Článek
Nedostatek zdravotních sester je doutnajícím problémem českého zdravotnictví. Nakonec i během vrcholu pandemie to nebyl nedostatek přístrojů, ale právě nedostatek odborně vzdělaných sester, co limitovalo kapacitu jednotek intenzivní péče. Problém se přitom naplno projeví teprve za několik let s odchodem silných ročníků do důchodu.
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Nyní ovšem s pandemií covidu zájem o práci zdravotní sestry skokově narostl. Školy ani nemají dostatečné kapacity, aby všechny uchazeče dokázaly přijmout.
Zvýšený zájem o studium zaznamenaly jak střední školy, kde zájemkyně či zájemci získají vzdělání v oboru ‚praktická sestra,‘ tak vysoké školy, které nabízejí bakalářský obor ‚všeobecné ošetřovatelství.‘ Z absolventů vysokých škol se rekrutují všeobecné sestry, tedy zaměstnankyně (a zaměstnanci) s vyšší kvalifikací.
„V posledních třech letech kontinuálně narůstá počet uchazečů ve všech nelékařských studijních programech na Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Nejvýznamnější nárůst byl zaznamenán v letošním přijímacím řízení, kdy došlo ke skokovému nárůstu u studijního programu Všeobecné ošetřovatelství, dříve Všeobecná sestra. Počet uchazečů významně převyšuje kapacitní možnosti přijetí na lékařské fakulty,“ upozorňuje proděkanka pro nelékařské studijní programy Andrea Pokorná.
Zájem o vysokoškolské studium ošetřovatelství podle Pokorné roste hlavně u studentů gymnázií, a ne absolventů odborně zaměřené střední zdravotnické školy.
„O obor praktická sestra je na naší škole velký zájem, a to v době před pandemií i nyní. Za posledních minimálně 5 let jsme nemuseli jako jedna z mála škol vyhlašovat druhé kolo přijímacího řízení,“ říká Radka Felzmannová, zástupkyně ředitelky plzeňské střední zdravotnické školy.
Letošní počet uchazečů, většinou tedy uchazeček, je ale enormní. Ke studiu oboru ‚praktická sestra‘ se jich přihlásilo 213, tedy téměř o 40 % víc než loni.
Proč jsou najednou zdravotní sestry v kurzu? Proč roste zájem zrovna o tuto namáhavou a zodpovědnou práci? Způsobily to snad fotky otlačených obličejů po celodenní práci v lékařských maskách na vrcholu epidemie?
Prestiž a jistota
„Koronavirová pandemie výrazným způsobem přispěla ke zvýšení prestiže nelékařských profesí. Veřejnost měla takřka v přímém přenosu šanci si uvědomit, že jsou to povolání nepostradatelná a že absolventi těchto oborů najdou své uplatnění v jakékoliv době,“ říká Karel Cvachovec, děkan Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity Liberec.
Letos se na jeho školu v prvním kole přihlásilo 373 uchazečů oproti loňským 278. Největší zájem byl stejně jako loni o všeobecné ošetřovatelství a zdravotnické záchranářství.
Proděkanka Zuzana Paukertová k tomu dodává, že se do zájmu o zdravotnické záchranářství promítlo zrušení tohoto oboru na vyšších odborných školách.
Podle Jany Holé, děkanky pardubické zdravotnické fakulty, ale covid především zvýšil prestiž zdravotních sester a zároveň vzrostl zájem o stabilní povolání. „Jedna věc je, že od roku 2000 přicházejí silnější ročníky, to je vidět z demografické křivky. Další věc je, že podle nás pandemie vygenerovala poptávku po těchto oborech. Ukázala významnost těch oborů a zároveň jistotu toho povolání. V mnoha případech lidé v jiných oborech pocítili velkou nejistotu,“ připomíná Holá.
Zájem o studium ošetřovatelství je letos skutečně nebývalý, a to napříč republikou.
