Covid urychlil boom bezmasé stravy. Na pulty se derou „neryby“

Nestlé, kavárny Starbucks, McDonald’s nebo jeho rival Burger King. Nadnárodní potravinářské a gastronomické koncerny v Česku reagují na prudce rostoucí prodeje bezmasého jídla. Patří k nim káva nebo sladkosti s náhražkami mléka a také burgery z proteinů.

Tento týden se český McDonald’s pochlubil novým Veggie burgerem se zeleninovou plackou uvnitř housky. Nic pro vegany, protože obsahuje sýr, ale je to důležitý, byť drobný krok k větší obměně menu v duchu současných trendů.

Do rozjetého vlaku naskočila před pár měsíci také známá česká mlékárna Olma, která si pojistila svou pozici v řetězcích zalistováním nové řady ovesných výrobků Green Day. Na rozdíl od jiných svých výrobků si dala firma z holdingu Agrofert záležet, aby na designu jogurtů, zakysaných nápojů a rostlinného mléka pro vegany nebyla značka Olma moc vidět.

Trh s rostlinnou stravou je vzhledem k masové produkci stále malý, ale i pro velké hráče bude do budoucna zajímavý. Stoupá totiž počet flexitariánů, tedy lidí, kteří si maso dopřávají jen svátečně. V populaci jsou čtyři procenta lidí, kteří si maso nebo ryby dopřávají jen příležitostně. Celkem stravu s vyloučením nebo omezením masa preferuje 10 procent populace, ukázal průzkum agentury Ipsos.

Boom rostlinné stravy potvrzují první data z pokladen obchodů v jedenácti zemích, kde funguje nástroj Nielsen MarketTrack. Lídrem jsou Německo a Velká Británie. Naopak Česko v analýze Smart Protein Project chybí.

Co čísla ukázala? Alternativ masa, mléčných výrobků, jogurtů, sýrů, ryb a zmrzlin se v roce 2018 prodalo za 2,4 miliardy eur. Loni to bylo už 3,6 miliardy, tedy o 49 procent víc. V uplynulém pandemickém roce růst zrychlil z 16 na 28 procent.

Data za Českou republiku k dispozici nejsou, ale dá se předpokládat, že na tom nebude hůř než okolní země. Polsko s Rakouskem rostly loni bezmála o čtyřicet procent. Jasným lídrem je Německo, kde prodeje rostlinných potravin za poslední rok vyskočily o 53 procent, a to z poměrně vysokých čísel na necelou miliardu eur.

„Německý trh je obrovsky perspektivní a je asi tak čtyři roky před námi,“ potvrzuje Michal Jeřábek, majitel české firmy Soyka, kterému se podařilo prorazit do německých a rakouských lokálních řetězců s biopotravinami se sójovými alternativami mléčných výrobků. Prodeje v loňském roce mu vzrostly o sto procent, na export teď posílá až pět tun měsíčně.

Dlouhodobě nejprodávanější jsou podle dat Nielsen MarketTrack mléčné alternativy s ovesnou, sójovou a oříškovou příchutí. Dobře dostupné jsou už i ve velkých obchodních řetězcích různá „nemasa“, ať už v podobě párků, burgerů nebo nugetek. Náhražky masa v prodejích dohánějí mléko.

Rychle rostoucí kategorií je seafood neboli náhražky ryb. Prodeje v Německu během dvou let vzrostly o 623 procent, ale objemově stále tvoří jen zlomek prodejů masa. „Neryby“ se už dostávají na pulty českých obchodů. Tuzemské Tesco prodává rybí prsty Vivera z pšeničného proteinu a o zalistování podobných novinek uvažují další.

„V současnosti vedeme jednání o možnostech přinést vegan seafood do nabídky Globusu,“ uvedla mluvčí sítě hypermarketů Lutfia Volfová s tím, že není snadné vybrat vhodné produkty a zajistit logistiku, protože pro tento sortiment je méně potenciálních partnerů z řad výrobců a dodavatelů.

Spekuluje se o tom, že značka Garden Gourmet společnosti Nestlé na český trh vstoupí s veganským tuňákem „Vuna“, který se testuje v okolních zemích. Manažerka značky Zuzana Magálová uvedla, že se prodej novinky vyhodnotí a pak se teprve rozhodne o jejím rozšíření.

„Seafood je segment s velkým potenciálem, ale zároveň také s velkou výzvou pro všechny výrobce plant-based produktů na úrovni chutě a nutričních hodnot, protože ryby jsou mimo jiné zdrojem jódu, vitaminů D3, B12 apod.,“ řekla.

Značka Garden Gourmet za loňský rok v prodejích vyrostla o 356 procent. V březnu uvedla na trh dvě nápodoby kuřecího masa – vegetariánský filet a marinované veganské nudličky na mexický způsob.

Masové alternativy jsou podle mluvčího Tesca Václava Koukolíčka velmi oblíbené. Lidé nakupují hlavně veganské párky, náhražky kuřecího masa, nudličky, nugety nebo čevabčiči. V nabídce jsou i rostlinná slanina, kebab nebo řízky. Alternativy často stojí na bázi sójového nebo pšeničného proteinu.

„Díky pokroku, kterým tento sortiment prošel, už masové alternativy nejsou jen náhražkou živočišných produktů, ale plnohodnotnou a velmi chutnou stravou, na které si pochutnají i zarytí masožravci,“ říká Koukolíček. Dodal, že právě snaha spotřebitelů konzumovat menší množství masa dělá tuto kategorii zajímavou.

Obrovský růst zájmu o rostlinné alternativy masa potvrzují také evropská data. Za poslední dva roky vzrostl jejich prodej v jedenácti zemích včetně Německa, Rakouska, Polska, Itálie nebo Francie o více než dvě třetiny.

Díky novinkám velkých potravinářských společností v obchodních řetězcích se k rostlinné stravě dostávají i zákazníci z menších měst a venkova, kteří nemají na dosah specializované prodejny biopotravin. Řetězce ale zalistovávají i „nezávislé“ výrobce. Jedním z těch nejznámějších je česká firma Heaven Labs se značkou Mana. Svou filozofii založila na vývoji nutričně kompletního jídla, které obsahuje 42 základních živin potřebných pro tělo.

Asi před rokem startup přišel na trh s ambiciózní novinkou – ManaBurgerem. Primárně necílí na vegany, ale na milovníky masa po celém světě. Burgery v ceně 400 korun za kilogram, které jsou podle firmy levnější než prémiové hovězí maso, aktuálně zalistovávají velké tuzemské řetězce. Vyrábějí se ze směsi pěti proteinů (hrách, mungo, řasa, konopí, hnědá rýže), pěti tuků (mořská řasa, len, slunečnice, řepka, kokos) a mnoha dalších přísad.

V některých českých řetězcích je od roku 2019 také slavný veganský burger Beyond Meat. Společnost, do které investovali například Bill Gates nebo herec Leonardo DiCaprio, lámala na burze rekordy, ale loňský rok přinesl zklamání. Rostla jen o dvě procenta namísto plánovaných 40 procent. Analytici to přičítají na vrub covidu.