Článek
Pandemie zlikvidovala více než desetinu živnostníků poskytujících služby, tedy například hospodské, kuchaře, kosmetičky, pedikéry, pradleny či holiče. Vyplývá to z únorového průzkumu společnosti Reservio, která funguje jako rezervační portál pro drobné podnikatele ve 130 zemích světa. Průzkumu se zúčastnilo 650 podnikatelů.
S podnikáním kvůli narůstajícím nákladům skončil v prosinci například Tomáš Dudek, který provozoval pivnici Na Hrázi ve Šluknově. Nyní pracuje v call centru, na lince 1221 pomáhá lidem registrovat se na očkování proti covidu-19.
„Práce mě naplňuje, za den vyřídím okolo 80 hovorů. Využívám zde svoji praxi z gastronomie, kde jsem se naučil vstřícnosti a empatii,“ říká bývalý podnikatel. Čeká, až se zlepší situace v Německu, kam by nastoupil jako barman v hotelu. O podnikání zatím znovu neuvažuje, protože poslední zkušenost ho stála příliš mnoho úsilí, času i peněz.
Rostoucí náklady drtí řadu dalších podniků. Téměř polovina živnostníků má tak malé příjmy, že s nimi nestačí pokrýt náklady, a tak musí brát z rezerv, které už skoro všem docházejí, anebo se zadlužit. Vyšší příjmy deklaruje jen pět procent živnostníků, naopak pětině podnikatelů klesly o více než 80 procent. Třetina podniků už musela propouštět.
Dotováním vlastního podniku i propouštěním si prošel například Martin Blažek, který se svým společníkem provozuje čtyři samoobslužné prádelny v rámci sítě Quickwash. Během pěti let podnikání vložili do byznysu 15 milionů korun a dva museli kvůli covidu ještě přidat. Milion a půl obětovali z peněz určených na rozšíření rozjetého byznysu a půl milionu museli dodat z osobních peněz.
„Jsme sice otevření, ale skoro všichni naši zákazníci jsou zavření, takže naše tržby klesly téměř o 90 procent. Pracovalo u nás devět lidí, bylo velmi těžké se s nimi rozloučit. Nyní máme čtyři zaměstnance,“ popisuje spolumajitel PM Laundry.
Podnikat nyní nemůže podle průzkumu asi 40 procent živnostníků, podobné procento podniká s omezeními, jako například prádelny, a pětina funguje bez větších omezení.
Třetina živnostníků si našla ke své živnosti další práci a pětina se přiznala k tomu, že navzdory zákazům vlády docházela za zákazníky. „S klienty, kterým věřím, se dohadujeme na Messengeru. Ale když se mi ozve někdo nový, tak odpovídám, že to necháme na dobu, až se otevřou salony,“ popsal svůj postup SZ Byznys před časem například holič Jaroslav T. ze Středočeského kraje.
Podle šéfa společnosti Reservio Borise Bošiaka se nelze takovému jednání divit. „Provozovny jsou dlouhodobě zavřené, ale od začátku lockdownu se ozývají zoufalí zákazníci s tím, že si klidně připlatí, když za nimi kadeřnice nebo barbeři přijedou do jejich domovů. Vzhledem k zoufalé finanční situaci celého odvětví služeb není tak překvapivé, že se k tomu někteří z nich uchylují.“
Podle něj jde také očekávat, že reálně bude toto číslo vyšší, protože se podnikatelé báli říct pravdu i přes anonymní dotazování.
Pozitivním zjištěním je relativně vysoká ochota živnostníků dodržovat hygienické předpisy v případě znovuotevření podniků. Připravenost na nošení respirátorů, čištění ploch a pravidelné antigenní testování potvrdily dvě třetiny dotazovaných.
Už mnohem menší podíl podnikatelů, zhruba jedna čtvrtina, si dovede představit to, že by sami testovali své zákazníky. „Živnostníci si nedovedou představit, že by takto omezovali své klienty a nahrazovali ‚policisty‘,“ říká Bošiak.
Relativně málo živnostníků využívá podporu státu – aktuálně se do kompenzačních programů zapojilo jen 40 procent živnostníků. Hlavním důvodem slabší účasti je podle nich to, že celý proces provází chaos, neochota a celková složitost podání.
Největší problém mají živnostníci s rozpoznáním toho, zda vůbec mají na podporu nárok, další přítěž pro ně představuje vyplnění žádosti či pozdní vyplácení peněz. Jen osm procent podnikatelů uvedlo, že při žádostech o kompenzační programy probíhá vše hladce, a pouhé procento podnikatelů zastává názor, že se podpora firem ze strany státu od začátku koronakrize zlepšila.
A jak se živnostníci dívají do budoucnosti? Na jaře minulého roku si živnostníci udržovali optimismus – pouze 24 procent jich vyjadřovalo obavy o své podnikání, nyní se budoucnosti bojí téměř 60 procent všech dotazovaných.
Pozitivní však je, že téměř dvě třetiny živnostníků by šly do podnikání znovu i přes všechny rány, které jejich byznys utržil.
Na konci roku 2020 evidoval Český statistický úřad 3,9 milionu živností. Kolik jich je aktivních a kolik z nich poskytuje služby mimo státní sektor, je těžké říci, avšak statistici evidovali například 24 366 kosmetiček, 37 927 kadeřnic (holičů), 28 569 manikérek nebo 44 634 masérů.
Zánik malých živností ve službách však neměl na celkové chování podnikatelů podle dat společnosti Czech Credit Bureau výraznější vliv v porovnání s minulými lety. Své podnikání za posledních 12 měsíců ukončilo nebo přerušilo podle CFIR 139 tisíc z nich, což je o 2500 méně než ve stejném období před pandemií.
Během posledního roku začalo podnikat 59 tisíc lidí, téměř o 5500 méně než o rok dříve. Počet přerušených živností vzrostl o 9500 na 103 tisíc, zatímco počet ukončených živností klesl o 12 tisíc na 36 tisíc.
„Ze statistik vyplývá, že většina lidí se snaží své podnikání udržet a že zatím nenastal výrazný odklon lidí od této činnosti,“ komentovala pro ČTK analytička CRIF Věra Kameníčková.
Zároveň však dodala, že situace se může kdykoli změnit, protože řada lidí své podnikání nyní dotuje ze soukromých úspor, nebo pomocí komerčních úvěrů a zároveň je závislá na podpůrných programech.
