Do obchodu smí jen omezený počet lidí. Jen se na to „zapomnělo“

Málokdo se už dokáže zorientovat, jaká opatření skutečně platí (dohledat si je můžete ZDE). A pokud ano, ještě méně z pravidel úřady, organizátoři, případně podniky vymáhají. A to přesto, že právě v posledních dnech denní počty nakažených rostou. Jen tento týden překročily do čtvrtka třikrát hodnotu 500 (podrobnosti ZDE). Z těch nejviditelnějších je to povinnost nasadit ochranu dýchacích cest v uzavřených prostorách.

I víkendové nakupování v prodejně Makra v pražských Stodůlkách proto doprovází výzva z interního rozhlasu, aby návštěvníci dbali na hygienická opatření a nosili respirátory. Zatímco personál prodejny má většinou respirátor nasazený precizně, ne všichni zákazníci mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví dodržují. Navíc je na to ani zdejší zaměstnanci neupozorňují.

Muž bez ochrany dýchacích cest se tak v klidu domlouvá v oddělení ryb s obsluhou. Dalšího zákazníka v kuchařském mundúru na tuto povinnost neupozorní nikdo z personálu u vchodu ani v dalších částech prodejny.

„Naši zaměstnanci jsou proškolení, aby zákazníky upozorňovali a pravidelně tyto situace řešíme, a to včetně součinnosti s Policií České republiky. Oceníme, pokud nám poskytnete více informací o vámi popsaném chování – tedy čas a místo, kde jste se s touto situací na prodejně Makro Stodůlky setkal,“ chce situaci po dotazu Seznam Zpráv okamžitě řešit vedoucí komunikace Makra Romana Nydrle.

Z obchodních řetězců rovněž zmizely očíslované košíky nebo pracovníci, kteří kontrolovali maximální počet zákazníků. V současné době se může na každých 10 metrech čtverečních prodejní plochy vyskytovat jeden zákazník. I toto opatření ale podle svých vyjádření obchody kontrolují.

„Počet zákazníků stále monitorujeme prostřednictvím pokladních systémů, na nejvíce exponovaných obchodech máme umístěné obrazovky a systém, který neustále počítá aktuální počet zákazníků. V poslední době jsme nemuseli omezovat vstupy do obchodů z důvodů zvýšené koncentrace zákazníků,“ říká mluvčí prodejen Tesco Václav Koukolíček.

Opačný princip platí v pražské MHD. Stejně jako v obchodech i ve vozidlech veřejné dopravy přibylo během léta cestujících, kteří si respirátor nenasadí.

„Co je vám do toho?“ reaguje starší žena na otázku redaktora Seznam Zpráv, proč nemá v tramvaji nasazený respirátor.

Navzdory proklamacím obchodních řetězců Dopravní podnik hlavního města Prahy rovnou přiznává, že na dodržování opatření dohlížet odmítá.

„Naši provozní zaměstnanci mají instrukce, aby cestující osobně neupozorňovali, pokud respirátory nebo nanoroušky nemají nasazeny, a nevznikaly tak v MHD konfliktní situace,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková na konci července, kdy Seznam Zprávy o tomto přístupu v pražské MHD psaly.

Obdobně se do napomínání lidí nepouští ani vlakoví průvodčí. Cestujícímu bez respirátoru v kupé Českých drah na trase Praha–Brno průvodčí zkontroloval lístek, ale nenapomenul ho. Ostatně v regionálních osobních vlacích jsou cestující bez respirátoru vidět v posledních týdnech čím dál častěji.

To, že je člověk stále častěji svědkem nedodržování opatření, odpovídá i datům výzkumné společnosti PAQ Research, podle nich míra opatrnosti lidí velmi rychle klesá. Z dlouhodobého průzkumu Život během pandemie vychází, že většinu ochranných opatření dodržovalo v srpnu 39 procent lidí, oproti 60 procentům v březnu. Mezi 13 sledovaných pravidel patří například nošení respirátorů, používání dezinfekce, vyhýbání se frekventovaným místům nebo nepoužívání veřejné dopravy.

Snižuje se i poměr lidí, kteří nosí roušku nebo respirátor – z březnových 89 procent na srpnových 71 procent. Na druhou stranu je to ale stále o 40 procent více než minulé léto.

