Článek
Koronavirus uvolnil lidi z oborů navázaných na cestovní ruch a z utlumených podniků a služeb a přiměl je jít jinam. Společnosti, které exodus pracovníků postihl, se je snaží nalákat zpět, ale ne vždy se jim to daří.
„Nejpostiženějším oborem pandemie byla gastronomie a ubytování. V roce 2020 zde klesl počet zaměstnaných osob téměř o pětinu, což představuje 24 tisíc zaměstnanců, a počet odpracovaných hodin se v tomto sektoru snížil téměř o 40 procent,“ říká Jiří Halbrštát z náborové a poradenské společnosti ManpowerGroup.
Mnoho lidí pracujících v pohostinství však zaměstnaneckou smlouvu nemívá a podle Asociace restauratérů Apron, která zastupuje desítky majitelů a provozovatelů restaurací, kaváren a barů, tak gastronomický obor přišel z celkového počtu 250 tisíc odborníků pohybujících se v něm před covidem o 50 tisíc lidí – tedy o pětinu.
Většina těchto lidí podle asociace odešla pracovat nejčastěji do skladů, výroby, potravinářských řetězců, rozvozových služeb či pojišťovacích a realitních makléřských firem a jazykově vybavení lidé se uplatnili v podnikových a zákaznických službách.
ManpowerGroup podle Halbrštáta tyto lidi v praxi uplatňuje v logistice, maloobchodu, obchodních pozicích nebo v zákaznickém servisu v call centrech. Mnoho servírek se také hlásí na místa recepčních a administrativní podpory.
Na místech, kam uvolněná pracovní síla putovala, se však část z ní příliš dlouho nezdržela.
Dominika B., která pracovala v gastronomii 13 let, odešla do Mallu a zůstala tam dodnes. Podle mluvčí internetového tržiště je však spíš výjimkou.
„Především během první koronavirové vlny jsme týmy posílili o desítky lidí z gastronomie. S postupným otevíráním gastro zařízení však většina těchto lidí odešla. Zaměstnance do našeho logistického centra tak nabíráme stále. Nyní se ale zaměřujeme na lidi, kteří už mají nějaké zkušenosti ze skladů, a jsou tak schopni se velmi rychle zapojit do jednotlivých týmů,“ říká mluvčí Mallu Pavla Hobíková.
Zkušenosti potravinových řetězců se ohledně délky setrvání „covidových“ pracovníků různí. Například Penny Market hlásí, že mu zůstala většina nově příchozích lidí a na většině prodejen jich tak má dostatek.
„V průběhu loňského roku se nám hlásilo na volná místa více zájemců a najít vhodné uchazeče bylo poměrně snadné. Nabrali jsme stovky nových zaměstnanců. Nejvíce se jich hlásilo z oboru gastro a cestovního ruchu, zaznamenali jsme ale i umělce, palubní průvodčí, lektory, provozní barů nebo DJ. Většina z nich u nás pracuje stále,“ říká mluvčí řetězce Tomáš Kubík.
Příliv nových lidí si pochvaluje i Albert. „Ve vrcholu koronavirové pandemie jsme museli počet zaměstnanců navýšit i kvůli zavřeným školám a počtu maminek a tatínků v našich řadách. Vhodně jsme tak doplnili naše stabilní týmy a řada pracovníků, které jsme nabírali, se do své původní profese již nevrátila. V současnosti tak na různé úvazky zaměstnáváme téměř 20 000 lidí,“ uvádí personální ředitel obchodů Ctirad Nedbálek.
Tesco hlásí, že mu z lidí, kteří přišli z gastra, cestovních kanceláří a uzavřených podniků jako hračkářství, kina a služby, zůstala i po rozvolnění třetina z nich, a tak má personální situaci vesměs stabilizovanou.
„Zaměstnance a brigádníky hledáme již primárně jen v hlavním městě a v nově otevíraných provozovnách. Co se týče brigádníků v Praze, zde očekáváme příval studentů vysokých škol. Loni nám velmi chyběla tato pracovní síla, studenti zůstávali většinu roku doma a nebyli koncentrovaní ve velkých městech,“ dodává mluvčí řetězce Václav Koukolíček.
Plný stav na většině prodejen oznamuje za poslední dva roky náborových aktivit také Globus, i když v některých regionech hledá prodavače a lidi do vlastní výroby, tedy řezníky, pekaře, cukráře a kuchaře. „Obecně by prospělo dostat více do povědomí mladých lidí výhody řemesel a to, jak krásná a poctivá práce to je,“ přeje si mluvčí hypermarketů Aneta Turnovská.
Nové lidi získal v pandemii díky odlivu pracovníků z cestovního ruchu i Lidl. Po rozvolnění o část přišel, ale hlásí se noví zájemci. Společnost nyní nadále poptává pokladní a skladníky, a to napříč celou Českou republikou. „Aktuálně realizujeme také další fázi náboru pro zajištění provozu logistického centra Buštěhrad u Kladna,“ doplňuje mluvčí Tomáš Myler.
Kaufland však má jiné zkušenosti. „Za naši společnost nemůžeme potvrdit hypotézu o přílivu lidí z gastra a tím pokrytí všech volných míst. Uchazeči sice měli přibližně před rokem velký zájem pracovat i u nás, ale velká většina z nich se po otevření restaurací okamžitě vrátila zpět. Setrvali u nás pouze velmi krátce a určitě nevyplnili všechna naše volná místa,“ říká mluvčí společnosti Renata Maierl.
Řetězec tak doplňuje lidi do regionů podle potřeby, chybí mu hlavně profese, jako jsou řezník, pultový specialista čerstvého zboží, vedoucí s praxí z retailů a odborné technické pozice.
