Covidové protesty. Násilí idiotů nebudu akceptovat, řekl nizozemský premiér

Někteří by mohli říct, že nad Evropou se stahují covidová mračna. Podle údajů webu Our World in Data se evropský průměr nových případů nákazy za poslední týdny téměř zčtyřnásobil.

Zatímco začátkem října oblast evidovala přibližně 110 nových případů na milion obyvatel denně, ke konci minulého týdne se už údaj zvýšil na 446. Za znepokojivou situaci v Evropě považuje i Světová zdravotnická organizace.

Trojici nejhůře zasažených států momentálně tvoří Slovensko, Slovinsko a Rakousko. V těsném závěsu za nimi, na čtvrtém místě, se pak drží Česko.

Na zhoršující se situaci jednotlivé státy reagují zpřísňováním omezení, což v několika zemích staví neočkované občany mimo běžný život. I během posledního víkendu proto tisíce lidí vyrazily do ulic, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládními rozhodnutími.

Tři dny po sobě vedly protesty v Nizozemsku proti koronavirovým opatřením k násilnostem. Policie kvůli nim musela zasahovat například v Groningenu, Tilburgu, Enschede, Rotterdamu nebo Haagu. V Rotterdamu dav několika stovek lidí zapaloval auta, odpaloval petardy a házel po policistech kameny. Policie odpověděla výstražnými výstřely i vodními děly a 51 lidí zatkla. Město už po pátečních protestech hlásilo také tři vážně zraněné.

„Bylo nechutné vidět v Rotterdamu nepokoje a extrémní násilí proti policistům, pořádkové policii a hasičům,“ uvedl v prohlášení, na které se odkazuje mediální organizace NPR, nizozemský ministr spravedlnosti Ferdinand Grapperhaus. „Právo protestovat je v naší společnosti důležité právo, ale to, co jsme viděli minulou noc, je kriminální chování. S demonstracemi to nemá nic společného.“

Chování některých Nizozemců už odsoudil i nizozemský premiér Mark Rutte, o změně covidových opatření však podle všeho neuvažuje. Předseda vlády si prý uvědomuje, že ve společnosti je momentálně mnoho napětí a vždy bude hájit právo lidí demonstrovat. Nikdy ovšem „nebude akceptovat, aby idioti používali čistou sílu“ proti policii a zdravotníkům „pod rouškou toho, že jsou nespokojení“.

Brusel zažil divokou neděli, když se na protestu proti takzvaným covid pasům sešlo na 35 000 lidí. Akce s názvem Společně za svobodu se neobešla bez potyček s policií a podle vlámského časopisu Knack policisté zadrželi více než čtyři desítky občanů. Někteří demonstranti na příslušníky policie házeli zábavní pyrotechniku, zatímco bezpečnostní složky odpovídaly vodním dělem i slzným plynem.

Během protestu došlo také ke zraněním a škody už sčítají jak majitelé některých obchodů, tak i vlastníci aut zaparkovaných na ulicích, kudy neukáznění členové davu procházeli. Policie se nyní bude snažit výtržníky identifikovat pomocí záběrů z bezpečnostních kamer. Jen zlomek účastníků demonstrace měl během akce na sobě ochranu úst a nosu, lidé nedodržovali ani doporučené rozestupy.

Bruselské demonstrace se zúčastnil například i Dries Van Langenhove, nejmladší poslanec belgického parlamentu za stranu Vlámský zájem. „Za naši svobodu, proti covid pasu!“ napsal na svůj profil na sociální síti Twitter.

Opačný názor ale zastává třeba předseda Otevřených vlámských liberálů a demokratů Egbert Lachaert, jehož příspěvek na podporu opatření sdílel i belgický místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne.

Belgický premiér Alexander De Croo násilnosti označil za „zcela nepřijatelné“. Ve svém vyjádření zmínil i dezinformace, které podle něj mobilizují některé odpůrce protiepidemických opatření.

Protesty proti koronavirovým omezením nejsou na francouzském území nic nového. Již několik týdnů se Francouzi scházejí, aby o víkendu vyjádřili nesouhlas s omezeními pro neočkované občany, které prostřednictvím covid pasů zavedla tamní vláda. A protesty, jak se zdá, i nadále nekončí.

Kromě Paříže nebo Marseille se demonstrace konají i na karibském ostrově Guadeloupe, který je francouzským zámořským departementem. Protesty proti covidovým restrikcím zde vypukly již dříve, obavy však tamní úřady mají zejména poté, co se výtržníci v neděli vloupali do skladu se zbraněmi v pobřežním městě Pointe-a-Pitre a ukradli z něj pušky. Dojít už mělo i k rabování obchodů a policie zadržela více než tři desítky lidí.