V některých případech ale polevuje i obezřetnost provozovatelů nebo organizátorů nejrůznějších akcí. V řadě pražských restaurací například už nikdo nehlídá počet lidí u stolu. Večer tak není problém vidět osm i deset lidí vedle sebe, ačkoliv mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví dovoluje pouze šest návštěvníků u jednoho stolu.

„Ani nevím, že něco takového platí,“ reaguje jeden z číšníků pražské restaurace. Není se ale čemu divit. Když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině srpna oznámil, že se maximální povolený počet lidí u stolu zvyšuje ze čtyř na šest, překvapil veřejnost, že je vůbec takové opatření stále v platnosti. A to včetně ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která místo zasedání vlády vyrazila na debatu do restaurace, kde u stolu mimo ní sedělo minimálně dalších deset lidí.

Důkladněji dodržují opatření o vstupu do areálů, kam je možné vejít pouze s potvrzením o bezinfekčnosti, jako například do akvaparku v brněnských Kohoutovicích, který redaktor Seznam Zpráv v posledních měsících opakovaně navštívil.

„Bez dokladu o očkování nebo prodělané nemoci vás bohužel nemůžu do areálu pustit,“ zopakovala pokaždé pokladní.

Personál je přísnější od 9. června, kdy má podle vládních nařízení povinně bezinfekčnost kontrolovat. Předtím stačilo jen ujištění návštěvníka, že doklad má.

„Zaměstnanci na pokladnách jsou instruováni tak, aby vyzvali zákazníka, zda má potřebné dokumenty v pořádku, a nahlédnutím skutečnost zkontrolovali. Tato instruktáž se děje přes hlavního pokladního,“ říká mluvčí městské společnosti Starez Sport Michaela Dittrichová.

Městská firma kromě kohoutovického akvaparku provozuje třeba největší krytý bazén za Lužánkami či největší brněnské koupaliště Riviéra. „Odhadujeme, že přibližně patnáct procent návštěvníků z důvodu neprokázání některé z podmínek systému O-N-T (očkování, prodělaná nemoc, test, pozn. aut.) nemůžeme vpustit do areálu. Od osmého září se snažíme takovým případům předejít prodejem samotestů na pokladnách sportovišť,“ doplňuje Dittrichová.

Typickým příkladem opatření, které sice Ministerstvo zdravotnictví uplatňuje, fakticky se ale nedodržuje, je zákaz sportování nad 20 osob pro všechny, kdo nedoloží doklad o bezinfekčnosti. Amatérští fotbalisté, jejichž soutěže běží už od srpna, musí tato potvrzení dokládat před každým zápasem. Fakticky ale nikdo nekontroluje, zda uvedené údaje jsou pravdivé, jak Seznam Zprávám potvrdili sportovci z různých částí Česka.

„Na první dva zápasy jsem měl udělaný test, nikdo to ale nekontroloval. Na další dva zápasy jsem si tedy už test nedělal. Teď mi už platí očkování, ale stejně po mně potvrzení nikdo nechtěl,“ svěřuje se se svou zkušeností fotbalista ze středních Čech.

Podle pravidel Fotbalové asociace ČR (FAČR) ručí za kontrolu bezinfekčnosti každého družstva jeho vedoucí. Ani asociace si ale není jistá, koho by případně kontrola z hygieny potrestala, kdyby se ukázaly doložené údaje jako nepravdivé.

„Podle mimořádného opatření MZ ČR se stanoví, že za kontrolu osob odpovídá organizátor utkání, kterým je v případě amatérských soutěží FAČR, respektive Řídící komise pro Čechy a Moravu a krajské a okresní fotbalové svazy. To znamená, že pravděpodobně by byla pokuta uložena FAČR, respektive příslušným organizátorům soutěží, poté by mohl následovat regres po vedoucím družstva,“ upřesňuje ředitel komunikace FAČR Michal Jurman.

Problém s potvrzováním bezinfekčnosti při volnočasových aktivitách řeší po konci testování ve školách i rodiče. Děti do 12 let se stále nemohou nechat očkovat, a tak musí před kroužky opakovaně podstupovat testování. Samotesty lze ale použít jen omezeně a počet testů zdarma z odběrových míst nestačí. Ministerstvo zdravotnictví proto žádají o rozvolnění opatření, které se ale zatím nechystá.