Podobně situaci vnímá také Svaz českých a moravských spotřebních družstev COOP. „Přetlak zájemců o práci v maloobchodě jsme nepocítili. Pokud se k nám hlásili uchazeči v době lockdownu, byli to často lidé z restaurací. Zájem měli o práci na dohodu o provedení práce. Věděli, že potraviny se nezavřou, a přečkají tak dobu do otevření restaurací, ale jejich působení bylo spíše dočasné,“ říká mluvčí COOP Lukáš Němčík. Skupině chybí hlavně prodavačky, a to v blízkosti hranic nebo průmyslových zón.
Restaurace však návrat lidí z „náhražkových“ míst zpět do původních profesí ve větším počtu neevidují. Jako by se na cestě zpět část z nich někam vytratila.
Lukáš Olexik, který se pohyboval 15 let v pohostinství, ale v covidu se kvůli obživě pustil do vlastního podnikání, se na původní místo vrátil. Sám však říká, že to je výjimečné.
„Detailing (důkladné čištění aut) mě sice moc bavil, ale hospoda vydělává víc. Vrátili jsme se všichni v původní sestavě, ale co vím, tak jsme asi jediní, kdo má plný stav. Žádná sláva to teď po hospodách není. Znám i jednu, která bude kvůli nedostatku personálu zavírat,“ popisuje situaci číšník.
Tomáš Dudek měl vlastní pivnici na Šluknovsku, v covidu pracoval v call centru, nyní je barmanem v Německu.
Na cestě zpět do české hospody se „ztratil“ i Tomáš Dudek, který čepoval pivo v podniku ve Šluknovském výběžku. Aby uživil v lockdownu rodinu, šel pracovat do call centra na covidovou linku 1221, kde pomáhal lidem s registrací na očkování. V polovině července šel dělat barmana do hotelu v Německu. „Modlím se, aby nebyl žádný další lockdown. Bojíme se, že by to zaměstnavatel nemusel ustát,“ svěřuje se.
Že je situace s lidmi v gastru bídná a jejich návrat se nekoná, potvrzuje i Asociace restauratérů Apron. „Otázka náboru personálu do gastronomie je od znovuotevření restaurací tristní. Na inzeráty téměř nikdo nereaguje. Zatímco dříve přišly desítky životopisů a restauratér si mohl vybírat, dnes se nepřihlásí téměř nikdo,“ říká Kateřina Holnová z Asociace restauratérů Apron.
Právě nyní si lidé v gastronomii vydělají opravdu mnoho peněz, podstatně více než před covidem. I díky větší míře spropitného.
Mezi lidmi podle ní panuje obava z podzimního vývoje, a nechtějí proto nyní měnit práci. „Pokud by se rozhodovali vrátit do gastronomie, tak nemají momentálně žádnou jistotu, že kdyby se zhoršila epidemická situace, tak nedostanou výpověď, protože z pohledu kurzarbeitu na ně zaměstnavatel nebude mít nárok čerpat kompenzaci, která je podmíněna aspoň tříměsíční historií ve firmě,“ vysvětluje Holnová.
Podle Luboše Kastnera, který má v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na starosti gastronomický segment, dnes chybí restauraci s 10 zaměstnanci v průměru dva zaměstnanci na obsluhu a jeden kuchař do kuchyně.
„Nedostatek lidí je opravdu největším trápením současnosti. Největší problémy hlásí významná centra domácího cestovního ruchu, například Krkonoše, pak Praha a větší až středně velká města. Mnohem lepší situace je třeba na jižní Moravě nebo v jižních Čechách, kde je méně alternativ zaměstnání a kde i gastronomie přežila covidový čas v lepší formě,“ říká.
Mnohem lepší situaci mají také provozovatelé, kteří podrželi a postavili se za své lidi během lockdownů. Naopak ti, kteří již minulý rok propouštěli, trpí nedostatkem zaměstnanců nejvíce. „Je to trochu s podivem, protože právě nyní si lidé v gastronomii vydělají opravdu mnoho peněz, podstatně více než před covidem. I díky větší míře spropitného,“ dodává Kastner.
Celou situaci ztěžuje podle personální agentury Grafton Recruitment i fakt, že se do restaurací nehrnou ani čerství absolventi oborů napojených na odvětví horeca (hotely, restaurace, catering), a to kvůli obavám z potenciálně brzké ztráty místa.
„Firmám navíc chybí i zahraniční pracovníci, kteří loni opustili Česko a dosud se v plné míře nevrátili,“ doplňuje marketingová manažerka agentury Jitka Součková.
Někteří zaměstnavatelé však zaznamenali, že se jim právě na uvolněná místa po cizincích začali aktivně hlásit Češi.
„Současná situace výrazně obměnila strukturu zájemců o pracovní pozice v naší společnosti. Nejvíce volných pozic máme v oblasti ostrahy, kde se nám nyní hlásí až třikrát více zájemců než před covidem. Podobně to je také v oblasti úklidových služeb, kam se dříve hlásilo minimum uchazečů s českou národností – dnes jich je ale polovina ze všech zájemců,“ uvádí Radek Škrabal ze společnosti SSI Group, která se věnuje správě budov.
Z červnového průzkumu Grafton Recruitment vyplynulo, že za posledních 12 měsíců změnilo svůj obor 14 procent pracovníků napříč republikou. Pro téměř 60 procent byla tato změna trvalá, zbývající lidé věří, že šlo o změnu dočasnou a ke svému oboru se vrátí. V následujících dvou letech plánuje změnit obor více než třetina zaměstnanců.