Zhoršující se situaci na ostrově by měl s tamními představiteli řešit francouzský premiér Jean Castex a události odsoudil například ministr vnitra Gérald Darmanin, který výtržníkům slíbil tvrdou odpověď. Prezident Emmanuel Macron pak v pondělí vyzval tamní obyvatelstvo, aby se nechalo očkovat. Francie mezitím již o víkendu oznámila, že vyšle na ostrov speciální policejní jednotky, aby obnovily pořádek.

„Musíme vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat a přesvědčovat, přesvědčovat, přesvědčovat, protože člověk si nesmí zahrávat se zdravím lidí,“ cituje agentura Reuters Macronova slova k novinářům v severní Francii. Známky podobného dění, jaké hlásí Guadeloupe, se podle agentury v pondělí objevily i na Martiniku, dalším zámořském regionu Francie.

Rakousko v pondělí vstoupilo do celostátního lockdownu, který by podle původních plánů měl skončit za tři týdny. Lidé nyní smějí opouštět domov jen v nutných případech – kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Země v průběhu čtvrté vlny pandemie po takovém řešení sáhla jako vůbec první z evropských států.

Až do posledního dne, kdy Rakušané ještě mohli do ulic, se v zemi konaly protesty. Na sobotu dokonce opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ) svolala velký protest přímo do hlavního města. Akce se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. Podle facebookového příspěvku strany se menší demonstrace na vyjádření solidarity konala například i před rakouskou ambasádou v Londýně.

„Lockdown pro VŠECHNY začíná v pondělí, a to navzdory takzvanému „gamechangeru“ zvanému očkování. Od pondělí musí být v uzávěře i očkovaní a uzdravení. Lhali celému Rakousku!“ napsala FPÖ v neděli večer na Facebook.

„Věřte mi, že to, že je znovu potřeba omezit lidem jejich svobody, je i pro mě velice těžké,“ řekl rakouský kancléř Alexander Schallenberg v rozhovoru pro nedělní vydání listu Kurier. Podle něj vláda doufala, že k tak přísným restrikcím už nebude muset nikdy sáhnout, ale přiměly ji k tomu vysoké počty nakažených i to, že dosavadní omezení pro neočkované neměla příliš viditelný efekt.

Kancléř také doufá, že v Rakousku v případě demonstrací nedojde k nizozemskému scénáři. Za opatřeními si ale stojí. „Chápu, že lidé dávají najevo svou nelibost a uvědomuji si, že atmosféra je velmi napjatá. Mezi většinou, která udělala všechno správně a nechala se očkovat, a těmi, kteří neprojevili dostatek solidarity. Ministr vnitra Karl Nehammer a já od pátečního večera úzce koordinujeme postup a situaci velmi bedlivě sledujeme,“ prohlásil Schallenberg dále na adresu sobotního protestu.

Demonstrace během víkendu zažily například i Chorvatsko, Itálie, Švýcarsko nebo Dánsko, kde se občanům nelíbí vládní plány na obnovení opatření, podle kterého by pracovníci veřejného sektoru měli povinně podstoupit vakcinaci. Sobotní shromáždění v Kodani svolala radikální skupina Muži v černém, která proti zavedeným opatřením vystupuje dlouhodobě.

„Těch, kteří toho mají ze strany vlády dost, je čím dál tím více. Je načase ukázat náš naprostý odpor vůči zkorumpované a prolhané vládě Mette Frederiksenové,“ hlásá webová pozvánka na demonstraci s odkazem na dánskou premiérku, která se k událostem v zemi zatím nevyjádřila. Na svém Facebooku hnutí slibuje, že se se svými stoupenci brzy opět potká v ulicích, přesné datum další demonstrace však skupina zatím neoznámila.

Podle nejnovějších událostí tak lze říct, že se v Evropě zvedá stále větší vlna nevole vůči tomu, jak jednotlivé vlády řeší epidemii covidu-19 na svém území. Demonstrace však momentálně nepřináší výsledek, který by si jejich účastníci přáli. Dne 17. listopadu proběhl protest z iniciativy hnutí Chcípl pes i na pražském Staroměstském náměstí. Organizace již oznámila i další akce, kterými chce české vládě vyjádřit svůj nesouhlas.

Od pondělí v Česku začala platit přísnější pravidla, která mají pomoci v boji se šířícím se virem a zvýšit zájem o očkování. Služby v gastronomii či ubytovacích zařízeních, sportovní akce, kadeřnictví nebo wellness jsou od pondělí přístupné pouze očkovaným a těm, kteří v posledních 180 dnech prodělali covid-19. Na návrh ministra zdravotnictví bude vláda v pondělí projednávat také vyhlášení nouzového stavu.