Článek
V současné době vzniká několik verzí takzvaných covidových nebo očkovacích pasů. Iniciativy se objevují jak na úrovni států, které je vnímají jako prostředek k bezpečnému rozvolňování, tak na mezinárodní úrovni, kde by měly sloužit zejména ke snadnějšímu cestování.
Covidový pas, kterým by se prokazovala bezinfekčnost, by se mohl zavést i v Česku. Podle nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) se na úrovni ministerstev momentálně jedná, kde by se mohly používat.
„Budete se na svém mobilním zařízení identifikovat QR kódem, který o vás vždycky v tom okamžiku řekne nějakou konkrétní informaci, ale neprozradí, o koho jde,“ uvedl na páteční tiskové konferenci Arenberger. Podle něj je možné využití například pro kulturní akce, v restauracích nebo na dalších místech.
Probíhající jednání v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Do konce tohoto týdne by snad měla být dohoda na evropské úrovni, co se vlastně bude uznávat,“ uvedl.
Pak už podle něj spuštění aplikací i v českých mobilech nic nebrání: „Pokud toto bude do konce týdne dohodnuto, tak potom do čtrnácti dnů máme příslib od Ministerstva zdravotnictví a profesora Duška z ÚZIS, že bude možné QR kódy generovat.“
Potvrzení by mělo být dostupné pro očkované nebo lidi, kteří prodělali onemocnění covid-19 v posledních devadesáti dnech, nebo mají negativní výsledek testu z akreditované laboratoře.
Ve světě už „covidové pasy“ používají
Jako první zavedl vlastní verzi covidového pasu Izrael. Koncem února představil takzvané zelené pasy, které mohou získat lidé s ukončeným očkováním nebo ti, kteří onemocnění covid-19 prodělali. Platnost pasu pro očkované je zatím na šest měsíců, lidem, kteří onemocnění prodělali, zůstává pas do konce letošního června.
Zelený pas držitelům umožňuje vstup do fitness center, plaveckých bazénů, restaurací, kaváren, hotelů nebo na sportovní a kulturní akce. Zelené pasy mají i další výhody. Řecko a Kypr povolily jejich držitelům vstup bez povinnosti zůstávat po příjezdu v karanténě, Kypr nepožaduje ani negativní test na covid-19.
V Izraeli má ukončené očkování 57 procent populace, což odpovídá více než 4,9 milionu obyvatel. V zemi je vakcína dostupná všem osobám starším 16 let.
V Dánsku fungují koronapasy
První evropskou zemí, která zavedla covidové pasy jako prostředek k postupnému rozvolňování, je Dánsko. Od minulého úterý mohou lidé s takzvaným koronapasem navštívit kadeřnictví, kosmetické salony nebo autoškoly. Koronapas mohou předložit buď ve speciální aplikaci, nebo v papírové verzi. K jeho získání musí doložit, že mají ukončené očkování nebo negativní výsledek testu ne starší než 72 hodin nebo již onemocnění covid-19 prodělali.
Koronapas má v Dánsku posloužit k zamezení šíření nákazy i v nadcházejících fázích rozvolňování. Od 21. dubna se otevřou venkovní prostory restauračních zařízení a začátkem května i jejich vnitřní prostory, dále kina, muzea a divadla. Platnost pasů by měla skončit letos v srpnu, kdy by měla být vakcína proti covidu-19 dostupná všem obyvatelům Dánska. V současné době má v zemi ukončené očkování 7,7 procenta populace.
Velká Británie testuje, jak umožnit konání hromadných akcí
Podobnou variantu zvažuje v současné době i Velká Británie. Podle ministra obchodu a průmyslu a zároveň ministra pro očkování Nadhima Zahawiho by nemělo jít o certifikáty pouze pro očkované, aby nedošlo k diskriminaci těch, kteří se očkovat nechtějí nebo nemohou. V současné době má totiž ukončené očkování ve Velké Británii 11 procent populace a vakcínu mohou obdržet pouze lidé z prioritních skupin.
„Každý se může nechat otestovat. Tam není žádná diskriminace,“ uvedl Zahawi pro BBC. Všechny zvažované podoby certifikátů podle něj zahrnují i osoby, které měly nedávno negativní test, jelikož testování je na rozdíl od vakcín dostupné všem.
Zavedení očkovacích pasů v průběhu očkování by však podle průzkumu společnosti YouGov podpořilo nebo spíše podpořilo 58 procent Britů, naopak 34 procent by bylo zásadně nebo spíše proti. Větší podporu mají pasy u konzervativních voličů, jak ukazuje graf níže.
Na rozdíl od Dánska „covidové certifikáty“ nemají být vstupenkou do venkovních prostor restaurací, kadeřnictví nebo obchodů, které se otevřely v pondělí, ani do vnitřních prostor restaurací a hospod, které čeká otevření 17. května. Certifikáty by mohly sloužit ke vstupu na hromadné akce v uzavřených prostorách, jako jsou sportovní utkání, divadelní představení nebo návštěva nočních klubů. V průběhu dubna a května proběhne testování tohoto systému na devíti akcích.
Cestování s „covidovým pasem“
Vlastní „covidové pasy“ plánuje zavést i Evropská unie. V březnu Evropská komise podala návrh na takzvaný digitální zelený certifikát, který by měl usnadnit cestování v rámci EU. Podle návrhu by měl být dostupný jak pro očkované, tak pro lidi, kteří doloží negativní výsledek testu nebo prodělání onemocnění covid-19. Konečná podoba musí projít schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a v rámci členských států EU.
Způsob, jak usnadnit cestování celosvětově, hledá i soukromý sektor. Například Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) chce v půlce dubna spustit vlastní digitální cestovní pas, který prokáže negativní test či očkování proti covidu-19. Podobnou aplikaci s názvem CommonPass, kterou vyvíjí nezisková organizace The Commons Project ve spolupráci se Světovým ekonomickým fórem a dalšími partnery, v současné době testují vybrané letecké společnosti.
Světová zdravotnická organizace k „očkovacím pasům“
Světová zdravotnická organizace zavedení očkovacích pasů jako podmínku pro cestování mezi zeměmi nepodporuje.
Mohlo by tak dojít k znevýhodnění těch, kteří nemají k vakcíně přístup nebo nemohou být očkováni. Není také jisté, že očkování brání šíření viru, uvedla mluvčí organizace Margaret Harrisová.
V minulosti očkovací pasy fungovaly
Očkovací pasy se osvědčily jako prostředek k zamezení šíření různých nemocí již v minulosti. Od roku 1944 se používal certifikát o očkování proti pravým neštovicím, které Světová zdravotnická organizace v roce 1980 prohlásila za vymýcené. V USA ještě před zavedením očkovacích certifikátů sloužila ke kontrole například jizva, která byla díky tomu, že se dříve vakcína proti pravým neštovicím aplikovala specifickým způsobem, dobře rozpoznatelná.
Mezinárodně uznávaným očkovacím dokumentem je také takzvaná žlutá karta, kterou Světová zdravotnická organizace zavedla v roce 1969. Tento dokument slouží jako doklad, že cestovatel, který navštěvuje země se zvýšeným zdravotním rizikem, se podrobil potřebnému očkování, například proti choleře nebo žluté zimnici.