Článek
Covid nám pomohl uspíšit nutné změny v oboru, shodli se filmaři s politiky na karlovarském festivalu, kde za přítomnosti ministra kultury Lubomíra Zaorálka proběhl v úterý odpoledne panel ke změnám filmového a audiovizuálního průmyslu po covidu.
„Covid nám vlastně pomohl, protože systémové změny lze teď udělat rychleji,“ řekla europoslankyně Martina Dlabajová za ANO. Podle předsedy Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislava Šlajera se po pandemii i díky podpoře Fondu podařilo filmový průmysl rychle rozjet. Jakmile to šlo, obnovila se filmová natáčení včetně natáčení zahraničních zakázek, které do systému přinášejí značnou část finančních prostředků. Zatímco v roce 2019 zahraniční filmaři v Česku utratili 9 miliard korun, v roce pandemie to bylo pouhých 5 miliard. Letos podle Heleny Bezděk Fraňkové ze Státního fondu kinematografie už útrata míří k 7,5 miliardě korun.
Česká filmová produkce oproti tomu v roce 2020 zaznamenala obří propad o 26 procent, pandemie zasáhla zejména segment filmových novinek směřujících do kin. Zatímco v roce 2019 vstoupilo do českých kin 288 snímků (66 českých) a do kin na ně přišlo rekordních 18 milionů diváků, v roce 2020 do kin přišlo pouhých 6 milionů návštěvníků na 169 premiér. Meziroční pokles tržeb pak činil více než 65 procent.
Podle Asociace producentů v audiovizi (APA) vícenáklady spojené s covidem navíc zdražily filmovou výrobu v Česku v průměru o 8 procent. Největší díl obratu na filmovém trhu tradičně tvoří zahraniční zakázky, například pro Amazon či Netflix. Amazon v Česku utratil 2 miliardy korun s epickou sci-fi sérií Wheel of Time, obří zisky domácí audiovizi přineslo i právě skončené natáčení diskutovaného netflixového projektu The Grey Man.
Státní fond kinematografie se bude v nejbližší době měnit na Státní fond audiovize, aby pokryl širší oblast než jen film, například oblast televizních a online filmů a seriálů. I v důsledku covidu, během kterého se zavřela kina a lidé v soukromí začali více sledovat streamovací platformy či televizi, vznikla nutnost systémové podpory pro větší segment trhu. Přeměna SFK na Fond audiovize se ale už do voleb nestihne, prozatím bude řešena novelizací statutu stávajícího fondu, legislativně by mohla být zakotvena v horizontu 2 let.
Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka je chystaná proměna Státního fondu i v Národním plánu obnovy. Včera vláda podle něj schválila strategii rozvoje kulturního odvětví, kultuře by z Národního plánu obnovy měla připadnout 4 procenta rozpočtu.
„Audiovizuální průmysl může být obrovským tahounem ekonomiky, v této věci by měl začít měnit české přemýšlení o kultuře, pro Česko je to obrovská příležitost,“ řekl Zaorálek, který vyzdvihl třeba i nutnost systémové podpory ve vývoji audiovizuálních projektů. Rozohnil se pak mimo jiné nad nedostatečnou podporou českých scénáristů. „U nás je scénář většinou zaplacen, až když se film realizuje. V Česku je nemožné v těchto podmínkách se dočkat kvalitních scénářů – jsme v tomto totálně zaostalí,“ řekl Zaorálek.
Česká kinematografie přesto i během náročného covidového období zaznamenávala značné mezinárodní úspěchy. Po několika letech žehrání na to, že se českým filmům v mezinárodním kontextu moc nedaří, vyrazili v posledních dvou letech čeští filmaři do Benátek, Cannes i na Berlinale a český krátký animovaný film Dcera získal studentského Oscara. Český seriál #martyisdead získal cenu Emmy a první český seriál pronikl i na Netflix – letos v únoru televize zalistovala Špačkův Svět pod hlavou.
Zatímco filmovému průmyslu se i díky Státnímu fondu kinematografie daří prosazovat změny, ostatní umělecké obory jsou nyní podle panelistů v bodě nula. Debata se stočila i k ochraně autorských práv či k službám VOD a konkurenceschopnosti české filmové a televizní produkce na mezinárodním trhu.
