Covidová jednota mizí. Guvernéři ECB se přou, kdy utáhnout šrouby

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Oživení ekonomiky v eurozóně a dramatický nárůst inflace znovu rozproudily spor v Evropské centrální bance o tom, kdy se má tato instituce odklonit od svého krizového režimu a ukončit stimulační opatření.

Centrální bankéři v eurozóně většinou jednotně podporovali opatření, která měla ekonomiky přenést přes recesi. Návrat k normálu však tento konsenzus narušuje. Podle agentury Bloomberg si dva členové Rady guvernérů Evropské centrální banky Robert Holzmann z Rakouska a Klaas Knot z Nizozemska tento týden začali veřejně vyměňovat názory.

Podle nich inflační výhled nyní opravňuje k omezování stimulačních opatření.

Inflace v eurozóně se během posledního desetiletí držela převážně pod dvěma procenty. V době pandemie se zvýšila na tři procenta, což je výrazně nad cílem Evropské centrální banky. Zatímco většina považuje nárůst inflace za přechodný, někteří se obávají, že při delším trvání extrémně uvolněné politiky se situace vymkne kontrole.

Evropská centrální banka diskutuje ukončení stimulace ekonomiky stejně opatrně jako jiné světové banky. Například americký Federální rezervní systém začne stimulaci omezovat později v roce 2021, na úroky se zatím sahat nechystá.

Opatrnější členové Rady guvernérů eurozóny se budou snažit přenést pozornost na nerovnoměrnou povahu oživení a přetrvávající rizika varianty delta.

„Ostatní v posledním roce a půl mlčeli, protože podporovali politickou reakci Evropské centrální banky. Nyní, když se vracíme do normálu, využívají příležitosti, aby se znovu ozvali,“ uvedl Piet Christiansen, hlavní stratég Danske Bank.

Jednání podle Christiansena pravděpodobně skončí kompromisem. Předpokládá, že Holzmann a Knot zvítězí a tempo nákupu aktiv zpomalí, ještě na začátku letošního roku se přitom zvyšovalo. „Větší bitva“ o budoucnost pandemického programu se tak odloží na prosinec.

Holzmann s Knotem utahování podpořili. Ve středu se k nim přidal i německý guvernér Jens Weidmann.

„Musíme sledovat rizika pro výhled cen. Podle mého názoru převažují proinflační rizika,“ uvedl šéf německé centrální banky a dodal, že by stimulační opatření měla být postupně omezována, aby se předešlo náhlému zastavení, až krizový program skončí.

Opatrné je tradičně jižní křídlo. Podle řeckého guvernéra Yannise Srournarase musí být Evropská centrální banka při hodnocení vývoje inflace opatrná. Tvrdil, že vývoj mezd zatím nejde stejnou cestou jako nedávný nárůst cen, což později zopakoval i slovinský guvernér Boštjan Vasle.

Někteří se obávají, že příliš dlouhé vyčkávání vyšle vládám zavádějící signál o tom, že chce ECB udržet nízké výpůjční náklady za každou cenu. To by znamenalo, že se břemena podpory ekonomiky banka hned tak nezbaví.

Ještě intenzivněji se bude jednat o ukončení programu, který má skončit v březnu, a o případném využití tradičnějších forem stimulace.

Za úřadování Maria Draghiho, předchůdce současné prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové, byla rozhodnutí často přijímána, ačkoliv se názory guvernérů rozcházely. Úředníci Lagardeovou chválili za více konsenzuální styl vedení, nicméně většina jejího funkčního období spadá do období krize, kdy bylo sjednocení názorů na podpůrná opatření možná snazší.

„Zdá se, že všichni členové Rady guvernérů mají odlišné definice toho, kdy lze považovat krizovou fázi za ukončenou. Největší riziko vidíme v tom, že se Rada guvernérů do prosince nebo ledna stále nedohodne,“ uvedli Paul Hollingsworth a Spyros Andreopoulos z BNP Paribas.

Loni se Evropská centrální banka rozhodla zavést podpůrný program, kterým se snažila bojovat proti ekonomickým dopadům pandemie a nakupovala dluhopisy a další aktiva.