Článek
Covid zaplňuje veteriny, respektive parkoviště před nimi, protože čekárny jsou kvůli němu zavřené. Některé veterinární kliniky jsou přecpané, protože karanténa omezila provoz zvířecích ordinací a tím oslabila nabídku ošetření. Jiné evidují rostoucí počet pacientů díky tomu, že Češi tráví více času se svými mazlíčky a víc je sledují.
„Musím souhlasit s tím, že jak jsou majitelé více doma se svými mazlíčky, pozorují na nich věci, kterých si dříve nevšimli. Tento trend začal s vyhlášením nouzového stavu na jaře a postupně se v průběhu roku ustálil,“ říká Radka Vaňousová, prezidentka Komory veterinárních lékařů České republiky.
Příchodem koronaviru a uzamčením ekonomiky začali lidé chodit do ordinací se svými mazlíčky podle ní paradoxně více v důsledku toho, že s nimi trávili více času na procházkách v přírodě. Aktivní pohyb tak například psům způsoboval zpočátku častější svalové a ortopedické obtíže, které bylo třeba řešit.
Procentně nelze podle Vaňousové říci, o kolik pacientů či úkonů mají jednotlivé ordinace více, protože kvůli epidemické situaci, kdy je nutné pacienty striktně objednávat na vyšetření i zákroky, aby se klienti nepotkávali například v čekárně, eviduje každá z veterin svůj nárůst jinak.
Vliv na to má kapacita jednotlivých pracovišť, jejich umístění v regionu i ordinační hodiny a například to, jak musela některá pracoviště kvůli nočnímu zákazu vycházení své hodiny upravovat.
Může se tak stát, že ordinace, které byly stoprocentně naplněné už před covidem, což je například případ veterinární kliniky MetropoleVet či jiných, naopak pociťují kvůli složitějším administrativním úkonům při ošetření v celkovém součtu méně případů.
„Do jisté míry to regulujeme my anticovidovými opatřeními. Na ošetření smí pouze jeden majitel se zvířetem. Čekají na ošetření v autech a venkovních prostorách kliniky a až na vyzvání recepční jdou rovnou do ordinace,“ vysvětluje Jan Herčík z Veterinární kliniky Horoměřice.
Obecný trend nárůstu ošetření však podporuje například veterinář Karel Daniel. „Ano, je to nyní každodenní zkušenost a lze těžko říci, zda-li se trend bude dále prohlubovat. Ve venkovské smíšené praxi odhaduji nárůst o zhruba 25 procent, v městských praxích čistě společenských zvířat bude určitě záležet na lokalitě a ‚koupěschopnosti‘ běžných zákazníků,“ říká Daniel.
Podle něj je současná situace, kdy mají majitelé možnost trávit více času se svými čtyřnohými přáteli a pozorovat je, pro zvířata pozitivní. „Častěji řešíme dříve odkládané preventivní či neakutní zákroky,“ vysvětluje Daniel.
S tím souhlasí také Karel Tejkal ze skupiny Supernius vlastnící kromě nemocnic i síť veterinárních klinik a ordinací Vetino, do nichž patří i klinika Jaggy.
„Od loňského března registrujeme nárůst počtu klientů. Faktorů bude více, ale díky tomu, že mají lidé čas svá zvířata pozorovat, mohou si sice všimnout příznaků, které by po čase samy vymizely a nebylo by je třeba akutně řešit, ale zároveň jsou schopni zavčas odhalit i vážnější nemoci, které při rychlém řešení dokážou zkvalitnit či prodloužit život jejich mazlíčků.“
Podle prezidentky Komory veterinárních lékařů České republiky jde větší počet zákroků připsat také tomu, že si Češi po příchodu koronaviru začali sami sobě či svým osamělým rodičům pořizovat více domácích zvířat, ať už to byli psi, kočky či králíci. Tím přirozeně stoupl i počet nových pacientů.
„A tak jako u lidí platí, že první dítě pozorují v rodinách mnohem pečlivěji a úzkostněji než děti další, tak podobně to funguje i se zvířaty. Kdo má své první zvířecí ‚dítě‘ či ‚vnuka‘, bude s ním do ordinace chodit častěji než s druhým,“ doplňuje Tejkal.
Kde však způsobil koronavirus výrazný přetlak poptávky nad nabídkou, jsou podle něj ambulance. „Tento trend omezené nabídky je na nočních pohotovostech a o víkendech, kdy fungující veteriny drtí tlak klientů, kteří nacházejí své ordinace zavřené a hledají pro svá nemocná zvířata pomoc, zřetelný již více než dva roky. Covid tuto situaci ještě více umocnil,“ dodává Tejkal.
