Covidová rarita. Znáte někoho, kdo má normální rýmu?

V únoru bývají čekárny praktických lékařů v Česku obvykle plné kašlajících, kýchajících a ochraptělých pacientů. I tuto železnou tradici letos narušila pandemie koronaviru. „Lze říci, že v nynější zimní sezoně evidujeme výrazný úbytek pacientů se všemi necovidovými respiračními infekty, ať jsou chřipkové, či nechřipkové,“ řekl Seznam Zprávám 1. místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček.

Epidemie chřipky obvykle přicházejí na samém začátku roku. V roce 2019 ji hygienici vyhlásili na začátku února a loni přišla podle českého Ministerstva zdravotnictví na konci ledna. Podle globálních dat WHO o jejím oběhu ve společnosti se začíná v některých zemích probouzet dokonce už v listopadu.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) ale v sezoně 2020/2021 v Česku virus chřipky dosud v rámci laboratorních vyšetření nedetekoval. „Nulový laboratorní záchyt nemusí nutně znamenat také nulovou incidenci onemocnění. Chřipkovou aktivitu lze však i vzhledem k obdobné situaci v Evropě odhadnout na minimální, tedy i pravděpodobnost detekce je minimální,“ uvedla mluvčí SZÚ Klára Doláková pro Seznam Zprávy.

Upozorňuje, že určitou roli může hrát i oproti předchozím sezonám nižší počet provedených testů a odběrů. „Pokud bychom odhadovali, jaká bude chřipková sezona na základě zkušeností z jižní polokoule, mohli bychom se opřít o zkušenost, kdy v zemích významně zasažených epidemií covid-19 byla incidence viru chřipky nevýznamná a chřipková sezona mírná,“ říká Doláková.

Vysvětlení je mimo jiné možné hledat i v samotném boji proti covidu. Například zvýšená hygienická opatření mohou podle SZÚ snižovat výskyt chřipky: „V letošní chřipkové sezoně jistě hrají nemalou roli nastavená distanční opatření, jako je např. povinné nošení ochranných prostředků dýchacích cest, zvýšená frekvence mytí a dezinfekce rukou či celkové omezení mezilidských kontaktů v rámci společnosti.“

Praktičtí lékaři jsou stejného názoru. „Tento pokles je zcela nepochybně dán zavedenými epidemiologickými opatřeními, zejména nošením roušek, zvýšenou dezinfekcí rukou a dodržováním odstupů mezi lidmi. Průběhy všech necovidových infektů svou závažností kopírují minulé roky,“ upřesňuje Bábíček.

Dostupná data do konce ledna ukazují, že světově je chřipka také na mezisezonní úrovni. Společný týdenní report Světové zdravotnické organizace WHO a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazuje, že v Evropě bylo otestováno během šestého kalendářního týdne letošního roku celkem 1268 vzorků, přičemž ani jeden nebyl pozitivní na virus chřipky.

Touto dobou přitom v Evropě chřipková epidemie obvykle vrcholí. Report zmiňuje jako možný důvod pro absenci chřipky zavedená opatření proti pandemii koronaviru, ale zároveň upozorňuje, že samotná pandemie může data zkreslovat. Lidé totiž mohou lékařskou pomoc kvůli chřipkovým onemocněním vyhledávat méně a raději zůstávají doma, což ovlivňuje i samotné testování.

Potenciální vysvětlení nabízí i nedávná studie publikovaná v recenzovaném medicínském týdeníku The Lancet, která analyzovala data z období pandemie prasečí chřipky v roce 2009.

Vědci přišli na to, že jedno respirační onemocnění může blokovat infekci jiného prostřednictvím stimulace antivirové obrany ve sliznici dýchacích cest. Viry tak mohou vzájemně ovlivňovat vývoj epidemie. Podle studie tato zjištění podporují domněnku, že pandemii prasečí chřipky v roce 2009 narušil každoroční podzimní nástup rhinoviru. Tento druh virů způsobuje běžné typy nachlazení, jsou nejinfekčnější a zasahují hlavně horní cesty dýchací. Zjednodušeně: infekce rhinovirem ochránila nemocné před infekcí prasečí chřipkou.