Článek
Údaje o šíření koronaviru vyplývají z podzimní studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, kterého se zúčastnilo asi 2010 ředitelů mateřských škol.
Provoz mateřských škol se v tomto školním roce navzdory epidemii covidu-19 nepřerušil. V září v nich byl podle průzkumů výskyt nákazy spíš výjimečný. Uzavřela se kvůli tomu tři procenta školek. V říjnu už se nákaza potvrdila v 52 procentech školek, přičemž 24 procent z nich se dočasně úplně zavřelo, a to většinou po dohodě hygieniků se zřizovatelem. Nákaza se vyskytovala hlavně ve větších školkách. „Velké mateřské školy, které mají 21 a více zaměstnanců, měly v říjnu v 87 procentech zachycenou nákazu covid-19,“ uvedla autorka výzkumu Simona Weidnerová.
Nejčastěji se podle ní nakazili zaměstnanci mezi sebou, případně se zaměstnanci nakazili od dětí. „Nicméně potvrzené případy, kdo se kdy od koho nakazil, se vyskytují v jednotkách procent. Může to být také dáno možnostmi, které měli pracovníci hygienických stanic při trasování především v říjnu, kdy epidemie sílila,“ řekla Weidnerová.
Průzkum také podle senátorky Jaromíry Vítkové (KDU-ČSL) potvrdil, že se rodiče při první vlně epidemie loni na jaře chovali jinak než při druhé vlně na podzim. Zatímco na jaře se lidé převážně báli děti do školek vodit, na podzim někteří posílali do mateřinek i děti s příznaky onemocnění a jejich zdravotní problémy popírali. Podle Vítkové se vyskytly i případy, kdy rodiče v nařízené karanténě vodili děti do kolektivu ve školce a o karanténě vedení školy neinformovali.
„Rodiče nejen, že nemají obavu z nákazy, ale vodí do školky i zjevně nachlazené děti. Ty ráno umístí do kolektivu mnohde pod pohrůžkou, že si budou stěžovat u zřizovatele, pokud mateřská škola dítě do třídy nepřijme. Ředitel nebo ředitelka mateřské školy nemá prakticky žádnou možnost bránit se skutečnosti, že nachlazení dítěte nemusí být jen obyčejná rýma a dítě by mělo raději zůstat doma,“ stojí ve studii.
Na venkově není podle průzkumu situace tak dramatická. Ve větších městech však často ráno probíhá hádání s rodiči, kteří vyhrožují, že si budou stěžovat u starosty – zřizovatele mateřské školy –, pokud dítě mateřská škola do kolektivu nepřijme s rýmou a často si mnohde také stěžují. „Během dne se pak nezřídka u dítěte objeví i kašel – přibližně ve třetině městských škol z našeho vzorku 764 respondentů. Do konfliktu s rodiči a zřizovatelem část učitelek a ředitelek nejde. Zřizovatel pak ředitelce mnohde argumentuje, že dle zákona není učitelka oprávněna diagnostikovat onemocnění a určovat schopnost dítěte být v kolektivu. Nezřídka je pak na pranýři zřizovatele ředitelka mateřské školy, neboť ten ve většině případů vyhoví rodičům s odůvodněním, že rodiče nemohou být s kdejakou nudlí dětí doma,“ uvádí studie.
Výsledkem takové ‚vstřícnosti zřizovatele vůči rodičům‘ je, že děti nakazí personál a infekci si předávají děti i zaměstnanci ‚jako štafetu‘, konstatují badatelé.
Epidemie má na školky i ekonomické dopady. Například na školném chybí podle průzkumu nejmenším školkám v průměru 15 000 korun, velkým v průměru 111 000. Na zástupy za nemocné zaměstnance by mateřinky potřebovaly 17 000 až 26 000 korun a na nemocenské dávky zaměstnanců škol průměrně 18 000 až 79 000 korun.
Vítková poukázala na to, že vláda školkám neposkytla finanční ani materiální pomoc a odpovědnost přenesla na ředitele a zřizovatele. Finanční dopady pandemie jsou podle senátorky citelné zejména pro menší obce. Vláda by podle ní měla mateřinkám pomoct aspoň s dodávkami dezinfekce, respirátorů a roušek. Podle Vítkové jim na tuto výbavu chybí 15 000 až 40 000 korun. Nošení roušek a respirátorů podle vládních nařízení není ve školkách povinné.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden uvedl, že od začátku ledna se covid-19 čím dál víc šíří i mezi dětmi ve věku šesti až deseti let. Ve školkách podle něj jde sice o malá ohniska v průměru kolem šesti lidí, přesto to podle něj ukazuje, že se epidemie nyní zhoršuje.