„Letos jsme na nějakých 150 procentech loňského počtu uchazečů. Mohu mluvit pouze za naši fakultu, ale zvýšený zájem měly podle mých informací všechny fakulty. Posledních pět let se u nás hlásilo na zdravotnické obory kolem 800 uchazečů, letos to bylo 1200. Nejvíce se zvýšil zájem o obor ‚všeobecná sestra‘,“ popisuje Holá. A podobná čísla skutečně hlásí i další školy, včetně lékařských fakult Karlovy univerzity.
Jenže větší zájem uchazeček a uchazečů bohužel neznamená, že se české nemocnice mohou v brzké době těšit na příliv čerstvých pracovních sil. Školy totiž nemají na vzdělávání zdravotních sester dostatečné kapacity, především finanční.
Školy nejsou nafukovací
Pardubická zdravotnická fakulta letos přijala o jednu skupinu zdravotních sester víc než loni. Další uchazečky a uchazeči už ale mají smůlu.
„Jsme opravdu na limitu. Výuka je nesmírně náročná. Máme odborné učebny, kde se studenti učí po malinkých skupinkách, chodí tam po deseti, patnácti studentech. Máme velké náklady na výuku, protože máme modely, učíme s pomocí simulovaných pacientů, používáme zdravotnický materiál. Než pustíte studenty do praxe do nemocnice, tak si musí v laboratořích všechno dobře vyzkoušet, což je finančně náročné. No a nakonec máme praxe přes mentoring, protože chceme, aby, když jdou do nemocnice, byli studenti skutečně profesionálně připraveni. Mentorky, které jsou v tomto směru vzdělané, také musíme zaplatit,“ vypočítává děkanka.
„Nic není nafukovací. Pokud vezmete pár studentů navíc, tak se průměrné náklady sníží. Ale když už jich je víc, tak dojdete na limit všech kapacit, ať jsou to učitelé, vybavení nebo praxe, “ shrnuje.
Pardubická univerzita spolu s Vysokou školou ekonomickou vypracovala studii, kolik zdravotních sester bude v České republice v příštích letech chybět. Data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Českého statistického úřadu a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy vyprávějí následující příběh:
Ročně ukončí své vzdělání v Česku 1 500 až 1 600 všeobecných sester, což je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel hluboko pod průměrem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj i Evropské unie. Takový počet nedokáže nahradit ani generační výměnu ve zdravotnictví, která v souvislosti s odchodem silných ročníků v horizontu 10 až 15 let nastane. Do budoucna pak s celkovým stárnutím populace hrozí problémy v nemocnicích a sociálních zařízeních.
Děkanka Jana Holá doufá, že stát studium zdravotních sester podpoří. V posledních letech se podobných způsobem ostatně daří zlepšovat třeba situaci ve školství, ze kterého přestávají mizet učitelé.
„Od roku 2019 vláda ještě mimo rozpočet vysokých škol strategicky finančně podporuje takzvané ‚společensky relevantní‘ obory. Dnes to jsou učitelé a lékaři. Nám v roce 2019 poslali dopis, jestli bychom nemohli vzít víc sester. Jenom dopis. V roce 2020, v únoru před covidem jsme vyvolali jednání, byli jsme u pana premiéra. Slíbil, že se bude tou otázkou zabývat, protože sestry opravdu nejsou. Covid to samozřejmě všechno smáznul,“ popisuje Holá.
Výsledky společného projektu představila Univerzita Pardubice a VŠE letos v červenci. Je to další silný argument v jednání se státem. „Vyšlo nám, že optimální počet studentů by byl dvojnásobný než nyní. Nevydrží to teď ani na udržení stávajícího počtu, za deset let už to nebude dostačovat. Spočítali jsme to, metodiku jsme dali k certifikaci, dokonce si ji vyžádalo Ministerstvo zdravotnictví. Tak jsme znovu napsali výzvu na Ministerstvo školství a Ministerstvo zdravotnictví, aby se tou otázkou zabývaly, že je větší zájem, ale že nemůžeme všechny uchazeče přijmout. Ať se znovu zabývají financováním těchto studií. Napsali nám, že o tom problému vědí a že se jím někdy budou zabývat,“ říká s lehkým pousmáním Holá.
