani ji bagatelizovat. Myslím si, že je tu teď v této debatě správná rovnováha,“ dodal Baker.